Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Piranesi a jeho mistrovství detailu

Aktuální výstava v pražském Clam-Gallasově paláci byla veřejností přijata s celkem živým zájmem, jistě zaslouženým. A v médiích vyvolala ohlas až bombastický. Četl jsem dokonce zvolání návrhu prohlásit ji výstavou roku. To by asi dnes vyžadovalo více interaktivity a jiných edukačních a elektronických osvěžení. Mně ale přijde osvěžující právě možnost prohlédnout si zblízka četné originální tisky grafických listů, adjustovaných ve střízlivých rámech, kterých si skoro nevšimnu (za pozornost stojí i nápadně velké popisky na dolním okraji, nejspíše reagující na stále častější oprávněné stesky návštěvníků výstav na moderně pojaté špatně použitelné popisky) a dostatečně osvětlené. V poslední době si připomínám podobně výstavnicky střízlivé instalace, ponechávající maximum prostoru exponátům (jistě jich je více) – jednak šlo o nedávnou výstavu „pomníkového“ 19. století v Praze rovněž v Clam-Gallasově paláci, a pak ještě o expozici památek pražských řemeslných spolků v 1. patře zámku ve Ctěnicích.

Giovanni Battista Piranesi (výstava v Clam-Gallasově paláci v Praze)

Spíše všední záběr z expozice, zvolený proto, že ve vitrínách jsou umístěny dva korkové(?) modely antických ruin z Říma (zapůjčené ze zámku Rájec nad Svitavou), doplněné o „záběry“ stejných objektů Piranesim.

Ostatně je v Clam-Gallasově paláci osvěžením i nepřítomnost všemožných elektronických udělátek, tak často dnes rušících nabídkami nějakých možností volby ze zbytečných variant apod., a naopak umožnění komunikace se zasvěcenými kustody, zřejmě často odbornými pracovníky archivu. Takový zážitek přišel i tentokrát. Tak už se těším na další výstavy…

Piranesi si jistě pozornost zaslouží, a to hned z několika 🙂 hledisek. Mně přijde velmi podnětná pečlivost „exaktní“ archeologické dokumentace, přitom ale kombinovaná s výrazným výtvarným pojetím. Četné archeologické (či stavebně-historické) grafické analýzy konstrukcí staveb jsou doplněny stafáží, bujným rostlinstvem, oblačností, reflexy ve vodní hladině… Do tohoto koloritu jsou však zasazeny indexy odkazující na připojenou legendu, obvykle velmi titěrnou, ale se stručnými výstižnými údaji (to byl asi ústupek obchodnímu zájmu, protože asi již v době vzniku většinu kupujících tyto doplňky spíše odpuzovaly).

Giovanni Battista Piranesi (výstava v Clam-Gallasově paláci v Praze)

Postava dokumentátora v oděvu kavalíra s rapírem u boku oživuje precizní nákres srovnávající antické sloupy a pilíře z Říma.

Fascinací technickými prvky a archeologickými záznamy v kontrastu s vizionářskými rekonstrukcemi, ale také snovými detaily jinak „fotografických“ dokumentací, pokračujícími až do pitoreskních variací na historické formy ve Vězeních, připomíná krom citovaných „romantiků“ i dílo nedávno jubilujícího E. E. Viollet-le-Duca (u kterého podobným dojmem působí i postavičky stafáže – inspirace u Piranesiho je velmi pravděpodobná).

Giovanni Battista Piranesi (výstava v Clam-Gallasově paláci v Praze)

Přímo mezi „archeologickými“ relikty probíhá i mučení nepohodlné postavy uvržené do fantaskní scenérie Vězení.

Patří tedy Piranesi k výrazným zakladatelským postavám jak moderního turismu, tak i propagátorům archeologické dokumentace jako malebného svědka autentické formy originálních památek.

Možná by stálo za to věnovat pozornost i dílu našich podobně orientovaných předchůdců dnešních památkových, archeologických, restaurátorských a podobných dokumentací. Včetně různých regionálních badatelů i zachránců památek. Nemuseli bychom hned dělat výstavy a pořádat obsáhlé katalogy, ale začít třeba na vhodně zvoleném místě internetu se sdílením dokumentů a jejich diskusním hodnocením a oceněním…

A nakonec třeba přeci jenom tento vývoj představit veřejnosti na podobně úhledné, přehledné a diváka nerušící, ale ho podporující výstavě.

Giovanni Battista Piranesi (výstava v Clam-Gallasově paláci v Praze)

Barokní model římského chrámu zapůjčený na výstavu ze zámku v Rájci nad Svitavou.

Giovanni Battista Piranesi (výstava v Clam-Gallasově paláci v Praze)

Týž objekt na grafice Piranesiho.

Přehledné zpřístupnění kvalitních reprodukcí např. na Wikizdrojích.

Reklamy

2014/12/28 Posted by | dokumentace památek, výstava | , | Napsat komentář

Výběr památkových jubileí roku 2015

Opět po roce pravidelná rubrika… Prosím kohokoliv, kdo zjistí chybu nebo může přispět doplňkem, aby laskavě podal zprávu (v komentáři, např.). Data jsou bez záruky, dle údajů v literatuře, takže si je před případnou aktivitou k některému jubileu ještě ověřte. Výběr je subjektivní, tak jej případně pomozte vylepšit zaslanými podněty, aby snad lépe napomohl připomenutí důležitých osobností kulturních dějin i historie samotné památkové péče.

Mencl, Václav, historik umění, památkář 110 * 16.1.1905
Podlaha, Antonín 150 * 22.1.1865
Aachen, Hans von 400 + 4.3.1615
Quitainer, Jan Antonín, sochař 250 + 7.4.1765
Procházka, František Xaver 200 + 15.4.1815
Navrátil, Josef, malíř 150 + 21.4.1865
Balšánek, Antonín, architekt 150 * 5.6.1865
Pollak, Oskar, historik umění 100 + 6.6.1915
Marold, Luděk, malíř 150 * 7.6.1865
Popp, Antonín, sochař 100 + 10.6.1915
Krásný, František, architekt 150 * 6.7.1865
Heber, František Alexandr, historik hradů 200 * 19.7.1815
Vlček, Augustin, malíř, restaurátor 150 * 27.7.1865
Zoula, Gustav, sochař 100 + 4.8.1915
Haun, August C., malíř, grafik 200 * 10.8.1815
Myslbek, Karel, malíř 100 + 21.8.1915
Mašek, Karel Vítězslav, malíř, architekt 150 * 1.9.1865
Raab, Ignác, malíř 300 * 5.9.1715
Lurago, Carlo, architekt 400 * 14.10.1615
Klusáček, Karel Ladislav, malíř, freskař 150 * 25.10.1865
Adámek, Karel, kreslíř, historik a spisovatel v Hlinsku 100 + 28.10.1915
Lurago, Anselmo Martino, architekt 250 + 29.11.1765
Förster, Viktor, malíř, mozaikář 100 + 9.12.1915

2014/12/26 Posted by | personálie | Napsat komentář

Ať je nový rok 2015 uspokojivě lepší…

PFFF

Krásný rok, plný souladu…

2014/12/25 Posted by | osobní zprávy | Napsat komentář

Bavorské Denkmalpflege Informationen Nr. 159, November 2014

http://www.blfd.bayern.de/medien/denkmalpflege-informationen_159.pdf

Nové písmo, 3 sloupce, více obrázků… Snad to pomůže oslovit větší okruh čtenářů… Přicházejí i kulinářské památky. Každopádně obsah zůstává přepestrý…

Denkmalpflege Informationen, Nr. 159, November 2014

Denkmalpflege Informationen, Nr. 159, November 2014

Tradiční svědomití čtenáři si samozřejmě zvykneme a budeme nadále vděční za on-line zpřístupnění.

Úvodní recenze rakouské základní příručky památkové péče je poněkud břitká a vysvětluje, proč podobný souhrn není v Bavorsku a v Německu obecně potřeba. Každopádně u nás by něco podobného bylo zřejmě přínosem. Odkazuje přitom na fakt, že bavorský památkový úřad dlouhodobě a opakovaně vydává Arbeitsblätter. To je zřejmě vynikající řešení (jednotlivým tématům jsou věnovány samostatné listy či sešity, podle ústního sdělení vkládané do pořadačů a distribuované na obce apod. potřebná místa); mj. umožňuje jinak nedosažitelnou možnost vytvářet nové listy podle aktuální potřeby. Z našeho hlediska je ovšem poměr výrazně ve prospěch Rakouska, jelikož bavorské pracovní listy nejsou dostupné elektronickou cestou! Věřme, že se toto bude měnit, protože je to do jisté míry i v rozporu s výklady o rozvoji komunikace s veřejností, jak o ní mluví v úvodním sloupečku generální konzervátor (ředitel) Mathias Pfeil. (Osobně jsem se kdysi pokoušel různými cestami aspoň ukázkové listy získat, případně nějaké jednoduché orientační reprodukce, ale nezdařilo se. Mohl jsem mít trochu smůlu, ale rozhodně jsem nepociťoval nějakou snahu mému zájmu vyjít vstříc.)

Myslím, že rakouské „standardy“ památkové péče jsou rozhodně inspirativní, a to i z hlediska metody zpracování členité problematiky ochrany kulturního dědictví, do kterého jsou pojímány stále nové sorty artefaktů.

Pozornosti se v DI tradičně dostává

  • archeologii (nejstarší dosud nalezený prehistorický pohřeb v Mnichově)
  • válečným ztrátám (Norimberk)
  • městům, zámkům, parkům
  • technickým památkám (mlýny, hornictví)
  • sochařským dílům (Bertel Thorvaldsen v Mnichově)
  • méně tradičním památkám (sportoviště)
  • památkovým ztrátám i úspěchům
  • metodickým otázkám (jak nejsprávněji restaurovat barevné povrchy soch, vyzdvižení cenného archeologického nálezu)
  • informačním systémům (památkový atlas – GIS; popis funkcí; přínos pro ochranu archeologických památek)

Zvýšené pozornosti se zřejmě neunikají památkově-společenské události, jako je Den otevřených památek (takové akce „otevírání“ zatím u nás v podobném rozsahu chybějí, takže se památkáři stále více zapojují do akcí mezinárodních – MDPS, EHD… /obstarávaných ovšem hlavně Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska/ – letos i Mezinárodní den archeologie).

Tradičně se (na rozdíl od nás) bavorští památkáři věnují osobním zprávám. Podobně jsou svědomitě shromážděny referáty z konferencí a jiných odborných setkání. Ve stručnosti jsou shrnuty i teze veřejných přednášek a obsah vydaných publikací.

Vedle tradičních majestátních Ročenek jsou DI stále podrobnou a živou kronikou památkové péče i našich sousedů.

2014/12/21 Posted by | publikace | | Napsat komentář

Sociální sítě jako součást komplexního památkového informačního systému

English Heritage patří z mnoha hledisek k vůdčím institucím památkové péče ve světě. V mezinárodním měřítku se to mj. projevuje např. velkým podílem zejména na přípravách megaportálu Europeana. V národním pak nepřeberným množstvím vzdělávacích, propagačních, komunitních, zákonodárných či metodických aktivit. Na internetu kromě impozantního webu (u nás ovšem mnohdy představujícího vzor přehledného webu – úplně to ale nelze takto říci, protože web je obrovitý; nicméně je zřejmé, že se jeho přehledností a aktuálností i technickým rozvojem stále někdo kompetentní zabývá).

Dlouhodobě se EH uplatňuje i na řadě „sociálních sítí“, protože je to efektivní nástroj komunikace s částí obecenstva. Na stránkách se to projevuje na dolním okraji stránky řádkou značek sítí (+ odkazu na RSS odběr aktualizací webu).

EH na sociálních sítích...

EH na sociálních sítích…

Je zřejmé, že i tyto nástroje jsou kompetentně editovány, takže se nějaký „lidočas“ na jejich správu vynakládá.

V našich podmínkách již bylo také mnoho v těchto směrech podniknuto, o čem by asi stálo za to se zmínit. Nicméně se to zatím obdobným upozorněním na případné spojení s památkáři těmito cestami na webu památkářů neprojevuje. Může to souviset i s tím, že vývoj je dosud velmi hektický a např. na FB je stránek prezentujících památkáře řada desítek…

Možná, když si klikneme na ty anglické, budeme se i my moci začít věnovat úvaze o dohodě mezi zatím většinou trochu živelně působícími zakladateli a správci stránek – v tom samozřejmě není ani stín despektu, protože je jasné, že se většinou jedná o nadšeneckou aktivitu, nejednou i ne zcela chválenou… Přesto přínosnou a hodnou ocenění.

Pak si možná najde i na webu naší památkové péče místo řádka s odkazy na „sociální“ prezentace…

2014/12/21 Posted by | památky v médiích, PR | | Napsat komentář

Inovované vyhledávání v databázi německého archeologického ústavu Arachne

Uvádí se, že se jedná o beta verzi (zde není automaticky nabízena zkrácená permanentní adresa – tak si ji musíme vyrobit ručně: ZDE)

Výsledek je ale vysoce funkční. Nová rozšíření se týkají především různých možností sortování (místo nálezu, místo uložení, typologie, chronologie, ikonografie…).

Předchozí stav systému nemám uložen v paměti, a také tento jsem zhlédl zběžně. Nicméně lze konstatovat značné přínosy v „otevřenosti“ systému v tom smyslu, že jsou nabízené různé tématické „předvýběry“ v podobě „kategorií“ (chronologie, lokalizace, typologie…), které umožňují dohledat něco k určitým základním kritériím zejména novému tazateli.

Takové systémy jsou logicky vyvíjeny vždy po delší dobu, což obvykle nějak vede k určitému zapouzdření autorského týmu, a tím k hypertrofii nějak specifických uspořádání vyhledávání (samozřejmě chce každý vývojář dojít k tomu nejlepšímu výsledku a všechny svou nápaditostí oslovit) a preferování určitých témat. To lze nejlépe testovat na některých okrajových typech dotazů.

U dokumentu nalezneme také odkaz na terminologický slovník (kde by se snad hodilo mít i vybraný instruktivní obrázek). Ale opět je nabídnut permalink. (Nicméně nejsou termíny úplně spojovány do kategorií a nejsou v plné míře nabízeny nadřazené „rozcestníky“ – zde třeba typy líců zdiva – či nižší úrovně /materiál, formy prvků/.)

Odtud je možné přejít k zobrazení příslušných příkladů, i když ty zřejmě nejsou nijak tříděné, takže při větším počtu položek nemusí být snadné se ve výběru orientovat. Lze však výběr upřesňovat (místo objektu apod.). Zoomování obrázků zřejmě vyžaduje registraci, což je asi rozumné omezení (i když v některých prohlížečích je to momentálně hlášeno jen jako chyba databáze).

Setkáme se i s velmi speciálními filtry, jako je „nedokončenost“ – zde nedokončené sloupové hlavice (ale nenabídne se permalink, jen adresa výběru ke skopírování). Příklad jedné z hlavic.

Filtrace je možné v překvapivém rozsahu kontrolovat (doplňovat, odstraňovat), přičemž navigace (na velkém monitoru) poskytuje vynikající přehled o aktuálním nastavení.

Rozhodně by si měli prohlédnout zpracovatelé a zpřístupňovatelé databází všeho druhu…

Málokdy se nabízí takový obsáhlý zdroj informací způsobem, jenž by uživateli poskytoval takovou jistotu o tom, kde se nachází, kam může dále postupovat v třídění, kudy se vrátit apod. Pro další šíření slávy Arachne by se snad mohla hodit jen nabídka kódu pro „embeding“ položky např. do tohoto blogu a snad zobrazování „cest“ k příslušné položce (opět by to podpořilo vyhledávání souvisejících dokumentů).

Popisy předmětů jsou různě obsáhlé, což je nepochybně správnější, než vynucovat zpřístupnění až po kompletaci o údaje, které jsou pro řadu lidí stejně jen pomocného významu. Některé položky vlastně fungují jen jako propojení na další IS, což je jistě správné v situaci, kdy (dosud?) neexistuje všeobecná dohoda a spolupráce.

Výtečně uspořádaný je i mapový přístup, ve kterém je rovněž možné pracovat s filtry.

Náhledy obrázků jsou překryté vodoznaky, ale ty jsou velmi nekontrastní a při orientační prohlídce neruší (někde možná nejsou vůbec – možná to souvisí s příslušnou licencí, což by bylo správnější, nežli plošné pokažení obrázků).

Při sledování některých externích odkazů v navazujících systémech DA se ovšem přehlednost může ztrácet, ale vždy se nějaká data najdou…

Celé zobrazení stránek se plynule přizpůsobuje velikosti okna prohlížeče (responsivní design).

Trochu v nejistotě se ocitáme při „tradičním“ testovacím dotazu „Lapidárium“, se kterým většinou zápolí muzejní systémy. Zpracovatelům totiž většinou není při vytváření jednotlivých položek úplně jasné, jestli zařazovat všechno, co je uloženo v nějakém lapidáriu, nebo obecnější dokumenty (např. celkové foto interiéru lapidária). Např.

Na druhé straně nás rozcestník gazetteer může propojit na databáze dalších institucí (systémy roky budované v souvislostech projektu STOA apod.).

„Klíčová slova“ ve výpisech nejsou aktivní (alespoň v těch případech, které jsem natrefil; tam, kde je odkaz na slovník, je umístěna mimo text).

Patrně nejsou obecně dostupná „metadata“ (tedy např. u reprodukce historické fotografie popis snímku samotného).

Nevidím možnost komentovat objekty – pokud by existovala po registraci, bylo by vhodné na to upozornit i neregistrované uživatele.

Pro určité typy sledování je vhodné, když systém umožňuje chronologické sledování aktualizací. Zde záznamy v uživatelském zobrazení zřejmě nejsou datované. Řazení výsledků je možné nastavit podle ID vzestupně/sestupně. Není ale jasné, jestli čísla odpovídají pořadí vložení položek.

Základní orientaci dobře poslouží přehledné FAQ’s.

Nelze než dát 5* a všem doporučit – mj. např. tam, kde se chystají nějaké památkové katalogy ajv.

2014/12/21 Posted by | dostupnost dat, evidence památek | , | Napsat komentář

Drobnost ke stavební historii a zdivu Valdštejnské jízdárny v Praze

Protože je mi téměř každý den projít Valdštejnskou ulicí kolem skoro nekonečné zdi Valdštejnského paláce v Praze, seberu z jejího pozorování tu a tam nějaké poznatky.

Valdštejnský palác

Konec zdi v nedohlednu…

Dnes drobnost z jejího prakticky druhého konce než v posledním příspěvku. Pokus nějak operativně zvládnout zpracování starodávných poznámek o zdivu Valdštejnské jízdárny a přilehlé části ohradní zdi Valdštejnského paláce (z roku 2000) a snad položit otázku, co s takovými záznamy. Zda je třeba již nenechat zmizet v propadlišti času… Nebo jestli o ně systém památkových informací stojí. Ale třeba to jinde zachyceno není a někomu to pomůže. Kdoví.

čp. 17/III, Valdštejnské náměstí 3, Praha, Malá Strana

Vystřiženo z poznámkového bloku…

2014/12/19 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat, Valdštejnský palác | , | Napsat komentář

Kaple, na kterou se málem zapomnělo? (kaple sv. Václava v pražském Valdštejnském paláci)

čp. 17/III, Valdštejnské nám. 3, Praha, Malá Strana

Půdorys severní části paláce při Vévodském nádvoří.

1/ Stěží pochopitelné převýšení kaple Valdštejnského paláce v Praze na Malé Straně nad jejím miniaturním půdorysem je obvykle komentované jako svého druhu zvláštnost související jednak s výtvarným konceptem paláce, jednak s jeho provozním uspořádáním a z toho plynoucím umístěním oratoří ve dvou patrech nad sebou. Asi i s nějakými požadavky ze strany stavebníka.

2/ Nicméně je vložení kaple do dispozice paláce natolik anomální, že alespoň v rovině úvah je třeba se zabývat i dalšími technicky přijatelnými variantami, a to s vědomím, že přes převážně sjednocené vzezření celku paláce pozorujeme na jeho architektonickém článkoví různé doklady vcelku hektických změn plánu prováděných „na pochodu“ v průběhu výstavby.

3/ Tyto změny se projevují různými drobnými anomáliemi v profilacích říms jednotlivých křídel apod. Tak, jak se rozvíjejí výzkumy paláce (v posledních letech zejména Petr Uličný), bude asi možné tyto „nesrovnalosti“ pojmout do interpretace stavebního postupu. Přitom je ale zřejmé, že je potřebné také sledovat konstrukční detaily, nakolik je případně bude možné provázat s listinnými zprávami (zatím se projevuje spíše snaha tento vývoj vysledovat v detailech architektury, plastické a malířské výzdobě).

čp. 17/III, Valdštejnské nám. 4, Praha, Malá Strana

Osa se zazděnými/iluzívními okny kryjícími severozápadní kout palácové kaple.

4/ Přitom je stále třeba značné opatrnosti, protože např. řada architektonických kamenných prvků byla zřejmě vyráběna do zásoby v sériích a osazována v některých případech asi i po delší době od vytvoření v kamenické huti. To asi lze předpokládat hlavně u velkého množství okenních ostění.

5/ To může být zajímavé také při hodnocení kaple a jejího vztahu k dispozici paláce. V místě severozápadního nároží kaple jsou v obvodové zdi osazena kamenná okenní ostění shodná s ostatními, ale vzhledem k tomu, že jsou na vnitřní straně v kolizi s zaobleným koutem kaple, jsou všechna tři okna v této ose (v přízemí a v 1. i 2. patře) zazděná. Líce zazdívek jsou omítnuté. Po nedávné rekonstrukci jsou v oknech pater na omítce vymalována iluzívní okna. Není mi jasné, jestli se tak stalo na základě nějakých nálezů historických barevností, ale je to vcelku pravděpodobné. Nicméně o původní řešení se asi nejedná, protože rámy i zasklení v jednotlivých patrech se liší. Čili zůstává otázka, jestli při rekonstrukci spíše nebylo napodobeno uspořádání okenních rámů v okolních otvorech. To ale pro „věc kaple“ není tak podstatné.

6/ Při opravách omítek v roce 1999 byla v iluzívním okně přízemí v místě nároží kaple provedena do zazdívky drobná sonda, záhy opět zazděná a překrytá omítkou. Zřejmě se nepodařilo proniknout do zdiva příliš hluboko, ale v otvoru bylo možné pozorovat kovanou mříž z šikmo kladených prutů, zcela shodnou s okolními funkčními okny.

7/ Existence mříže v iluzívním okně by mohla znamenat několik věcí, ale především signalizuje reálnou možnost, že se v době stavby zdi s okny s kaplí uvnitř nepočítalo. Vůbec je v celé západní části severního křídla paláce ukončení místností u vnější zdi natolik nepravidelné, že lze téměř nepochybně počítat s tím, že se koncept dispozice během stavby nějak měnil. Obvodová zeď byla zřejmě vystavěna bez přesné představy o tom, jaké bude vnitřní členění půdorysu (nebo byla v době výstavby zdi představa o interiéru jiná). Místnosti v této části byly pak asi definitivně rozvrhnuty až v souvislosti s výstavbou dvorní stěny severního křídla.

čp. 17/III, Valdštejnské nám. 4, Praha, Malá Strana

Sonda v zazdívce okna v přízemí ukazuje, že okno bylo před vestavbou kaple opatřeno kovanou mříží. (Foto 19.9.1999)

8/ Je tedy možné, že okno v přízemí bylo opatřeno mříží bez ohledu na to, že bude kolidovat s kaplí. Spíše se však zdá pravděpodobnější, že bylo zazděno až v souvislosti s vkládáním kaple do dispozice. Definitivní řešení těchto otázek snad bude možné na základě dalších výzkumů (je možné, že zainteresovaní odborníci již řešení znají), ale zamřížování dotyčného okna je třeba brát jako nepominutelný argument pro možnost, že kaple byla až v pokročilé fázi výstavby na nynějším místě vybourána v již rozestavěné dispozici. Uvnitř se tomu zdá nasvědčovat i poloha jižní stěny kaple ve vztahu k severnímu ukončení dvorní arkády západního křídla (přičemž poslední severní pole klenby chodby vykazuje nepravidelnosti, které většinou ani nejsou na stavebních plánech paláce zachyceny) a zejména těsná blízkost jihovýchodního koutu kaple u severozápadního koutu nádvoří.

9/ Tento stavební postup by vysvětloval těsné půdorysné rozměry komínovitého prostoru kaple a mohl by být kamínkem v mozaice zřejmě velmi dynamických korekcí dispozice paláce a jeho architektury v průběhu výstavby, jak je to postupně výzkumnými akcemi rozpoznáváno. Vztah zazděného okna s mříží lze shrnout do dvou variant výkladu. Obvodová zeď s okny byla v tomto úseku stavěna v předstihu před vnitřními stěnami, přičemž kaple byla vystavěna buď bez odkladu spolu s ostatní dispozicí, anebo byla kaple vložena do dispozice až s určitým odstupem (přičemž mohlo jít i jen o týdny či měsíce).


Citace: Jan SOMMER: Kaple, na kterou se málem zapomnělo? (kaple sv. Václava v pražském Valdštejnském paláci), in: Česká placka, post. 2014-12-08, last ed. 2014-12-08, on-line: http://wp.me/pqrNE-nN, Praha 2014. [verif. YYYY-MM-DD]

2014/12/08 Posted by | analýza památek, Valdštejnský palác | , | komentáře 3

Výzkum k optimalizaci koordinace výzkumných projektů v oblasti památkové péče (námět)

Ještě se krátce vracím k nedávno naznačené „úvaze“ ohledně případné koordinace výzkumných projektů v oblasti památkové péče. Pokusil jsem se v tomto smyslu oslovit určité instance, ale dostalo se mi vysvětlení, že dirigismem a vykazováním plnění jeho pokynů se ještě nic nedokázalo, že je třeba naopak výzkumníky nechat v klidu pracovat  („nerušit – zkoumáne“). To je zřejmě pravda, a také zavádění jakéhokoliv poručníkování rozhodně v mých myšlenkách nebylo ani na chvíli usídleno. Jen jsem myslel na efektivitu práce a usnadnění přístupu k jejím výsledkům.

Ještě jsem však téma potřeboval rozšířit v tom smyslu, že koordinovaně by bylo vhodné postupovat i při publikování výsledků. Aby data byla „spojitě“ využitelná podle tématu sledovaného uživatelem, nikoliv v úzkém rámci jednotlivých projektů.

V praxi aspoň částečně dochází k obsahovým překryvům, anebo naopak „technickým“ nespojitostem – např. různě tématicky zaměřené výzkumy zabývající se stejnými objekty užívají odlišnou terminologii, metadata, mapové podklady, oddělenou fotodokumentaci…

Mnoho kolegů v těchto měsících odkazuje na to, že vše vyřeší Památkový katalog. Vzhledem k pravděpodobným lhůtám, ve kterých zřejmě bude muset být realizován, bych byl spíše opatrný.

Z těchto i dalších důvodů bych navrhl „provozovat“ „sadu“ koordinačních projektů (klidně by to mohly být oddíly jednoho), které by zajišťovaly

  • koordinaci zadávaných/realizovaných projektů – sledování tématických vazeb, vytváření podmínek pro sdílení výstupů v jednotném prostředí, pro jejich implementaci do IISPP…;
  • podporu pro průběžnou komunikaci dílčích výsledků operativními metodami – konference, dílčí publikace výsledků, internetové nástroje pro sdílení (wiki, blogy…);
  • podporu pro potřebné přípravné konference např. u metodických projektů a činnosti pro zajištění koordinace projektů; tedy např. zveřejňování draftů na internetu vč. redakčních prací apod.;
  • podmínky pro vysoce kompetentní zveřejňování výsledků tištěnou i internetovou formou; výběr publikací v dohodě s příslušnými instancemi (Vědecká rada, Ediční rada – která by se měla změnit tak, aby byla s to zajišťovat řízení kvality vydávaných publikací), koordinace posudků, zajišťování redakčních prací na nejvyšší odborné úrovni, spolupráce při vytváření publikačních možností (na úrovni doby, ale při zajištění standardů dlouhodobé udržitelnosti elektronických výstupů apod.);
  • využití výsledků v navazujících úkolech památkové péče, zejména ve smyslu interpretace hodnot památek široké veřejnosti v rámci edukace, popularizační publikační či prohlídkové nabídky.
  • To vše při zajišťování maximální standardní odborné i technicko-realizační kvalitativní úrovně.

Podle mého se nepochybně jedná o náročnou vědeckovýzkumnou práci, kterou nelze oddělit od konvolutu ostatních výzkumů (dotovaných z různých zdrojů) a ani nahradit požadavky na jednotlivé řešitele či výroky nebo pobídkami ze strany hodnotitelské komise, koordinační skupiny projektů, rad pro posuzování projektů apod. (skladba takových instancí mi není známá).

2014/12/07 Posted by | dostupnost dat, monumentologie, publikace, Teorie/praxe památkové péče | | 1 komentář

Sborník Památky západních Čech „zabodoval“

To je dobrá zpráva, i když obecně asi ne příliš nápadná. V oboru památkové péče se totiž publikace do „indexu“ neprosazují příliš snadno, ačkoliv třeba kvality prokazatelně mají. Dobré je to i proto, že sborník je dostupný on-line (přičemž se hojně tvrdilo, že šustivá verze je podmínkou bodovanosti – samozřejmě je nutné výtisky pro archivaci vždy mít!). A také proto, že se konečně prolomila zmateční podmínka bodovanosti, že periodikum musí vycházet aspoň 2x ročně.

Dalšími kroky co nejdříve musí být také bodování konferenčních sborníků apod., narovnání bodového hodnocení mezi různými typy publikací, a samozřejmě bodování internetových i jiných publikací (samozřejmě s výmínkou vytvoření povinných výtisků pro archivaci; mohl by ale existovat i systém, kdy knihovny, které „povinný“ výtisk potřebují, si jej vyrobí samy z pdf či jiné verze dostupné on-line; i když k tomu by byly potřebné další orientační pomůcky pro citace, např. číslované odstavce).

Publikace on-line je třeba podporovat proto, že mnohonásobně zvyšují dostupnost výsledků. Podmínkou by ovšem mělo být zprovoznění centrálního registru s možností neomezeného kvalitního tagování, kategorizování, komentování, sdílení… To nám ani u tištěných výstupů nezajišťují v dostatečné míře knihovníci se svými „rezeravami“ v detailnosti rejstříků, rezervami ve speciálních terminologiích apod. To už více nabídne Google se svými digitalizovanými knihy, nakolik je půjde efektivně prohledávat fulltextově. Nicméně odborně relevantní rejstříky notoricky chybějí.

Problém s elektronickými verzemi ovšem může být při redigování, neboť dosud je přiměřená redakční péče v našich podmínkách věnována jen výtiskům na papíru (odborné posudky, projednání v redakční radě, redakční korektury, korektury autorské, a ještě stránkové, opět předkládané autorovi). K tomu má řada webů u nás daleko.

2014/12/07 Posted by | dostupnost dat, publikace, weby | , | Napsat komentář

   

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.