Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Glosy k tezím nejstručnějšího úvodu pracovní schůzky o cihlách a památkové péči

Akce má připomenout potřebu spolupráce na informačním systému o cihlách a takovou spolupráci podpořit.

Doksany (okres Litoměřice), klášter, kostel

Chodníček sestavený z historických cihel s kolky před průčelím klášterní budovy v Doksanech

V krátkém vystoupení bych chtěl jen několika větami naznačit jednak některé – možná na první pohled trochu podružné – okolnosti z historie stavitelství, které v různé míře ovlivňují vypovídací schopnost a „historický“ význam cihel, jednak vybrané problémy spojené s „evidencí“ cihel i jiných artefaktů v paměťových institucích i v navazujících oborech.

„Cihlové“ regiony v dějinách stavitelství. Cihly odedávna převládaly tam, kde nebyly k dispozici jiné stavební materiály (kámen, dřevo). Vlivem různých historických okolností může však dojít k užití cihel na jiných místech (římské cihly v Mušově, raritní gotický kostel v Čečovicích u Domažlic). Až s rozvojem dopravních možností v 19. století cihly téměř neznají hranic…

Technické i dekorativní uplatnění cihel ve stavební konstrukci. Snadné vyzdívání pravidelných konstrukcí, vytváření otvorů ve stěnách, vyzdívání kleneb, spolehlivé provedení tenkých stěn či příček. Prefabrikované prvky architektonického členění. Technické tvarovky (potrubí…).

Druhotné užití cihel. Podobně jako jiné stavební materiály byly dle možností cihly opakovaně užívány po demolici starší stavby v nových konstrukcích.

Sbírky cihel. Soukromé. Muzejní. Školy. Památkové instituce. Projektanti. SHP. Prodejci.

Dokumentace, její evidence a sdílení. Pro historické zkoumání, odbornou komunikaci, korektní interpretace i prezentaci směrem k širší veřejnosti je potřebné docílit spolupráci mezi paměťovými institucemi (muzea, památkáři) se sběrateli, školami apod. při vytváření informačních nástrojů. Je ale možné, že toho nelze (nyní?) docílit. Považuji však za potřebné to opakovat, i kdyby to bylo do omrzení… Tam, kde vzniká izolacionistický informační systém o kulturním dědictví, by se měl uplatnit aspoň pocit viny…

Informační systém kulturního dědictví by měl být schopen sledovat (nejen) cihlu od momentu plánování přes výrobu, užití, druhotné užití, archeologizaci, deponování, muzealizaci… (Malé dějiny cihly… 1. Projekt, 2. Katalog výrobků, 3. Projekt stavby, 4. Součást zdi, 5. BIM, 6. Destrukce a druhotné užití, 7. Archeologický výzkum, SHP…, 8. Muzealizace, 9. Zánik. – není to úplně kompletní výčet).

Jednotlivá v massériích vyráběná cihla není ovšem z informačního hlediska tak podstatná, ale svým dalším osudem již začíná vypovídat o souvislostech. Čili by IS měl být schopen absorbovat data o kterékoliv cihle na zeměkouli (v kterékoliv fázi její existence) a funkčně jimi disponovat.

Samozřejmě je to do značné míry přehnaný „požadavek“, ale přesto lze ze srovnání této „maximy“ s realitou evidencí v oborech kulturního dědictví vyvodit určité podněty aspoň pro chvíle rozhodování, jak se nějaká evidence bude zpracovávat. Zda izolovaně (a s „předpokladem“ vlastní digitální archeologizace), nebo s ohledem na vyšší IS a na možné využití původně nepředpokládanými způsoby.

Takové náměty by mohly být předmětem připravované diskuse.

2015/01/21 - Posted by | dokumentace památek, evidence památek | , ,

komentářů 9 »

  1. Domnívám se, že by bylo dobré vytvořit alespoň jednoduchý webový „časopis“, na který by se daly psát klasické příspěvky. Občas narazím na nějakou zajímavost (např, teď přechod mezi starým a novým technologickým postupem, mám doloženy značené cihly z ručních forem a následně razítkované ze zaváděné pásové výroby), mám poznatky o přechodu od kolkování (značení koncesovaných cihel) k firemnímu značení atd. A také si myslím, že i další zájemci o cihly by mohli občas nějaké téma „popsat“ – ale zatím chybí publikační platforma.
    Josef Štogr

    komentář od Josef Štogr | 2015/01/21 | Odpovědět

    • Zkusíme téma přednést na pracovní schůzce. Ale samozřejmě je teď už bereme jako přednesené a upozorníme účastníky v předstihu na Váš příspěvek, aby třeba už mohli mít sesumírovaný názor či námět… JS

      komentář od Jan Sommer | 2015/01/21 | Odpovědět

    • Zdravím,
      ale webový „časopis“ tu pro sběratelé a zájemců o cihly je: laterarius.cz Připraven na příspěvky k cihelnám a cihlářství. Stačí zaslat, hned to tam dáme, samozřejmě pod jménem autora. Je tam i forum. Ale jak je vidno problém není kde ale zas u nás, každý na svém písečku. Máme připraveny zájimávé materiály, např. detail požárního pojištění cihelny, o cihlářských strojích. Počkáme na schůzku toho 19 a uvidíme kam se pohnem. Pak to na stránky budeme dávat.

      komentář od Honza | 2015/01/27 | Odpovědět

      • Jasně, ale z pohledu na web není úplně jasné, že by tam nějaká možnost publikování článku byla, jak by články vypadaly, jak by byl uspořádán obrazový doprovod, jak by to bylo případně s odkazováním na databázi apod. Z tohoto hlediska bych doporučil tam dát nějaký vlastní příspěvek, aby bylo možné si učinit představu a vůbec poznat, že se s takovou možností počítá.
        Tato forma fór je pro řadu lidí poměrně málo přehledná. Vyžaduje pro dobrou orientaci určitou zkušenost, a řekl bych i trochu osobního nadšení pro tento typ. Ale nic proti tomu, může jít o můj čistě osobní pocit.
        Věřím, že schůzka umožní efektivní domluvu a že toto mají všichni jako hlavní cíl :-).
        JS

        komentář od Jan Sommer | 2015/01/27

  2. Domnívám se,že glosy k tezím jako úvod pro pracovní schůzku je asi stručný návod jak postupovat. Stránky laterarius.cz které vznikly mohou nějak pomoci, ale nasázet tam fotky cihel bez pokusu o identifikaci asi nebude to pravé. Jestli má vzniknout smysluplná forma katalogu, tak by ten systém měl mít asi jinou strukturu.
    Na úvodní stránce jsou kategorie:forum, registr cihel, články o cihelnách, historie cihlářství, ale chybí kategorie
    výrobce cihly-cihelna.
    Chápu, že někteří sběratelé identifikaci neřeší a stačí jim fyzická cihla. Pokud se máme zabývat hlavně identifikací cihlářských značek, což je ten hlavní úkol tak, si asi s fotkou cihly moc nepomůžeme. Základním klíčem pro rozluštění značek jsou především volně dostupné rejstříky a jejich používání. Rozluštění značky nám totiž může poskytnout nejen kdo a kdy cihlu vyrobil a také období kdy byla vyrobena. To jsou pro nás ty nejdůležitější informace. Stojí to sice dosti úsilí a času, ale jen tak to má význam.

    komentář od Petr Vondrák | 2015/01/30 | Odpovědět

    • Myslím, že by nebylo od věci, kdyby ještě před schůzkou bylo možno vést diskusi o takových návrzích a ujasnit si některé názory. Blogové komentáře jsou k tomu vhodné řešení. Pak bychom se to z nich pokusili nějak shrnout a všem před schůzkou doručit. Řadu detailů je vhodné si trochu více promyslet, než to je obvykle možné během někdy i napjatějšího průběhu nějakého jednání. Takto bychom se spíše mohli rovnou domluvit na tom, co je vhodné či únosné pro všechny angažované osoby a umožní jim produktivní součinnost. Doufám, že se nezjistí, že nic takového není možné… Vždyť přeci historický „materiál“ je jeden…
      Stránka laterarius.cz je určitě hodná zájmu. Věřím, že tabulku cihel je možné nějak rozšiřovat o další údaje. O možnostech jejích funkcí bychom se také mohli více dozvědět. Nabídka prostoru k publikování článků je asi lákavá. Osobně mám však vždycky trochu rozpačitý pocit z čehokoliv tématicky příliš úzce vymezeného.
      Rozhodně by bylo vhodné, kdyby se tam už nějaký článek z vlastní produkce objevil, aby i možnosti byly trochu jasnější. Zda bude možné snadno vkládat obrázky, případně sdílet obrázky z jiných serverů apod.
      Podle mých zkušeností jsou k podobným záměrům velmi vhodné stránky typu wiki (SW Mediawiki). Ale asi ideální jsou dvě možnosti podpory diskuse. Jednak, aby účastníci předváděli své provozuschopné řešení, byť ve zkušebním provozu (mělo by se jednat o návrh struktury stránky, potom ideálně blog a způsob, jakým případně ukládá a zpřístupňuje fotky v nějaké fotobance), případně aby ukázali, jaká řešení sami považují za vhodná z toho, co si oblíbili z používaných internetových stránek.
      Pokud by se některá zúčastněná instituce ujala práce na databázi, bylo by asi dobré, kdyby stále komunikovala s ostatními zájemci. Osobně jsem však spíše proti tomu, aby se ze staveb „vysbíraly“ cihly a obstaraly si vlastní informační systém (i když uznávám, že tak to bude lépe přehledné). Ale v tom by již měly být schopné pomoci či poradit třeba muzejní instituce, které v zásadě evidují jakýkoliv myslitelný předmět.

      komentář od Jan Sommer | 2015/02/02 | Odpovědět

      • vložili jsme historii cihelny ve Velkých Bílovicích.

        komentář od Honza | 2015/02/03

  3. Nevím, jestli to setkání má za cíl najít způsob jak vyzískat co nejvíce informací z cihlářských značek, a nebo jde o prezentaci značených cihel? Doposud jsem to chápal tak, že jde o správné přečtení značky a tím získat informace o výrobci cihly, kdy byla vyrobena,a jak byla vyrobena. Jestli k tomu máme třeba foto cihelny, firemní papír či něco dalšího, tak je to jen malý bonus. Ve své sbírce kladu důraz především na rozluštění značky. Proto jsem se také zaměřil na získání dat k jednotlivým cihelnám.Bez těchto dat by v podstatě nebylo sbírání značených cihel smysluplné.

    komentář od Petr Vondrák | 2015/02/11 | Odpovědět

    • Myslím, že by informační systém měl umožňovat kombinace přístupů, protože lze předpokládat, že postupy a priority jednotlivých případných účastníků (bude-li čeho) budou vždy aspoň méně, často ale více rozdílné. Systém by měl umožňovat jejich součinnost. To je samozřejmě idealistické, ale je to v zásadě jediná možnost, jak aspoň v teorii uchovat vyhlídku na to, že nebude co sběratel cihel či informací o nich, to separátní, ovšem velmi dílčí a časem usínající „systém“. Myslím, že cihly při své typovosti a přeci jenom určité motivické omezenosti jsou velmi vhodným „laboratoriem“ pro práci s památkovými informacemi. Ale hlavně věřím, že se podaří nalézt řešení, které bude pro účastníky osobně motivující, ne odrazující…

      komentář od Jan Sommer | 2015/02/11 | Odpovědět


Napsat komentář k Jan Sommer Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Archeo Kyrgyz

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Les Cahiers du Mont d'Or

Ecrits et recherches sur le patrimoine du Mont d'Or lyonnais...

Colectivo A Rula

Asociación Cultural Colectivo a Rula

Comments for Projekt Forlǫg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Collective Intelligence

Creating places where people can flourish

EAHN | Site-Wide Activity

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Bridging Eurasia

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

190 Jahre DAI

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

biblonia

a medievalist's blog about reading, writing and the impact of books from ancient times to the digital age

CNRS Le journal

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Restauratoren Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Interpretace - AKTUALITY

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.