Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

AHAPRAHA a OPD na Wikipedii bohužel (zřejmě) ne. Ale kde tedy?

Při procházení Prahou a vyhledávání informací o historických budovách se velmi často setkáme s problémem, jak najít údaje o sousedících domech, jak vlastně zjistit, které domy např. v uliční frontě v nějakém „katalogu“ popsány jsou, a které ne. U knih typu UPČ je to velmi nesnadné – zrovna akademické Umělecké památky Prahy jsou pěkným příkladem. Domy jsou většinou řazeny podle čísel popisných. To je při vyhledávání právě podle tohoto údaje pohodlné, ale jakmile hledáte třeba sousedící domy, musíte si poradit různě. Může se hodit mapka parcel s vyznačenými popisnými čísly (bohužel jen volně vložená; připusťme, že určitou výhodou je, že si ji můžeme položit vedle knihy; u některých svazků je však na předsádce, jakoby byla trochu navíc). Jenže z té nevidíte, který objekt je zahrnut, a který ne.

Tento problém měl asi optimálně vyřešen Václav Hlavsa ve svém plánu Prahy spojeném se sešitem, kde byly domy řazeny podle ulic. Tak vlastně nebyl problém bleskově se z mapy dostat k domům, které máme před sebou, a současně podle souřadnic hned najít i ulici v mapě. Toto řešení bych doporučil pro každý podobný „projekt“. Uvádím zde pár stránek z publikace, dnes již velmi vzácné, abych ukázal, co mám na mysli:

HLAVSA Václav: Praha. Plán kulturních památek

Ve snaze najít řešení obou problémů – mezerovitosti všech inventářů a nepřehlednosti jejich řazení a nejasné prostorové identifikace – jsem před lety učinil pokus, u kterého však zůstalo jen u počátku. Nicméně myslím, že je dodnes přesvědčivý. Objekty jsem řadil za sebou do tabulky (hlavně proto, že jsem chtěl pracovat s řazením obou domovních front podél ulice, navíc tak, aby protilehlé domy byly skutečně naproti sobě), a přitom je opatřil identifikačními údaji a dalšími informacemi. Ty jsem zredukoval na minimum vypočítávající nejhlavnější data z historie a uvádějící základní charakteristiky stavby (křídla, okenní osy, patra, trakty…). Počítal jsem, že by byly připojeny ještě identifikační snímky, případně také odkazy na podrobnější informace. V tabulce byly samozřejmě také odkazy na navazující ulice, takže by bylo možné postupně probloudit celé město… A přitom vyhledávat i podle čp., jmen architektů atd.

Celé to bylo sice nadějné (kdyby se třeba podařilo knižní vydání, aspoň mně samotnému by to velmi vyhovovalo), ale nedalo se to stačit. Navíc se již rýsovaly možnosti, že při profesionálním zpracování by objekty mohly být vyznačeny přímo v on-line mapě. A také se to bez vyhlídky na nějakou týmovou práci nedalo více rozpracovat.

Proto jsem pak zkusil vkládat obrázky fasád domů do Fotomapy Seznamu. Tam byly lokalizovány, takže je při příslušném zvětšení mapy bylo možné procházet pěkně vedle sebe. U fotky pak mohl být odkaz na další informace. Jenž u objektu bez fotky by zase odkaz chyběl. Navíc svéhlavost editorů a nezájem Seznamu o tento progresivní záměr nakonec vedl k tomu, že jsem po hádkách s editory dokonce většinu fotek zase smazal (skutečně tam aktuálně vidět nejsou, což jsem si raději ověřil, protože v diskusním fóru tam protestují i další fotografové mj. kvůli tomu, že jsou zobrazeny fotky, jež označili jako smazané či neveřejné, a přitom jim editoři mazali, co je napadlo). Seznam tuto doplňkovou, ale jinak šikovně koncipovanou službu bohužel bere jen jako zpestření k bankomatům a jiné komerci – myslím proto, že by se k fotografům měl chovat jinak; no nic.

Časem jsem pak zkusil podobné „procházení“ ulicemi vytvořit i na jiném místě. Sady fotek jsem uspořádal podle domů a ty zařadil do kolekcí, a to dvěma základními způsoby – zase podle ulic (např. Sněmovní), ale také podle čp. (Malá Strana). Mohl jsem tak dům nalézt podle čp., a následně jej prohlížet i se sousedními objekty. Ale obsluha tohoto řešení je zase relativně komplikovaná. A podobně jako u map Seznamu je člověk trochu vydán všanc tomu, zda bude služba pokračovat.

Navíc všechny tato systémy vylučovaly kolektivní práci.

Z těchto i jiných důvodů mě celkem logicky zaujaly záměry Wikipedie v souvislosti s vytvářením seznamů památek jako podkladu pro fotografování v rámci kampaně (a soutěže) Wiki miluje památky (WLM). Wikipedisté velice obětavě vytvořili obsáhlé seznamy památek podle MonumNet a velmi prakticky je členili do různých kategorií (památky v okrese, ve městě…). Tabulky jsou většinou řazené abecedně, takže orientace je docela šikovná. Zobrazeny jsou také v mapě (pro potřeby soutěže byly vytvořeny také mapy, zobrazující všechny památky a rozlišující ty, co již mají fotku, a ty, co ji zatím nemají). Ale to opět vede k jednomu problému, že totiž jsou evidovány jen památky zapsané ve státních seznamech památek (aktuálně pak wikipedisté diskutují např. i o tom, zda nějak zahrnout i stavby v chráněných územích apod.).

Usoudil jsem, že by stálo za pokus doplnit toto řešení hesly pro jednotlivé ulice, ve kterých by byly vypsány všechny domy v ulici. Systém Wikipedie je k tomu jako dělaný. Zkusil jsem Valdštejnskou ulici v Praze na Malé Straně. Podnětem k tomu byla i probíhající oprava jednoho z domů v ulici, o níž jsem chtěl doplnit údaj do historického oddílu hesla příslušného domu. Heslo ulice jsem uspořádal minimalisticky hlavně jako seznam domů (podle mého to připomíná stránky kategorií, které jsou na Wikipedii běžné jako jakési rozcestníky). To si vysloužilo kritiku, že heslo nemá náležitý styl a podrobnost. Ale díky vstřícnosti se je podařilo během několika hodin či dnů uvést do podoby, která zřejmě nepovede k eliminaci hesla.

Hůře dopadl dům, u kterého jsem do jinak prázdné stránky napsal jen informaci o tom, že se v létě 2013 opravují fasády (přičemž dokonce jako pochvalu ne zcela obvyklého postupu jsem poukázal na to, že při opravě nebyla provedena žádná změna). Říkal jsem si, že lze počítat s tím, že se starší historie doplní. Takto by totiž bylo snadné do hesel Wikipedie jaksi psát i aktuální historii domů. Což připomene např. Timelinu na Facebooku (pro ilustraci uvádím tento příklad, i když jsou i výtečná řešení na stránkách některých muzeí či galerií atd.). Ale k tomu se ještě za chvíli vrátím. Toto heslo ale bylo v zápětí smazáno jako nezpůsobilé.

V informacích o ulici postupně došlo k několika úpravám. Např. byly poněkud nelogicky předřazeny „historické“ názvy domů jejich orientačním číslům, takže to začalo být hůře přehledné. Na druhé straně jsem mohl doplnit odkazy na hesla jednotlivých domů, a na jejich stránky naopak přidat odkaz na nově vytvořené heslo Valdštejnské ulice. Tak to začalo fungovat docela pohotově. Doplnil jsem i odkazy na navazující ulice či prostranství (již dříve zpracované obsáhlé heslo Klárova, a na nové svou neúplností opět „ohrožené“ heslo Valdštejnského náměstí; ale třeba se je podaří včas rozšířit…).

Takto by to podle mého mohlo fungovat, přičemž by padla omezení z hlediska řazení objektů, kompletnosti jejich seznamů apod. Problém dělá vlastně již jen uspořádání jednotlivých položek v informacích o domech – začínat by měly vždy orientačním číslem, protože je to pro orientaci rychlejší. Pěkně je to vidět na stránce Václaváku – to se mohou podívat i wikipedisté, že se nic neděje, když je pojmenování domu až za jeho číslem. Jako určitý protipól lze chápat heslo Malostranského náměstí, kde jsou jednotlivé domy jen zmiňovány (a odkazovány) v „literárně“ ztvárněných odstavcích, ačkoliv by i zde výčet byl šikovnější a přehlednější.

Tady je ještě jeden fotografistický pokus s Malostranským náměstí pro ilustraci a pro porovnání Valdštejnská ulice (na blogu lze mnohem snáze než na Wikipedii doplňovat náhledy obrázků, takže pro testování je to mnohem šikovnější).

Druhým tématem, které chci v těchto souvislostech zmínit, je OPD (operativní průzkum a dokumentace památek). Tato „metoda“ záznamu informací zejména o stavební historii se zaměřuje především na (foto)grafické a slovní zaznamenání informací o stavbách především v době jejich změn. To jsou nejčastěji opravy, kdy jde hlavně o zaznamenání informací o konstrukcích běžně uschovaných pod omítkami, případně odstraňovaných (to se týká též demolic částí či celků památek). Cílem je tedy tyto informace zachovat, a také je začlenit do ostatních informací o památce. V případě uvedeného domu z Wikipedie smazaného jsem to tedy např. bral tak, že se nic neděje, když jaksi historické údaje budou postupně shrnuty od toho nejposlednějšího. Lze ovšem pochopit, že takový přístup je v rozporu s tím, co si Wikipedie stanovila do vínku, totiž usilování o úplnost a užitečnost hesel. S tímto pojetím pro danou situaci mohu akorát tak nesouhlasit…

Jenže tímto jsem vlastně zkusmo hledal řešení pro něco jiného. Totiž pro potřebu někde na veřejně dostupném míst tyto historicky významné (i když zánovní) údaje shromažďovat, dávat je k dispozici a propojovat je s údaji jiných (v tom je pojetí Wikipedie zářným vzorem).

Jedním z ideálních přístupů pro ilustraci může být to, jak využili Timelinu na FB např. při shromažďování údajů o proměnách tvrze Sudkův Důl. Na jedné straně zaznamenali údaje od prvních zpráv ve středověku, na druhé straně, neméně významné z historického pohledu (nevěřím ani v tomto případě na hodnotu „historického odstupu“) připisují, co se na tvrzi děje teď. Podobně lze zmínit např. prezentaci prací na zámku Štědrá či v Plasích, ale rozhodně by bylo na místě hledat „stabilnější“ řešení pro shromažďování takových dat, než je FB. Má to význam i proto, že by bylo třeba zaznamenané údaje třídit i z různých dalších hledisek významných pro studium památek – typologie konstrukcí, architektonických forem apod. A to by šlo jen při evidenci a zpracování takových dat na jednom místě.

Výhledy?

Teď se dostávám k hledání odpovědi na to, jak takové údaje shromažďovat a zpřístupňovat.

NPÚ má rozsáhlé evidence památek i nepamátek – IISPP. Tedy vlastně všeho. Vše je zobrazené v mapách. Ale přece tam něco zatím chybí. Je skoro nemožné procházet informace různých druhů (domy v ulici, barokní domy, typy staveb – zámky, mlýny, radnice, kostely…). Úplně by nepomohly ani aplikace typu „památky klem mě“, protože by neumožňovaly některé typy výběrů. Ale lze věřit, že tudy cesta povede, protože se připravuje velká modernizace informačního systému památkové péče. V IISPP jsou postupně zpřístupňovány rozsáhlé výsledky několika vybraných výzkumných projektů.

Pro budoucnost by bylo hlavně potřebné podstatně zvýraznit různé kategorizace a třídění památek (památky v ulici apod., výskyt typu v určitém území, též vybraného v mapě). Možná by se daly využít i vrstvy v mapách Google. A současně by bylo potřebné umožnit velmi operativní vkládání aktuálních fotek (možná s využitím možnosti vkládat fotky do některé z fotobank, ovšem s využitím volné licence – zdá se, že by toto řešení bylo snadnější, než ovládání licencí u externích fotek na samotných webech NPÚ) i textových informací např. právě ze zdrojů v podobě OPD, ale také pro poznatky odborných referentů. Vycházím přitom z toho, že o významu takových nyní aktuálních, ale vzápětí historických údajů přeci z historického zkoumání víme. Je tedy velmi potřebné v podobě „anotací“ je do historických souhrnů o objektech zapisovat hned, a nikoliv to odkládat jako úkol pro potomky za 10 či za 200 let.

K tomu by bylo velmi potřebné vytvořit nějaký operativně dostupný nástroj. Z hlediska toho, co jsem uvedl o „taktice“ Wikipedie, je vcelku jasné, že to musí být v rámci informačního systému NPÚ (i když takový informační systém by reálně měl mít vazby minimálně rezortní – spolu s muzei, galeriemi, knihovnami, ale také archivy…). Je pravdou, že takové systémy sice vznikají, ale to je většinou pod tlakem „Bruselu“ (Europeana), ale uváděné zřetele se přitom příliš výrazně neprojevují. Asi si smím dovolit odhadnout, že využití SW Mediawiki se skoro nabízí… Odpadla by kolize s potřebami a cíli Wikipedie, ale přitom by mohl fungovat velmi osvědčený a globálně prověřený nástroj pro potřeby operativy naší památkové péče a památkových výzkumů.

Reklamy

2013/08/12 - Posted by | evidence památek, NPÚ | , ,

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Thomas Ash

Adventures in Library and Information Science

Before Chartres

Appunti sull'arte romanica e sul tempo romanico

Medieval Histories

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Ghost Signs

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

GroovyHistorian

A Groovy Historical World

Czy leci z nami archeolog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Research Center Sanssouci

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog