Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Stavebně-historický průzkum se prezentuje monumentálním webem

http://www.shp-metodika.cz/index.php

Metoda SHP se vyvíjela po desítky let, přičemž rozhodující podíl na jejím etablování a rutinním procesu získávání poznatků a zpracovávání elaborátů měl prakticky po celou druhou polovinu 20. století Dobroslav Líbal. Samozřejmě spolu se zdatným kolektivem odborníků v SÚRPMO.

V posledních cca 20 letech ovšem zaznamenáváme další výrazné kvalitativní posuny. Na jedné straně bohužel SÚRPMO zaniklo, což vedlo k určitému rozvolnění přístupů ke zkoumání i vytváření průzkumových elaborátů, protože není možné práci sjednocovat tak, jak to bylo možné v jednom „podniku“. Tento stav vedl již v roce 1997 k vydání metodiky, jejíž druhé, rozšířené vydání pak vyšlo v roce 2001 (dostupné z webu NPÚ zde: http://www.npu.cz/download/1303382813/met23shp.pdf).

Dalšími výraznými změnami obor SHP prochází rovněž od 90. let 20. století v důsledku toho, že se metoda díky osvícenosti některých vysokoškolských pedagogů propracovala do osnov několika univerzit i technických vysokých škol. Poměrně značné množství lidí je tak postupně vybaveno znalostmi ke zcela spolehlivé a samostatné realizaci SHP.

Velmi podstatné jsou samozřejmě také pokroky v technice, která postupně vkládá do rukou realizátorů SHP stále nové nástroje, které práci na jedné straně hlavně usnadňují (digitální fotoaparáty, počítače s četným příslušenstvím, využívaným zejména pro zpracování plánové a obrazové dokumentace, vč. vytváření fotoplánů apod.), anebo přispívají možnostmi dosud netušenými (3D scanování, dendrochronologie, RTG…).

Řada odborníků pak při svých realizacích rozvíjela některé postupy, které v dřívějším vcelku neměnném postupu ani nebyly možné. Vlastně jde často o svého druhu experimenty, kdy byly práce v různých částech zpodrobňovány, případně přebíraly postupy z navazujících metod, zejména z archeologie (stratigrafie kontextů). Projevovala se také potřeba podrobněji členit elaborát a v narůstajícím rozsahu vytvářet systémy tabulkových (databázových) přehledů (CAD, Raumbuch).

Na přístupy k SHP mělo vliv také poznání nevyhnutelného (i když zatím zdaleka ne „uzákoněného“) doplňování poznatků po „standardním“ uzavření akce SHP vlastně před zahájením projektových příprav úprav památky, tedy zejména v průběhu prací. Tak se zrodila metoda OPD (metodika z roku 2005 v PDF zde: http://www.npu.cz/download/1137070742/met31opd.pdf). Ta se vlastně zaměřila na terénní dokumentační práce a postupy k identifikaci a registraci dokladů o vývoji památky v minulosti. Z podstaty se tak metoda OPD nevěnuje historické archivní rešerši (i když je naopak někteří zpracovatelé v rámci OPD též vytvářejí), a také na stavbě samotné se zabývá vlastně jen úseky, poskytujícími poznatky o částech např. odhalených v souvislosti se stavebními zásahy (snímání omítek…) či dokonce při její likvidaci. OPD je tak vlastně zaměřena především na postupy sběru dokumentace. Tím se také připojila k těm metodám, které jaksi zpětně ovlivňují i postupy samotného SHP.

Výběrovým přístupem pak metodika OPD do jisté míry rozvíjela i metody databází prvků, jak je užívají zejména projektanti kvůli komplexnímu řešení dělby prací při stavební zakázce. Ty svým způsobem také ovlivnily podobu SHP, kdy se od výpisů hodnotných a škodlivých prvků památek přechází k „mechanickým“ seznamům, ve kterých se provádí náležitá klasifikace. To je zřejmě správná cesta, protože to umožňuje systematičtější přenesení památkově orientovaných priorit SHP do informačních systémů, ve kterých pracují projektanti (a vlastně se dnes směřuje i k jejich přenesení do informačních systémů budov – BIM, což časem umožní komplexní přístup k plánování životnosti a oprav všech částí památky apod.

Toto je sice odbočení od souvislosti témětu komentáře, i když ne zcela. V posledních letech se také ve velké míře rozvinuly systémy evidencí sbírkových předmětů (muzea…), kde se dospělo k dalekosáhlé standardizaci (CIDOC-CRM), která se stala základem takových grandiózních informačních systémů, jako jsou např. Europeana. V každé evidenci, ve které lze použít tyto osvědčené informační struktury (metadat), měly by být povinné. V tom bude ještě třeba určitého myšlenkového vývoje…

Stejně tak i v dosud převažujícím odděleném chápání jednotlivých metod zkoumání (SHP, OPD, statika, restaurování, archeologie…), než začnou být vnímány jako součásti jednoho komplexu sběru a sdílení informací. Vlastně by totiž ani průzkumy neměly být izolovanými zakázkami (kde pak „systematičnost“ zajišťuje to, že průzkumy v souvislosti posuzuje památkář, v lepším případě také seriózní projektant či jiný dodavatel).

Nový web je v duchu tradice vybudován na udržování odstupu SHP od ostatních metod zkoumání, jejichž výsledky zavedeným způsobem přejímá na základě studia příslušných elaborátů (tedy ne v rámci koordinované realizace). Je na něm také znát, že určité části obsahu budou teprve doplněny, anebo jsou nyní ve stavu rozpracovanosti. To asi souvisí i s velikostí autorského zázemí a nutným postupným vytvářením velkého obsahu.

Nicméně je třeba rovnou zdůraznit, že výsledek je skutečně vynikající, velmi užitečný pro praxi (i vzdělávání), a také plný podnětů pro koncipování podobných prezentací.

Rádi se v této fázi vývoje stránky smíříme s tím, že některé odkazy zatím nejsou funkční, případně, že u některého textu chybí obrázek…

Koncepce stránky zřejmě do jisté míry připomíná propracovaný systém dnes již proslulé publikace o zkoumání historických staveb. Kromě souhrnných charakteristik metody a jejích částí (které budou jistě rozvedeny v podrobné metodice SHP, která bude někdy v nejbližších dnech k dispozici v pracovní verzi k připomínkám!), jsou tak hlavní částí obsahu prezentované „případové studie“. To je samozřejmě velmi praktické, protože to jak názorně ukazuje přínosy provedených výzkumů, tak výmluvně objasňuje některá úskalí jednotlivých akcí, ale také detaily, kterých je třeba si na stavbě všímat.

Určitou práci asi ještě bude vyžadovat uspořádání kategorií databáze i klíčových slov (např. s problematickými duplicitami či zbytečnými klíčovými slovy vytvořenými např. z čp. nebo čísel ÚSKP). Škoda je, že klíčová slova u jednotlivých hesel nemají funkci odkazu na příslušný výběr.

Pro to, jak já pracuji s informacemi z webových stránek, je značně nepraktické, že nemohu sledovat provedené aktualizace obsahu (jaká položka byla doplněna v databázi, zda byly doplněny nějaké podstránky či části již existujících stránek). Postrádám nějaký výpis aktualizací (jak to skvěle slouží typicky na stránkách se SW Mediawiki).

Když sleduji široké rozpětí, do kterého se postupně rozpíná škála webových prezentací NPÚ, nemohu než zalitovat narůstající nespojitosti a rozptylu těchto koncepcí. Bylo by nepochybně vhodnější spojit energii těchto iniciativ pro budování jednoho systému informací – pak by totiž bylo možné realizovat i nesporně potřebné korekce struktury „kmenového“ webu NPÚ. Výsledek by ale nakonec ocenili všichni, i ti, kdo často právem kritizují nepřehlednost. Bohužel pak ale za konstruktivní řešení považují zřízení separátního webu.

Přesto se však web SHP hlásí k základnímu grafickému rozvrhu webu NPÚ, což asi lze považovat za vhodné řešení.

Na stránce je také zatím nefunkčním odkazem slibován odborný slovník. K tomu navrhuji, aby se v NPÚ tvořil jeden slovník, ideálně s využitím SW Mediawiki, společný jak pro různé projekty, tak i témata (mělo by rozhodně menší smysl, kdyby si budovali slovník např. archeologové, historici staveb, památkoví architekti atd. vždy samostatně; i když to samozřejmě nelze vyloučit; třeba by také zpracovatele popohánělo k vylepšování „svého“ slovníku „konkurenční prostředí“).

Tak či tak je stránka z hlediska obsahu ohromným přínosem. Zčásti ovšem také příslibem, který snad bude naplněn co nejdříve. Čemuž by mohla napomoci i součinnost dalších odborníků, ke které je na úvodní stránce předložena výzva… V tomto smyslu lze doufat v to, že se web stane základnou spolupráce většího počtu odborníků, jak k tomu i vydavatelé vyzývají.

Reklamy

2013/11/17 - Posted by | weby | ,

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Thomas Ash

Adventures in Library and Information Science

Before Chartres

Appunti sull'arte romanica e sul tempo romanico

Medieval Histories

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Ghost Signs

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

GroovyHistorian

A Groovy Historical World

Czy leci z nami archeolog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Research Center Sanssouci

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog