Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Paní docentka Radová. Pokus o uspořádání biografických informací

Paní docentka Milada Radová-Štiková patří k osobnostem výzkumu architektury a ochrany památek, které nejvíce ovlivnily stav těchto kulturních oborů v naší současnosti. Na několik generací odborníků působila jak svým pedagogickým vlivem, tak i svými vynikajícími publikacemi, ukazujícími význam věcného a přesného, inženýrského pohledu na problémy vývoje stavitelství a architektury.

Letos je tomu 95 od narození paní docentky, což by mohlo být příležitostí k zamyšlení nad jejím přínosem, jak jej chápeme pro současnou praxi památkové péče a stavebně-historických průzkumů, tak snad i podnětem ke zlepšení přístupnosti informací o životě a díle, ale zejména k usnadnění přístupu k jejím publikacím.

V současné době již probíhá v Plzni výstava Dialog tvarů v románské architektuře, motivovaná také snahou připomenout dílo paní docentky.

O dalších možných záměrech nejsem zatím informován.

Ale chtěl jsem se pokusit také trochu přispět, a to vytvořením internetových zpřístupnění informací a zdrojů, které by i v dnešních podmínkách napomáhaly vyššímu užitku prací paní docentky, nejednou vydávaných v nepříliš rozšířených časopisech a sbornících, často dnes neprávem dřímajících v regálech knihoven.

Proto jsem se domluvil s rodinou paní docentky na zprovoznění osobního profilu na osvědčené adrese vědeckých prací na stránce academia.edu. Zde je momentálně dostupný jen jeden digitalizovaný článek. Doufám, že brzy přibudou další (práce se trochu zpomalily potížemi s přihlašováním k systému, snad již zvládnutým).

Pozoroval jsem také, že, pokud se nepletu, zatím není úplně poruce nějaké životopisné encyklopedické heslo. Protože sám nejsem s to dát dohromady přiměřeně kompletní a solidní údaje, s heslem jsem zatím začal v pracovním prostoru zde a zvu k pomoci! Na dostatečném stupni zpracování by pak bylo možné heslo přenést na „velkou“ Wikipedii.

Budu vděčen za úseky textu k vytvoření životopisu, za vhodně zpracované citace, případně za pomoc při přepisu bibliografie, za odkazy na související weby apod. (U fotografií, převzatých textů apod. je třeba doložit, že dílo není nějak licenčně limitované – je potřebný souhlas autora či jiného držitele autorských práv apod. Nejlepší je, když třeba fotografie jsou uložené na Wikimedia Commons, Flickr, Rajčeti apod. s tím, že tam jsou nastaveny „volné“ licence typu CC by-sa apod.)

Pro doplnění zpřístupněných článků na academia.edu rád přijmu scany či fotky článků apod.

Velmi by se hodily také nějaké fotografie ze spoluprací s paní docentkou apod.

Můžete mi psát mailem, poslat vzkaz na webu academia.edu, zde připojit komentář, komentovat na wikia.com, spojit se se mnou na Facebooku či jinak.

Za Vaši vstřícnost, ochotu i pochopení předem děkuji.

2015/05/06 Posted by | osobní zprávy | | 1 komentář

K operativě OPD. Několik poznámek v souvislostech zkušeností za 10 let uplynulých od vydání metodiky OPD

Metoda operativního průzkumu a dokumentace vnesla do našeho systému zkoumání památek i jejich ochrany vlastně nové etické a teoretické prvky. Zájem dokumentovat staré stavby v momentech proměn, kdy jsou schopné podat zevrubnější svědectví o své hmotné podstatě a často i výtvarném pojednání, tedy zejména při opravách, se sporadicky projevoval již dávno dříve. Nicméně nedošel vlastně podstatného odborného a systémového uznání. Dříve či později se to muselo změnit.

OPD je svým způsobem nový typ přístupu k historickému odkazu a svědectví památek. Není totiž cíleným vědeckým výzkumem, ale není ani v památkové péči uznaným a potřebným podkladem pro stanovení optimálního zacházení s památkou při jejích opravách. Na rámec obvyklých inventarizačních výzkumů či soupisů zase jde sledováním běžně skrytých částí konstrukcí, odkrývaných při opravách (či degradaci nebo destrukci) památek. Přináší tak mnohdy dosud neznámé historické prameny k dějinám památek, ale i pro studium historické typologie konstrukcí apod.

Operativní průzkum a dokumentace se tak před cca 10 lety logicky celkem rychle ujaly jako součást komplexu metod, jimiž jsou získávány informace o podstatě (zejména) stavebních památek. Konečně se tak vyplnila určitá „mezera na trhu“, sice již delší dobu části specialistů zřejmá, ale v té době přeci jenom vznikla poptávka po nějakém pokroku tímto směrem.

Samotné vytvoření metodiky bylo v mnoha směrech rozhodující změnou v systémovém přístupu k průzkumům a dokumentaci stavebních památek. Do té doby si jaksi i památkové instituce vystačily se „standardním nedestruktivním stavebně-historickým průzkumem“ (metodika vyšla již v roce 1997 a v roce 2001 ve druhém rozšířeném vydání). Poznatky z průběhu oprav si samozřejmě odborní pracovníci památkové péče opatřovali, aby mohli co nejsprávněji regulovat postup opravy a její výsledek. Ale tyto poznatky neměly šanci se systémově „propracovávat“ do evidenčních dat oficiálních seznamů památek, a také k publikování odborných článků docházelo zcela sporadicky.

Tato situace se do jisté míry zlepšuje, ale přesto je namístě se dopustit určité bilance, abychom snad mohli argumentovat ve prospěch možných vylepšení praxe a v neposlední řadě i snadnější dostupnosti výsledků OPD. (Tyto odstavečky jsou k takové bilanci snad využitelné aspoň jako skrovný podnět.)

V prvních letech po vydání metodiky jsme se snažili o shrnování zkušeností z praxe a ve snaze názorně ukazovat na výhody OPD vznikala série článků v časopisu Průzkumy památek. Od té doby ovšem zpracovatelé mnohé ověřili a jistě i ve své praxi vylepšili. Pokusíme se vytvořit příležitost pro sdělení takových zkušeností, k čemuž zveme každého zájemce – případně mě kontaktujte. Nebo budou kontakty na blogu.

Nyní bych stručně poznamenal k metodice OPD… Ta stojí za pozornost z několika hledisek.

Dvě jsou snad nejvíce závažná.

Mimořádně propracovaný byl přístup k vytvoření, ověření a prosazení metodiky do následné praxe. Co se toho týče, jde o vzor dodnes asi nepřekonaný – samozřejmě jsou některé metodiky velmi propracované a jejich kvalitu a praktický dopad můžeme hodnotit třeba i výše. Příprava ale probíhala ve značně rozsáhlém otevřeném týmu, kde jednotlivci plnili různé role. Několika autorům účinně sekundovali dodavatelé připomínek, ale i tvůrci ilustrací, případně i experimentátoři, ověřující některé dokumentační úkony v praxi. Připravovaná metodika byla prezentována a diskutována na konferencích a workshopech. Takové přístupy podpoří budoucí akceptování metodiky v praxi; jistě zejména přispěly k vytvoření stabilních a dodnes fungujících týmů na řadě pracovišť NPÚ, ale i k uplatňování v příbuzných institucích (archeologie) a – to snad především – také na školách, odkud se rekrutují nastupující generace průzkumníků historických staveb. Dodnes pak kvitujeme, že ve většině metodik zaměřených na dokumentaci památek a péči o ně je metodika OPD uváděna jako jeden ze vzorů pro praktickou činnost.

Rutina byla zavedena v nebývalém rozsahu do více méně standardní činnosti v několika specializovaných (i když kapacitně limitovaných) pracovištích památkové péče. Na řadě z nich dodnes působí skupinky specialistů, spolupracujících intenzivně s památkovými garanty a dokumentujících nálezy zejména z průběhu oprav. Mnohé výsledky známe z publikací, velmi četné najdeme v MIS (výjimečně i jinde na síti). I když tam bude třeba provést zásahy do metadat tak, aby bylo možné skutečně efektivně výstupy dohledat.

Metodicky není velký problém s operativním zásahem v terénu – i když i přitom je situace vážná vzhledem k systémovému nedostatku kapacit (třeba ve srovnání s archeologií). Ale hlavně s naplněním operativního přehledu o akcích, operativní dohledatelnosti existujících dokumentů a následné dostupnosti operativně vytvořeného elaborátu. Pokud se snažíme u aktuálně probíhajícího stavebního zásahu ověřit jeho okolnosti, zejména pak, jestli jsou nějaké dokumentační práce již realizovány, prakticky nemáme operativní šanci. Většinou se asi můžeme domluvit s příslušným odborným garantem a nějaké informace získat od něj. Podobně však není snadné aktuálně vytvořený elaborát umístit tak, aby byl jaksi ve vhodných souvislostech lidem opravdu na očích.

Jistě je možné výsledky publikovat tiskem; dnes už zvláště vzhledem k té operativnosti souběžně nebo i přednostně on-line (samozřejmě od tištěné verze by se nemělo ustoupit nikdy).

Snadnější nalezení sníží riziko duplicit a povede k efektivnějšímu uplatnění poznatků jak při hodnocení dané památky, tak pro potřeby dalšího odborného využití shromážděných vědomostí a interpretací.

Potřebné se takovými souvislostmi zabývat je i proto, že se v mezidobí jako rutinní postup v NPÚ prosadil monitoring stavebně technického stavu památek. Tento proces přináší mnoho aktuálních zjištění nejen k praktickým otázkám plánování oprav památek a jejich finančního zabezpečení. V mnoha případech nejsou plně zužitkovány relace mezi zjištěními monitoringu a následného OPD z průběhu opravy. Tak zatím nedochází k potřebnému propojování všeho, co je možné z takto shromažďované „zdravotní dokumentace“ památky získat. Data jsou ukládána různými způsoby a jejich porovnání není snadné.

Zdá se, že určitou cestou by mohlo být v prvním kroku zobrazení jakýchkoliv informací v databázích NPÚ v chronologickém sledu a postupné vytvoření pomůcek pro jejich selekci podle promyšlených témat, za pomoci funkčního aparátu klíčových slov, kategorií apod. To by nám měl asi přinést i dokončovaný Památkový katalog.

Ve významnější míře by také bylo vhodné zadávat zajištění OPD v průběhu oprav vlastníkům památek – nejspíše v režimu podobném archeologii, protože sběr informací metodou OPD se v principu vlastně shoduje se záchranným archeologickým výzkumem, který už dnes většinou není možné vynechat.

Rád bych teď pozval další zpracovatele OPD, aby se připojili se svými praktickými zkušenostmi z terénu i z kancelářského zpracování, jakož i i s názory na potřebný rozvoj OPD i dalších metod zkoumání.

2015/05/06 Posted by | metodiky | , | Napsat komentář

Les Cahiers du Mont d'Or

Ecrits et recherches sur le patrimoine du Mont d'Or lyonnais...

Colectivo A Rula

Asociación Cultural Colectivo a Rula

Comments for Projekt Forlǫg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Collective Intelligence

Creating places where people can flourish

EAHN | Site-Wide Activity

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Bridging Eurasia

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

190 Jahre DAI

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

biblonia

a medievalist's blog about reading, writing and the impact of books from ancient times to the digital age

CNRS Le journal

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Restauratoren Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Interpretace - AKTUALITY

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge