Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Slovník památkové péče raději postupně, než – vůbec ne…

V mnoha situacích, v souvislosti s mnoha tématy, s jednotlivými výzkumnými záměry, ale i z potřeby jednotlivců v oboru, vznikají záměry vytvořit více či méně specializovaný slovník (výkladový, tezaurus, terminologický… – i v tom se projevují různé potřeby či inspirace). Občas vznikne i záměr slovníku celooborového („od „Blažíčka“ nemáme nic aktuálního, ačkoliv by to bylo tolik potřebné…“).

Výsledek byl zatím více méně vždy stejný. Chybí totiž nějaký přesvědčivý výrok autority, že obor takový slovník potřebuje. Proto (ale jistě nejen proto) nikdy nevznikne tak rozsáhlá shoda kompetentních odborníků, a ani spolupráce, do které by se zapojili jaksi za vzájemného respektu všichni (resp. většina).

Přitom takový slovník je nepochybně potřebný. Samozřejmě nezpůsobí, že již nebudou existovat nejasnosti např. o významu tak diskutovaných pojmů, jako je třeba „rekonstrukce“. Ten je však zvláště vhodný k ilustraci potřebnosti slovníku.

Slovník povede (až se na potřebě jeho přípravy památkáři shodnou) ke zpřesnění komunikace v rámci oboru, ale též – vlastně zejména – ve vztahu k veřejnosti – úřadům, vlastníkům památek, projektantům, restaurátorům… Možná v nikoliv poslední řadě přispěje krom širší srozumitelnosti i k možná prospěšnému posílení vlastního sebevědomí oboru. Už jenom proto, že dokáže, že jsou památkáři schopní se na něčem takovém dohodnout a kolektivně pracovat.

Při diskusích o tomto tématu je také často pociťována potřeba především vydat knihu. A tak se jako hlavní témata rokování ukáží být formát svazku, grafická úprava obálky a struktura hesla, rovněž tak se probírá, který autor by pro které heslo byl nejvhodnější. Nejednou se dojde i k tomu, že je stanoven garant, nejspíše osoba, která je už dávno podobnými přísliby přetížená. Zřídka se pokročí dále…

Zatím sporadicky se dojde k možnosti, že se slovník začne připravovat on-line. V roce tuším 2006 jsme se v tomto směru dopracovali nejdále, ale práce po personálních změnách utichly. Velmi je komplikovaly také snahy o rozsáhlé supervize garantů jednotlivých témat a snahy jakkoliv zabránit neoprávněnému užití autorských hesel.

Z těchto hledisek je také pochopitelné, že zatím odbornou veřejnost neoslovila Wikipedie. Tam jednak není heslo autorizované, jednak je neodstranitelné ohrožení nekompetentními úpravami. Navíc tam řada speciálních detailů v zásadě nemá své místo, protože se přeci jenom jedná o obecnou encyklopedii znalostí.

V současné době již spatříme i na webových stránkách výzkumných projektů NPÚ odkaz na „Slovník“. Pokud vím, zatím tam veřejně zpřístupněný obsah není, i když z kuloárových informací plyne, že se na heslech pracuje. (V důsledku dezintegrace webů NPÚ, která je částí kompetentních odborníků schvalována, je prakticky nemožné zajistit systematický „dohled“ nad aktualizacemi.)

Řešením by měla být shoda na kolektivním vytváření jednoho slovníku. Snižovalo by se tím riziko možných nejednotných duplicit (samozřejmě by se také na opakovanou práci vynakládalo méně času). Tam, kde by nebyla úplná shoda, by se diskutovalo.

Vidíme i ve světě, že se při přípravách velkých celooborových slovníků vedou diskuse, svolávají konference, vydávají sborníky apod. po celé roky (vybavuji si před několika lety zprávy o přípravách muzejnického slovníku v Německu). Také náš Slovník památkové péče bude zpracováván řadu let. Jistě by měl někdy nabýt určité komplexnosti, ale současně je potřebné od počátku počítat s tím, že se na něm bude pracovat trvale, resp., že bude trvale otevřen potřebným aktualizacím.

S vědomím stavu informačních technologií, ale i na základě poznání nepřetržitosti potřebného zdokonalování slovníku je vhodný postup více méně nasnadě. Vzhledem k potřebě přesné definice chráněných objektů se tradičně terminologií zabývali na pracovištích zaměřených na evidencí památek. Potřebným odborným zázemím ovšem disponují i všechny specializované odborné složky NPÚ. Řada vědecko-výzkumných projektů a záměrů realizovaných v oboru (vzhledem ke strategii financování též v institucích mimo NPÚ) do různé míry zamýšlí připravovat více či méně specializovaný slovník.

Nicméně jeden z úkolů je směrován přímo ke stanovení koncepce památkových slovníků. To dává naději na principiálně potřebný koordinovaný postup. K tomu snad přispěje širší pochopení této potřeby.

To je zřejmě závažné i proto, že stále s vysokou naléhavostí pociťujeme absenci oborového personálního slovníku typu „Kdo je kdo“. Ten by měl navázat na již zahájené práce na „retrospektivním“ biografickém slovníku. Rozhodně by se však nemělo čekat již na nic. Snad by dobrým začátkem mohlo být, když „svá“ osobní hesla vytvoří sami realizátoři „slovníkového projektu“ v NPÚ… Také o struktuře a záběru tohoto aktuálního slovníku bude ještě vhodné diskutovat. S čím by se však nemělo v žádném případě otálet, to je spolupráce s žijícími legendami oboru, které jednak mohou připomenout cenné okolnosti vývoje oboru v minulých desetiletích, jednak si prostě zaslouží naši pozornost a zájem.

Již bylo naznačeno, že je potřebné, aby práce na Slovníku památkové péče probíhaly na té úrovni komunikačních možností, které již bylo dosaženo. Zejména, aby se mj. neotálelo s publikováním již hotového obsahu např. na dobu, kdy by případně po letech vycházel papírový svazek. On-line publikování navíc má dnes velkou výhodu v tom, že se vytvořený obsah dostává operativně k potenciálně mnohem většímu počtu lidí, než tiskovina, nebo i tam, kam by se svazek nedostal nikdy.

Co by asi bylo vhodné pro rozvoj slovníkového počínání NPÚ především provádět? Pobízet potenciální autory ke spolupráci, mj. vhodným vysvětlováním podstatného významu pro celý obor i společnost. Práci i její postup vhodně objasňovat, např. prezentováním komentářů na blogu. Asi nejdůležitější je probudit opravdu zaujatou spolupráci v rámci NPÚ, ale i se spřízněnými institucemi či osobnostmi. K širokému akceptování by mohly napomoci konference či semináře, podporující diskusi, výměnu poznatků i názorů, a opět přispívající k dohodě a akceptování sjednocujícího se postupu. Taková setkání by mohla přispět i působením na IT ve smyslu potřebných úprav či doplňků wiki (aha – o té jsem se zatím nezmínil; to hodlám brzy napravit). Mohla i měla by se zabývat také otázkami licenčními či optimalizací struktury „hesla“. (K tomu lze podotknout, že by postup byl takový, že by autorské podíly byly na rozdíl od obecné Wikipedie u hesel uvedeny!)

Reklamy

2013/12/01 Posted by | Uncategorized | , , | Napsat komentář

   

Restauratoren Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Interpretace - AKTUALITY

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte