Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Svět cihel 7 – ozdobné hřebenáče, špice a další prvky pálených střešních krytin

Jim je věnována na stránce Stará cihla stručná poznámka, vyvolaná určitými nedorozuměními v informaci o prezentaci zlomků keramických prvků střech, nalezených při archeologickém výzkumu na hradu Velhartice. Nálezy jsou významné ze dvou hledisek. Údajně jde jednak o to, že způsob výroby a zejména technika barvení povrchu jsou velmi ojedinělé. Současně však nelze pominout, že podobně mimořádné má být i samo vyzdobení střešního hřebene plastickými nástavci. Proto jsem považoval za vhodné připojit odkazy na historickou slovníkovou literaturu (Viollet-le-Duc), ukazující, že v zásadě o raritu nešlo. Spíše se jedná o křehké prvky, které běžně v minulosti zanikaly při výměnách krytiny. Je proto třeba každému výzkumu věnovat pozornost, jakož i bedlivě vyhodnotit dřívější nálezy, mezi kterými mohou být odhaleny prvky dříve nesprávně určené.

Jistě jsou takové věci známé, ale jejich studium není zcela systematické, takže je možné, že čtenáři mohou přidat další zajímavé odkazy. Za to předem díky.

Reklamy

2015/07/31 Posted by | Uncategorized | Napsat komentář

OPD off-line?

Čím má být operativní, nebo by být mohl, operativní průzkum? Jistě hlavně operativním zásahem průzkumníka a dokumentátora v terénu, jakmile je toho třeba. Pak nepochybně operativním zpracováním záznamu a jeho popisem a vyhodnocením (tato fáze bývá podceňována, i když odhady její časové náročnosti oscilují kolem čtyřnásobku terénní akce!). Má se ale jednat také o operativní zpřístupnění výsledků průzkumné a dokumentační akce?

Poznatky z OPD mají krom upřesnění poznání zkoumaného objektu také schopnost začlenit se do důležitých typologických srovnávání. K tomu papírový

Poznatky z OPD mají krom upřesnění poznání zkoumaného objektu také schopnost začlenit se do důležitých typologických srovnávání. K tomu papírový „soubor“ zdaleka není s to přispět tolik – a operativně leda náhodou.

Logika k takovému pojetí již nějaký rok nepochybně směřuje. Existují tu sice určitá rizika řekněme zmatku, nesprávného pochopení situace apod. Zejména zpřístupnění fotodokumentace z průběhu nějakých zásahů by mohlo vyvolat „vášně“ (zásah je nadměrný, nekompetentní apod.). Takové pojetí operativy tedy závisí na souhlasu vlastníka, dodavatele, případně i památkáře. Je třeba se pokoušet působit na mínění v památkářských kruzích, aby se postupně operativní zpřístupnění aspoň orientačních výstupů co nejvíce hned stávalo samozřejmostí. Srozuměn s tím musí být i zpracovatel OPD, protože by se také měl zabývat mírou určitosti, se kterou bude případně formulovat výklad a předběžné závěry (aby etapové informace jaksi se ctí obstály při případných revizích v dalších fázích zkoumání).

Výhody jsou – v případě, že skutečně všichni tak nějak shodnou na vzájemné vstřícnosti – evidentní. Zpracovatel může získat operativní komentáře kompetentních specialistů, kteří se jinak na místo nemohli dostavit. Sám si může ověřovat nosnost pracovních hypotéz. V neposlední, ne-li v první řadě může objasňovat místní i širší veřejnosti význam památky.

A jistě nelze pominout význam skutečnosti, že se bude podílet na zrychlování výměny odborných informací.

Nicméně jsou tu určité limity, které činí takové představy značně vzdálenými realitě. Prakticky nikdo s takovou možností nepočítá (ani metodika ne, ta se věnuje spíše trvale udržitelné archivovatelnosti výstupů). Neexistují k tomu prakticky žádné technické možnosti sdílené zpracovateli a dalšími odborníky. V resortu kultury se s přílišnou určitostí nerýsují nějaké vyhlídky na centrální dobře přehledné, pohodlně obsluhovatelné a spolehlivé úložiště informací souvisejících s památkami (samozřejmě schopné absorbovat informace „nepamátkách“). Nikdo ani neříká, že by mu chybělo. Ale mělo by a mělo by se o tom mluvit. Nejsou k mání ani nějaká doporučení dobré praxe a kooperace nejen v terénu, ale ani při zpřístupňování a sdílení dat. Překvapivě mnoho pozitivního ohlasu mají ukázky z akcí prezentované na facebooku, kde s nimi prakticky žádná další práce (komparace, vyhledání v různých kontextech) není možná. I když často se rozvine momentálně přínosná diskuse.

Nějak v takovém smyslu jsem si představil svou případnou promluvu na workshopu OPD a SHP na Švihově.

2015/07/30 Posted by | Uncategorized | Napsat komentář

Již tradiční svátek památek venkovského stavitelství – Dny lidové architektury

V roce 2015 se soutřeďují především na Hlinecko na Vysočině (se skanzeny Veselý Kopec a Betlém v Hlinsku) a do Pojizeří (např. proslulý Dlaskův statek). Veškeré detaily lze zjistit na webu Lidové stavby.

Vodítkem pro plánování cesty na Hlinecko Vám může být mapka (postupně aktualizovaná):

2015/07/17 Posted by | Uncategorized | Napsat komentář

Sklípkové klenby na území ČR – mapka

Zejména na základě údajů z díla Milady Radové-Štikové a Oldřicha Rady – Kniha o sklípkových klenbách – vznikla jednoduchá mapka. Cílem je jednak usnadnit návštěvu některých památek, pokud se třeba vyskytnou na trase nějaké prázdninové expedice za památkami a mohly by být přehlédnuty, jednak přitom upozornit i na význam díla paní docentky Radové. (V knize jsou samozřejmě klenby v mapce vyznačené.)

Snahou je význam tohoto výzkumného, publikačního i pedagogického díla aspoň stručně představit také v biografickém hesle, které ovšem vzniká pomalu a nesnadno. Proto si dovoluji opět vyzvat ke spolupráci ty, kdož s paní docentkou nějak spolupracovali, mají třeba nějaké digitalizované články (které můžeme se svolením rodiny paní docentky případně doplnit na její teprve se rodící výběr publikací na academia.edu), disponují vzpomínkami z exkurzí či kroužků, fotkami apod.

Věřím, že i takto se podaří předložit užitečné informační zdroje pro další spolupráci při poznávání památek a snad lepší pochopení základů současné podoby památkové péče či oboru SHP, který odchovanci paní docentky významně ovlivňují.

(Také údaje v mapce budou ještě doplňovány, takže uvítám třeba náhledové fotky, pokud by je kdo byl ochoten poskytnout, dále třeba odkazy na podrobnější literaturu atd.)

2015/07/12 Posted by | Uncategorized | Napsat komentář

Patrimonium pro futuro 2015 – mapka nominací pro případné zájemce o osobní prohlídku před hlasováním v anketě NPÚ

Některé z nominovaných památek jsou obecně známé, ale velká část jich leží v zapadlých vískách, které není vždy úplně snadné dohledat. Snad někdo využije mapku. A snad tato navigační pomůcka přispěje k lepší orientaci hlasující veřejnosti. Za Vaše hlasy předem děkujeme! Hlasujte ZDE.

Z bublin směřují odkazy na detailní informace o nominovaných památkách či jejich prezentacích, jak jsou uvedeny na webu NPÚ u výpisu nominací s hlasovacím tlačítkem. (Asi nejsnadnější prohlížení v okénku stránky je výběrem z „menu“, které se rozbalí po kliknutí na ikonu v levém horním rohu mapky. Případně zvětšením mapky na celou obrazovku.)

2015/07/07 Posted by | Medailon | | Napsat komentář

Svět cihel – 6. Barokní pevnosti (v příkladech)

Snad jen jako drobné doplnění k tématu cihlovému pro někomu možná užitečný zběžný přehled. K tématu existuje bohatá literatura, ale zde se to hodí i takto ve stručnosti připomenout. (Rád po upozornění případně doplním další příklady, které jsem mohl nerad vynechat.

2015/07/07 Posted by | Uncategorized | Napsat komentář

Voda (a sníh) v interiérech (nejen) románských chrámových věží

Pohled na románské zvonice s řadami sdružených okének krom potěšení z jejich slohové formy vyvolává i otázky technického rázu. Vedle statických výzev v podobě subtilní konstrukce se jedná také o problém s odvodem vody, která se dostává dovnitř při dešti a větru, anebo z tajícího zavátého sněhu.

Proto jsem dávno hledal nějaké odvodňovací stružky. Už před drahnými lety jsem tak mohl vcelku okamžitě vysvětlit, oč se jedná, když se ke mně dostal dotaz po smyslu korýtka procházejícího nad podlahou patra věže kostela ve Svojšíně její severní stěnou směrem ven.

Dobrš (ST), kostel sv. Jana a Pavla 150706-DSC9613

Kostel sv. Jana a Pavla v Dobrši; západní a jižní stěna věže.

S podobnými řešeními jsem se pak setkal i na jiných místech, zejména ve Středomoří; to je asi v neposlední řadě dáno tím, že díky příznivějšímu klimatu se daleko více takových subtilních prvků mohlo zachovat. Ale také zkušenost tam přinášela různá další řešení, vyplývající z užívání plochých střech, anebo střech kladených na ruby a násypy kleneb. Takové pokusy se v historii opakovaly i u nás, ale většinou neměly dlouhého trvání (zastření vnějšího ochozu na kostele v Podlažicích apod.), anebo jsou udržovány za cenu nemalých nákladů (terasa Belvederu v Praze apod.).

Pronikání vody do věží není nejspíše zcela ničivé, protože většina vláhy se nějak v konstrukcích rozptýlí a vyschne. Nicméně nepochybně její přítomnost urychluje stárnutí konstrukcí. Někteří stavitelé si již ve středověku těchto okolností všímali a hledali způsob, jak zatékání zabránit. Je však pravděpodobné, že reálný efekt nebyl velký. Asi proto pak většina odvodňovacích korýtek zanikla a nebyla udržována v provozuschopném stavu.

Zachované příklady tak zatím ani nedokládají, že se jednalo o pravidelný doplněk věží. Záleželo jistě na různých okolnostech, včetně toho, nakolik se o tyto věci staral dozor stavebníka.

Dobrš (ST), kostel sv. Jana a Pavla. Východní stěna věže

Východní stěna věže z interiéru zvonice nad lodí kostelíka. Šipka vyznačuje kanálek procházející zdivem a zakončený z kemene hrubě vytesaným korýtkem, přesahujícím před líc zdiva.

Dochovaných příkladů je tak velmi málo. Zřejmě k nim lze řadit kamenné korýtko (v literatuře už tuším také zmíněné), vsazené do východní zdi věže kostela sv. Jana a Pavla v Dobrši, vyúsťující těsně nad rovinou jižní strany původní románské sedlové střechy lodi. Výškově je žlábek situován těsně pod prahem spodních jednoduchých románských oken věže, kde také na vnitřním líci zdi probíhá mělký ústupek. O ten se ovšem opírají trámy spodního věnce (barokní?) zvonové stolice, takže případné horní ústí kanálku nejspíše není viditelné. Nevidíme také žádné stopy po nějaké „vodotěsné“ podlaze. Je zřejmé, že jak při prudkém dešti, tak při tání navátého sněhu se musela velká část vody vsáknout do konstrukcí. Jak je tomu ostatně i u většiny věží, u kterých žádný kanálek fungovat nevidíme.

Je tedy vhodné vždy konkrétní příklady popsat a obrazově dokumentovat, jelikož jich máme zatím pro srovnávání příliš skrovný výběr, povýtce namátkový. (Asi by bylo dobré k tomu disponovat i nějakým slovníkovým termínem… Ale jakým?!)

Připomeňme si v této souvislosti také kanálky pro odvod vody z rubů kleneb zejména u gotických kostelů dovnitř stavby (cílem asi bylo zejména odvést přívaly vody v nouzovém případu, kdy krytinu narušila vichřice a voda mohla volně zaplnit prohlubně nad klenbou – někde jsem o tom psal mj. v souvislosti s řezenským dómem; případně doplním link; nejvíce příkladů jsem viděl v lokalitách v alpských údolích v Rakousku).

Příklad z Gotlandu (edit. 20170708-1215)

Řadu příkladů odvodňovacích kanálků zvonových pater věží můžeme najít u kostelů na ostrově Gotland. Okna románských i gotických věží jsou poměrně rozměrná, podnebí je větrné, s častými dešti a sněžením. Pod úrovní oken je v řadě případů uvnitř věže zhotovena „plochá střecha“, jejíž vodotěsný povrch nyní tvoří buďto dehtovaná lepenka, nebo oplechování. „Střecha“ je obvykle mírně spádovaná ke střednímu žlábku, který končí vně věže často dlouhým korýtkem; zřejmě nejčastěji je vyústění směrováno na severní stranu. Značná délka „chrliče“ zřejmě bránila častému dopadání vytékajícího proudu vody na fasádu, což opět nepříznivě ovlivňoval vířící vzduch.

Není úplně jasné, jak bylo toto odvodnění vršku věží provedeno původně či při pozdějších úpravách. Možná v některých případech mohla voda dopadat až na nižší úroveň, jak tomu zřejmě bylo v západočeském Svojšíně. V některých případech mohla stékat až na rub klenby přízemí či patra a zde být vyvedena nějakým otvorem vně stavby. Nelze ale vyloučit ani to, že s využitím např. měděného plechu bylo možné již v době výstavby zhotovit odolnou krytinu, ale ani provedení z fošen, s pomocí březové kůry apod. (takové střechy se na severských stavbách úspěšně používají po mnoho staletí). To už jsou ale otázky pro podrobnější průzkumy či pro důkladné studium tamní literatury, nakolik se dosti pravděpodobně podobným detailům již věnovala.

Ala (SV) (Gotland), Kyrka

Horní část věže kostela v Ala (Gotland) s vyústěním odvodu srážkové vody z ploché střechy tvořící podlahu zvonového patra. Zde je korýtko jen krátké a míří nad střechu lodi (tedy zřejmě podobně, jak je to předpokládáno u kostela v Dobrši).

Ala (SV) (Gotland), Kyrka

Plochá střecha, tvořící podlahu zvonového patra věže kostela v Ala (Gotland).

2015/07/07 Posted by | detaily staveb | , | Napsat komentář

   

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Patrimoine-en-blog

Just another WordPress.com site

El romànic

Un estil arquitectònic desenvolupat entre els segles X i XIII que ha deixat autèntiques obres mestres a les terres catalanes.