Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Svět cihel – 4. Cihlová gotika není v Praze příliš nápadná – je však významným svědectvím

[Testovní příspěvek k tématu NPÚ „roku cihly“ v rámci cyklu Tradiční materiály a postupy v památkové péči. Na obsahu se ještě pracuje.]

Gotická architektura v Praze vícekrát dosáhla skutečně evropského formátu. V několika proměnách to bylo za posledních Přemyslovců i za doby Lucemburků – Jana (např. dům U Kamenného zvonu), Karla IV. (nejen pražská katedrála) i Václava IV. (krásný sloh) a jejich architektů Matyáše z Arrasu a Petra Parléře, v době pozdní gotiky pak v podobě vrcholných děl Benedikta Rejta.

Vrcholné projevy gotického stavitelství v Praze si pak spojujeme hlavně s náročně a nákladně zpracovaným kvádrovým zdivem a jeho kamenickou výzdobou. Tak je tomu např. na pražské katedrále sv. Víta, Vladislavském sále, bránách Karlova mostu i dalších výrazných památkách – Týnském chrámu, věžích kostela sv. Jiljí… Řada staveb byla zděná z lomového kamene, což samozřejmě také bereme jako logické, protože to tak je i u hradů, tvrzí či klášterních, městských i vesnických kostelů.

Stavitelská produkce byla však v gotické Praze velmi mnohotvárná. Volba stavebního materiálu závisela na řadě okolností, k nimž patřila jak dostupnost materiálu (technická i ekonomická – např. doprava kvalitního pískovce na velké stavby ze vzdálených lomů byla velmi nákladná), tak i zvyklosti v dané huti. Nepřekvapí proto, že i v gotice se uplatnila cihla, i když ji spíše předpokládáme u pozdějších památek.

Zřejmě právě výsledkem změny stavební huti např. došlo k tomu, že někdy kolem poloviny 13. století se zajímavě proměnil stavební materiál na Anežském klášteru, který patří k vůbec nejstarším pražským stavbám, na kterých se projevil nástup nového gotického slohu. Východní křídlo kláštera bylo z velké části vystavěno z cihel, načež v průběhu výstavby stavitelé přešli ke kameni. Protože se počítalo s omítnutím stavby, nedělalo velkou potíž změnit stavební materiál jaksi na pochodu. Po té, co byly při rekonstrukci kláštera na konci 19. století líce zdiva odkryty pohledům, máme tak zajímavou možnost poučit se o stavebních postupech.

Jakého původu byla stavební četa zajišťující výrobu a užití cihel, není zcela jasné. Nicméně cihly se pak pro různé části staveb používaly v Praze po celou gotiku, i když samozřejmě stále kámen výrazně převažoval.

Výrazněji se cihly v Praze uplatnily během 14. století. Zdá se, že jejich užití přicházelo hlavně tam, kde byla potřebná tenká stěna, přitom spolehlivě stabilní. To se zřejmě projevilo hlavně výstavbou cihlových střešních štítů na jinak kamenných stavbách. Příznačným reprezentantem mohou být střešní štíty Staronové synagogy, ale také zachované štíty několika staroměstských domů. Dnes jsou většinou obestavěné pozdějšími konstrukcemi, takže je z ulice většinou nemáme šanci spatřit.

K zajímavým příkladům lze počítat také tři významné staroměstské kostely. Kostel sv. Havla má jižní věž západního průčelí vystavěnou v gotice z cihel. Její zdivo asi nebylo ve středověku omítnuté, protože je zachyceno na renesančních vedutách Prahy, ale při barokizaci došlo ke sjednocení omítkového povrhu se severní kamennou věží, takže dnes je cilové zdivo patrné jen v interérech a na půdách přiléhajících staveb.

Na minoritském kostele sv. Jakuba jsou cihlové líce také omítnuté. Na štíhlé věži po severním boku presbyteria se ovšem projevují příznačné vpadliny ukončené hrotitými obloučky (tzv. panelování). Z cihel jsou zděné i převážné části presbyteria, kde jsou ovšem architektonické články provedené z kamene.

Cihlové zdivo se uplatnilo i na vnějším líci severní zdi lodi kostela sv. Anny (dnes Pražská křižovatka), jakož i na západním štítu jeho strmé střechy s dochovaným gotickým krovem.

Kromě střešních štítů se cihly objevovaly u měšťanských domů také v různé míře na ostatních částech. Často se jednalo o jednotlivá ostění portálů či oken, rovněž se setkáváme s příklady cihlových arkád podloubí či nádvorních pavlačí apod.

Prakticky kompletně je z cihel vybudován dům v areálu Karolina (součást paláce mincmistra Johlina Rotleva, který daroval univerzitě Václav IV.).

V Karlově ulici se setkáme také s příkladem domu (téměř vše je opět zahaleno pozdějšími omítkami), který byl z cihel vybudován vyspělou stavební hutí s velmi tenkými zdmi nejspíše jako pražské sídlo mezinárodně působícího obchodníka.

Zajímavým projevem typologie obytných prostor byly také výrazně vyklenuté vpadliny v průčelích řady domů, v nichž byla okénka uspořádána nezvykle do dvou řad nad sebou. Toto řešení souviselo s tím, že uvnitř domu byla v tomto místě vložená již v době stavby roubená komora, obvykle s vyklenutým stropem (korespondujícím s tvarem vpadliny na průčelí). Tyto vložené sruby zajišťovaly pro obyvatele v zimě lepší tepelnou izolaci, nežli chladem dýchající kamenné i cihelné zdi.

V několika případech se na domovních průčelích využilo dekorativních možností, jež poskytovalo složitější skládání cihel do plastických ornamentálních pásů. Většinou byly takové ozdoby při pozdějších opravách domů zahaleny, ale po novějších průzkumech došlo v několika případech k jejich zviditelnění alespoň v dílčím rozsahu (Melantrichova ulice). Také to jsou nepříliš nápadní, ale výmluvní svědkové významné a nepominutelné úlohy cihel v gotické Praze, kde se užívaly souběžně či v kombinaci s ostatními materiály.

Podobně jako v jiných oblastech byly cihly samozřejmě používány i na části staveb, kde byla potřebná při dostatečné pevnosti úspora na hmotnosti – na klenbých, arkýřích (prevétech), kouřovodech a komínových nástavcích apod. Samozřejmostí byly i pálené dlažby v domech a střešní krytiny.

Kam se ještě můžete vydat za doklady užití cihel v české gotice?

Reklamy

2015/06/30 - Posted by | Uncategorized

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Patrimoine-en-blog

Just another WordPress.com site

El romànic

Un estil arquitectònic desenvolupat entre els segles X i XIII que ha deixat autèntiques obres mestres a les terres catalanes.