Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Dílčí pokus o „syntézu“ tématu gotických venkovských kostelů z roku 1999 nyní on-line

Poznatky o gotických venkovských kostelích jsou shrnovány většinou ve srovnávacích kapitolkách monografických průzkumových článků, podobně nechybějí v syntetických umělecko-historických pojednáních či vysokoškolských učebnicích. V zásadě však nedisponujeme souhrnným pojednáním zejména o typologii různých doplňkových součástí kostelů či jejich areálů (refugium, karner, boční kaple…).

Před lety jsem se s podobným vědomím pokusil o jakýsi vstupní souhrn takových funkčních či technických součástí kostelů, které stojí vcelku stranou hodnocení slohového významu té které stavby i studia slohového vývoje. Jednak jsem chtěl nabídnout srovnávací materiály pro různá studia jednotlivých památek, jednak jsem si představoval, že článek bude jaksi otevřen a bude moci být aktualizován průběžně získávanými poznatky z oborů archeologie, SHP, OPD, historie či dějin umění.

Ani jedno se nenaplnilo ve velké míře, ale věřím, že i tak se článku již podařilo v některých případech upozornit na význam různých stavebních i funkčních detailů kostelů.

Protože je článek dostupný prakticky jen prostřednictvím knihoven, a také proto, že bych se chtěl pokusit získat i spolupráci při budoucím rozšiřování a doplňování obsažených typologicky výmluvných příkladů, zpracoval jsem jednoduchým způsobem aspoň jeho ofocenou verzi a zpřístupnil ji ZDE.

Článek shrnul především známé informace, ale také diskusní náměty k tématům opevněných kostelů, přežívání tribun v gotických kostelích, bočních kaplí a sakristií, dále pak detailnější pozorování o podobě a funkcích výklenků ve zdivu, výlevek (lavatorií), okének se sedátky (vyskytujících se ve věžích či depozitářích) a zachovaných dokladů dřevěných armatur, obsažených ve zdivu a sloužících především k jeho ztužení.

V dalším období by bylo zřejmě nejvhodnější vytvářet takový přehled otevřenou cestou (web) a získat aktivní spolupráci dalších zájemců o tato témata. Pokud bude čas…

2013/12/08 Posted by | Uncategorized | , , | Napsat komentář

Výběr památkových jubileí roku 2014

Opět po roce pravidelná rubrika… Prosím kohokoliv, kdo zjistí chybu nebo může přispět doplňkem, aby laskavě podal zprávu. Data jsou bez záruky, dle údajů v literatuře, takže si je před případnou aktivitou k některému jubileu ještě ověřte. Výběr je subjektivní, tak jej případně pomozte vylepšit zaslanými podněty, aby snad lépe napomohl připomenutí důležitých osobností kulturních dějin i historie samotné památkové péče.

Klenze, Leo von, architekt v Mnichově 150 1864-01-27 +
Viollet-le-Duc, Eugéne Em., architekt ve Francii 200 1814-01-27 *
Kohlbeck, Petr, malíř na Chodsku 200 1814-02-21 *
Lehner, Ferdinand, Josef, památkář, historik architektury a umění 100 1914-03-01 +
Lux, František Julius, malíř, freskař 250 1764-03-27 +
Birnbaum, Vojtěch, historik umění 80 1934-05-30 +
Chytil, Karel, historik umění 80 1934-06-02 +
Štech, Václav Vilém, historik umění 40 1974-06-24 +
Velc, Ferdinand, malíř, památkář 150 1864-07-27 *
Hofman, Vlastislav, architekt 50 1964-08-28 +
Amort, Vilém, sochař 150 1864-10-07 *
Quast, Jan Zachariáš, malíř porcelánu 200 1814-10-23 *
Herain, Jan, stavitel, archivář, ochránce památek 100 1914-12-11 +
Schmoranz, František, architekt, konzervátor 200 1814-12-28 *

2013/12/07 Posted by | památkář, personálie | Napsat komentář

NPÚ a Wikipedie… Sbližují se jejich cesty při prezentaci kulturního dědictví?

Zřejmě lze s opatrnou nadějí odpovědět kladně, protože takový trend je v mnoha směrech logický. Památkáři disponují ohromným fondem informací, dat i znalostí. Wikipedie sdružuje silnou komunitu nadšenců, ochotných obětovat velké penzum času, zaujatých památkami i prostředkováním informací o nich. Na obou stranách je určité penzum lidí zajímajících se o rozvoj spolupráce. Ta by v každém případě napomáhala „propagaci“ památek a posilovala obecné povědomí o jejich hodnotách. Veřejně přístupné informační zdroje NPÚ jsou nepochybně rozsáhlé a stále se rozšiřují. Přispívají k tomu i vědeckovýzkumné aktivity, ale také vysoce kompetentní evidenční činnost. V NPÚ také nelze přeslechnout diskuse snad v budoucnu směřující k širšímu zpřístupňování dat, typicky s využitím licencí CC. Ale to je zatím otázka budoucnosti. (Aktivisté v tomto smyslu se opírají např. o názor, že data vytvořená z veřejných prostředků sice mají být licenčně chráněná např. proti nespravedlivému obohacení nějakého neoprávněného šiřitele, ale mají být zpětně veřejnosti poskytována. Jde přitom i o to, že je třeba, aby veřejnost věděla o památkách co nejvíce, protože jen tak lze očekávat sílící podporu pro požadavky ochrany památek.)

Obrazem rozporuplné situace může být soutěž Wiki miluje památky. Její první loňský český ročník se odehrával za sice ne výrazně citelné, ale přeci jenom nepominutelné podpory ze strany NPÚ a pod záštitou jeho generální ředitelky. Významnou „osou“ celé snahy wikipedistů se stala databáze chráněných památek vytvářená NPÚ. Přitom však museli vycházet z ne zcela kompletních dat, což byl asi převážně problém komunikace mezi představiteli obou institucí.

Celkem vhodně se také kategorie fotosoutěže vyhlašovaná patronem propojila s tématem Pernštejnského roku, pořádaného NPÚ. Letos se velmi pozitivně projevila obětavá práce wikipedistů na zpřesňování databází památek a jejich co nejefektivnějším členění. Nicméně asi dobře míněná volba „patronského“ tématu NPÚ Povodně a památky se prakticky minula účinkem. Je to škoda, protože se přímo nabízel letošní Rok francouzské kultury (volbu lze asi přičíst tomu, že se o tématu málo mezi pracovníky NPÚ hovořilo). Povodně by možná také fotografy inspirovaly, ale zcela chyběla propagace a informace o tématu ze strany NPÚ.

Ve finále nakonec při sobotním (30.11.2013) oficiálním oceňování vítězných snímků v rámci Wikikonference nebyl vůbec NPÚ žádným delegátem zastoupen.

Wikikonference 30.11.2013. Udílení cen v soutěži WLM 2013
Tradičně se udílení cen zúčastnili patroni za časopis Foto a Slezské zemské muzeum…

Nevím, jestli to nějak vypovídá o tom, jak se v NPÚ rezervovaně na Wikipedii pohlíží. Přitom výsledkem pořádání fotosoutěže v neposlední řadě je vytvoření prakticky kompletního seznamu památek na Wikipedii, ovšem propojeného odkazy na již existující hesla památek, případně trvale aktualizovaného doplňováním odkazů na nově vznikající hesla. Díky soutěži intenzivně přibývají fotografie památek, v tabulkách seznamů zastoupené orientačními náhledy. A samozřejmostí se staly také odkazy na evidenci památek MonumNet, a to přímo na jednotlivé příslušné položky této databáze NPÚ. Tyto odkazy jsou připojovány i ke všem samostatným heslům památek, pokud již existují.

Ve srovnání s informacemi NPÚ je rozhodně bonusem to, že evidence je doplňována více či méně precizními hesly, i fotkami. Taková vazba na další informace u NPÚ není (IISPP), resp. je značně komplikovaně suplována provázáním systémů informací v mapovém nástroji (vycházejícím z velmi komplexního GIS).

Přínosem pro zpřístupnění informací NPÚ nejspíše je i to, že Wikipedie je vysoce preferována vyhledávačem Google (u většiny dotazů ohledně památek je heslo Wikipedie na 2. až 3. místě; na Seznamu to bývá o řádek až dva níže). Jestliže tedy hesla Wikipedie odkazují na zdroje NPÚ, jde prakticky s jistotou o přínos (detaily by asi zasloužily analýzu ze strany informatiků NPÚ).

S tím trochu souvisejí i informace o památkách (hradech a zámcích atd.) ve správě NPÚ. Také ty mají ve výsledcích Googlu obvykle 2. pozici za oficiální stránkou památky od Galilea. Hned na další příčce pak většinou najdeme informaci o památce na webu NPÚ, byť ta již v souvislosti s členěním kompetencí příliš aktualizovaná není (jsou ovšem trvale aktualizovány sdílené odkazy v kalendářích konaných akcí pro veřejnost). Podpora webů NPÚ ze strany Wikipedie je tedy nepominutelná.

V tomto ohledu tedy snad bude možné získat větší zaujetí pro spolupráci mezi NPÚ a Wikipedií. Je možné, že jde o téma dosti významné na to, aby se mohlo stát např. jedním z bodů odborné výroční konference NPÚ, jakmile toto cyklické prestižní fórum bude obnoveno.

V příštím roce 2014 se mediálním prostorem ponese na návštěvníky památek zaměřený Rok pánů z Kunštátu. Je docela možné, že by bylo účelné k němu vázat i „patronské“ téma soutěže Wiki miluje památky. A snad nepřehlédnutelný přínos Wikipedie pro šíření informací o památkách i o… Národním památkovém ústavu způsobí i na straně této instituce více zájmu o to, co se o památkách na Wikipedii sděluje. Formy spolupráce by však musely být dále upřesňovány.

2013/12/03 Posted by | evidence památek, organizace památkové péče, participace | , | 1 komentář

Slovník památkové péče raději postupně, než – vůbec ne…

V mnoha situacích, v souvislosti s mnoha tématy, s jednotlivými výzkumnými záměry, ale i z potřeby jednotlivců v oboru, vznikají záměry vytvořit více či méně specializovaný slovník (výkladový, tezaurus, terminologický… – i v tom se projevují různé potřeby či inspirace). Občas vznikne i záměr slovníku celooborového („od „Blažíčka“ nemáme nic aktuálního, ačkoliv by to bylo tolik potřebné…“).

Výsledek byl zatím více méně vždy stejný. Chybí totiž nějaký přesvědčivý výrok autority, že obor takový slovník potřebuje. Proto (ale jistě nejen proto) nikdy nevznikne tak rozsáhlá shoda kompetentních odborníků, a ani spolupráce, do které by se zapojili jaksi za vzájemného respektu všichni (resp. většina).

Přitom takový slovník je nepochybně potřebný. Samozřejmě nezpůsobí, že již nebudou existovat nejasnosti např. o významu tak diskutovaných pojmů, jako je třeba „rekonstrukce“. Ten je však zvláště vhodný k ilustraci potřebnosti slovníku.

Slovník povede (až se na potřebě jeho přípravy památkáři shodnou) ke zpřesnění komunikace v rámci oboru, ale též – vlastně zejména – ve vztahu k veřejnosti – úřadům, vlastníkům památek, projektantům, restaurátorům… Možná v nikoliv poslední řadě přispěje krom širší srozumitelnosti i k možná prospěšnému posílení vlastního sebevědomí oboru. Už jenom proto, že dokáže, že jsou památkáři schopní se na něčem takovém dohodnout a kolektivně pracovat.

Při diskusích o tomto tématu je také často pociťována potřeba především vydat knihu. A tak se jako hlavní témata rokování ukáží být formát svazku, grafická úprava obálky a struktura hesla, rovněž tak se probírá, který autor by pro které heslo byl nejvhodnější. Nejednou se dojde i k tomu, že je stanoven garant, nejspíše osoba, která je už dávno podobnými přísliby přetížená. Zřídka se pokročí dále…

Zatím sporadicky se dojde k možnosti, že se slovník začne připravovat on-line. V roce tuším 2006 jsme se v tomto směru dopracovali nejdále, ale práce po personálních změnách utichly. Velmi je komplikovaly také snahy o rozsáhlé supervize garantů jednotlivých témat a snahy jakkoliv zabránit neoprávněnému užití autorských hesel.

Z těchto hledisek je také pochopitelné, že zatím odbornou veřejnost neoslovila Wikipedie. Tam jednak není heslo autorizované, jednak je neodstranitelné ohrožení nekompetentními úpravami. Navíc tam řada speciálních detailů v zásadě nemá své místo, protože se přeci jenom jedná o obecnou encyklopedii znalostí.

V současné době již spatříme i na webových stránkách výzkumných projektů NPÚ odkaz na „Slovník“. Pokud vím, zatím tam veřejně zpřístupněný obsah není, i když z kuloárových informací plyne, že se na heslech pracuje. (V důsledku dezintegrace webů NPÚ, která je částí kompetentních odborníků schvalována, je prakticky nemožné zajistit systematický „dohled“ nad aktualizacemi.)

Řešením by měla být shoda na kolektivním vytváření jednoho slovníku. Snižovalo by se tím riziko možných nejednotných duplicit (samozřejmě by se také na opakovanou práci vynakládalo méně času). Tam, kde by nebyla úplná shoda, by se diskutovalo.

Vidíme i ve světě, že se při přípravách velkých celooborových slovníků vedou diskuse, svolávají konference, vydávají sborníky apod. po celé roky (vybavuji si před několika lety zprávy o přípravách muzejnického slovníku v Německu). Také náš Slovník památkové péče bude zpracováván řadu let. Jistě by měl někdy nabýt určité komplexnosti, ale současně je potřebné od počátku počítat s tím, že se na něm bude pracovat trvale, resp., že bude trvale otevřen potřebným aktualizacím.

S vědomím stavu informačních technologií, ale i na základě poznání nepřetržitosti potřebného zdokonalování slovníku je vhodný postup více méně nasnadě. Vzhledem k potřebě přesné definice chráněných objektů se tradičně terminologií zabývali na pracovištích zaměřených na evidencí památek. Potřebným odborným zázemím ovšem disponují i všechny specializované odborné složky NPÚ. Řada vědecko-výzkumných projektů a záměrů realizovaných v oboru (vzhledem ke strategii financování též v institucích mimo NPÚ) do různé míry zamýšlí připravovat více či méně specializovaný slovník.

Nicméně jeden z úkolů je směrován přímo ke stanovení koncepce památkových slovníků. To dává naději na principiálně potřebný koordinovaný postup. K tomu snad přispěje širší pochopení této potřeby.

To je zřejmě závažné i proto, že stále s vysokou naléhavostí pociťujeme absenci oborového personálního slovníku typu „Kdo je kdo“. Ten by měl navázat na již zahájené práce na „retrospektivním“ biografickém slovníku. Rozhodně by se však nemělo čekat již na nic. Snad by dobrým začátkem mohlo být, když „svá“ osobní hesla vytvoří sami realizátoři „slovníkového projektu“ v NPÚ… Také o struktuře a záběru tohoto aktuálního slovníku bude ještě vhodné diskutovat. S čím by se však nemělo v žádném případě otálet, to je spolupráce s žijícími legendami oboru, které jednak mohou připomenout cenné okolnosti vývoje oboru v minulých desetiletích, jednak si prostě zaslouží naši pozornost a zájem.

Již bylo naznačeno, že je potřebné, aby práce na Slovníku památkové péče probíhaly na té úrovni komunikačních možností, které již bylo dosaženo. Zejména, aby se mj. neotálelo s publikováním již hotového obsahu např. na dobu, kdy by případně po letech vycházel papírový svazek. On-line publikování navíc má dnes velkou výhodu v tom, že se vytvořený obsah dostává operativně k potenciálně mnohem většímu počtu lidí, než tiskovina, nebo i tam, kam by se svazek nedostal nikdy.

Co by asi bylo vhodné pro rozvoj slovníkového počínání NPÚ především provádět? Pobízet potenciální autory ke spolupráci, mj. vhodným vysvětlováním podstatného významu pro celý obor i společnost. Práci i její postup vhodně objasňovat, např. prezentováním komentářů na blogu. Asi nejdůležitější je probudit opravdu zaujatou spolupráci v rámci NPÚ, ale i se spřízněnými institucemi či osobnostmi. K širokému akceptování by mohly napomoci konference či semináře, podporující diskusi, výměnu poznatků i názorů, a opět přispívající k dohodě a akceptování sjednocujícího se postupu. Taková setkání by mohla přispět i působením na IT ve smyslu potřebných úprav či doplňků wiki (aha – o té jsem se zatím nezmínil; to hodlám brzy napravit). Mohla i měla by se zabývat také otázkami licenčními či optimalizací struktury „hesla“. (K tomu lze podotknout, že by postup byl takový, že by autorské podíly byly na rozdíl od obecné Wikipedie u hesel uvedeny!)

2013/12/01 Posted by | Uncategorized | , , | Napsat komentář

   

Les Cahiers du Mont d'Or

Ecrits et recherches sur le patrimoine du Mont d'Or lyonnais...

Colectivo A Rula

Asociación Cultural Colectivo a Rula

Comments for Projekt Forlǫg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Collective Intelligence

Creating places where people can flourish

EAHN | Site-Wide Activity

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Bridging Eurasia

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

190 Jahre DAI

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

biblonia

a medievalist's blog about reading, writing and the impact of books from ancient times to the digital age

CNRS Le journal

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Restauratoren Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Interpretace - AKTUALITY

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge