Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Kolik z fotografické paměti bude zachráněno?

Všechno se děje v jakýchsi vlnách. Typické je to třeba pro slohový vývoj, módu apod. Něco je pro většinu dlouho odpudivé, symbolizující ničemný režim či kulturní úpadek…, aby se to nakonec stalo módním hitem, o kterém všichni chtějí jako první něco říci.

Ale to bych odbočoval ani nevím kam…

Téma se nějak vrací. Resp. je zajímavé, že téma „ztráty fotografické paměti“ začíná zjevně „vnímat“ nová skupina lidí. Lze hádat, že to souvisí s tím, jak se zejména v závěrečné třetině 20. století masově rozvinulo fotografování na kinofilm. A lidi, kteří tuto technologii užívali (hlavně černobílé negativy a barevné diáky, negativy méně), velmi často dnes přistupují k určité bilanci, případně shrnují déledobější práci a porovnávají zkušenosti. Postupně přicházejí na to, že třeba nemají snímky pořádně popsané, že nevědí, jak by je zpřístupnili pro aktuální i budoucí užití. Najednou vnímají, že jejich vlastní dvacet třicet let staré snímky mnohdy zachycují i unikátní momenty, které by bylo třeba nějak někam přidat a začlenit do souvislostí.

Samozřejmě to platí pro snímky památek. Je pravděpodobné, že mnohé situace jsou dokumentovány snímky v archivech památkářů, v archivech či muzeích. Jenže to ani nejde zjistit, protože většina jejich archivů není on-line dostupná, už vůbec není možné snímky jednotlivých institucí procházet „průřezově“. Je vysoce pravděpodobné, že unikátní jsou snímky nálezových situací z lešení v průběhu oprav. Snímky obyčejných objektů, které nejsou památkami, nebo by jimi třeba dnes byly, kdyby mezitím nezanikly…

Milevsko (PI), klášter, kostel
Měl ještě někdo další příležitost zaznamenat tuto nálezovou situaci v průběhu opravy památky? Nejspíše ano. Ale využil ji? A kde asi tak jeho snímky jsou…?!

Samozřejmě by bylo optimální, kdyby snímky různých autorů, z různých fotogalerií, mohly být dostupné ve vzájemných souvislostech (časových, místních, tématických…). Nějaká všeobecná dohoda v tomto smyslu není reálná, ale pokud jsou snímky rozumně popsány, je jejich nalezení případnými zájemci dnes již při troše štěstí pravděpodobné, nikoliv však jisté.

Je tedy třeba, aby se našla nějaká podpora pro šíření myšlenky zpřístupňování všeho, co vypovídá cokoliv o více či méně minulé i současné podobě památek. Lidí, kteří k tomu rozpačitě hledají „řešení“, zjevně přibývá. Je možné, že vznikne nějaká snadno ovladatelná možnost takto přispívat do kolektivní fotografické paměti.

Rozhlédneme-li se, zdají se být frekventovanější dvě možnosti. Buďto „spolupráce“ institucí i lidí s velkými fotobankami (Picasa, Flickr – ten v posledních letech i v různých metodických vodítkách preferovaly knihovny či muzea, pro nás možná Rajče, i když zde jsou nějaké další možnosti tematizace galerie minimální…), anebo s Wikipedií. Pro obě cesty existují příklady i z oblasti památkové péče či muzeí a archivů. Zejména k Wikipedii inklinují velké paměťové instituce v posledních tak dvou letech. A lze to doporučit i soukromníkům, i když je tu podmínka vhodnosti pro encyklopedické využití (nepoužitelné, duplicitní apod. snímky bývají mazány). Na druhé straně by paměťové i památkové instituce měly vhodné snímky na internetu vyhledávat a ukládat do svých archivů (případně užívat úměrně licenčním podmínkám).

Castle of Pardubice, Bohemia, the Czech Republic
Příklad snímku (cca 1927) zámku v Pardubicích v archivu švédské památkové péče ilustruje možnosti sdílení podporované zejména kloudným popisem.

Každopádně jde o značně komplikovaný problém, bez snadného jednoduchého řešení.

Lidí, kteří by přistoupili na nějakou kooperaci, se zdá přibývat. Přitom by bylo dobré mít na paměti, že velká část z nich nebude ani vybavením, ani pracovními metodami disponována k tomu, aby digitalizáty vytvářela i publikovala on-line.

Starost o fotografickou paměť památkové péče by měla tímto směrem napřít nějaké síly a techniku. Jinak v ne příliš vzdálené budoucnosti budeme svědky narůstajících ztrát, zejících mezer v naší fotografické paměti…

2013/02/11 Posted by | archivace, dostupnost dat, participace | | Napsat komentář

   

DĚJINY ŘÍMANŮ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Das ZI aus dem Homeoffice

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Dr Sophie Hay

Just an archaeologist who lived in Rome

Umění a vizuální kultura renesance a baroka ve střední Evropě

Blog Centra pro studium raného novověku | Seminář dějin umění, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita

Blog der Bayerischen Schlösserverwaltung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Héritages

La culture pour les jeunes et par les jeunes

http://www.asor.org/

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The official Battle of Wisby blog

The Battle of Wisby 2013 3/8 - 11/8

Docomomo International

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

CRAACE

Continuity/Rupture: Art and Architecture in Central Europe 1918-1939

John Fiske Antiquing

Foraging in the History of Everyday Life

Medieval Histories

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

London Churches in photographs

See all the Anglican, Catholic and Orthodox church buildings in Greater London

Arbeitskreis für Hausforschung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

cesare griffa

architetto

the incluseum

Inclusion | Museums

Spitalfields Life

In the midst of life I woke to find myself living in an old house beside Brick Lane in the East End of London

Museum and the City

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Bunget Arts & Culture

the propaganda of art and history