Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Mobilizace Wikipedie i informací o památkách pomocí QR-kódu

Již několik let se pozvolna rozvíjejí nabídky informací o zpřístupněných památkách NPÚ pro mobilní telefony. Některé telefony umožní stažení informací o příslušné památce (i s obrázky). Obsah těchto textů mi není známý. (Nevíte, jestli jsou dostupné na síti?) Většinovému turistovi asi vyhoví. Nevím, jestli je možné v případě zájmu o nějaký detail o něm získat další informace (texty, archivní snímky apod.). To by již bylo docela sofistikované.

Zdá se však, že s mobilním zpřístupněním ostatních webových služeb NPÚ (seznam památek, web NPÚ, weby hradů a zámků…) se zatím moc nepočítá. Samozřejmě můžeme používat bezgrafickou verzi (se kterou se při troše tréninku také dá pracovat; jenže je link na ni většinou dostupný až po stažení obrázkové verze…).

QR-kód je výhodný velkým objemem dat a snadným přístupem pomocí mobilů s fotoaparátem. Ve světě se již uplatnil jednak v některých muzeích, jednak i při „pouličních“ projektech prezentace památek (někde jsem to tu také zmiňoval).

Nyní přichází Wikipedie s řešením pro poskytování informací v dnešním globalizovaném světě (než dojde ropa) nejspíše šikovným a perspektivním. Jeden QR-kód poskytne danou informaci v různých jazycích. Tedy obsah využije jak tuzemec, tak cizinec (otázkou ovšem je, jak to funguje v případě, že se jazykové verze liší – je možné, že kód není přesným textem, ale jen odkazem na případně odlišné jazykové verze, jak je tomu i „velké“ Wikipedii).

mm110930-QR-pedia

Vzhledem k tomu, že kódy lze generovat a tisknout pomocí běžně dostupných zařízení, je tu možná cesta i pro lepší zpřístupňování dat o památkách návštěvníkům, kteří by se zajímali o jednotlivé obrazy či sochy v expozici. Ale je možné, že se památkáři vydají i jinou cestou (bezdrátový přenos z databází apod.).

Reklamy

2011/09/30 Posted by | dostupnost dat | , | Napsat komentář

Časové značky (timetags) v Europeanech na příkladu fotky Václava Mencla

Českého materiálu na Europeanech stále mnoho není. Asi více z cizích zdrojů. Např. ze Slovenska.

Levoča kostol r.k.sv.Jakub
Zde samozřejmě je ve vazbě na české prostředí „jen“ osoba fotografa…

Ukažme si však kratičce na této fotce jeden již dříve zmíněný problém. Uvidíte na něj, až si dole rozbalíte Auto-tagy. Týká se timetagů, kde jich nejdeme vygenerovánu celou spoustu, ale všechny mají „pokrýt“ údaje o době vzniku snímku v roce 1930. Vidíme, že konstruktů pro tyto tagy vzniká stále další spousta, což je nakonec logické (je otázka, zda to může někdy skončit). Zvolené řešení však dokumentuje rozdílné přístupy dodavatelů dat. Primárně jsou dva: Buďto je dokument označen podle doby svého vzniku (to je zde nyní uvedený případ), nebo podle doby vzniku toho, co je na snímku zachyceno (v našem případě románskogotický portál, odhadem teď řeknu z doby kolem 1360 /opravte mě, případně budu ještě korigovat sám…/) – tak tomu bylo tuším u fotek Schwarzenberského paláce v Praze (uložených v německé sbírce), pořízených v 80. letech 20. století, ale tagovaných rokem výstavby paláce (zmiňoval jsem někde zde dříve).

Je více méně zřejmé, že by bylo nejsprávnější, kdyby byla uvedena obě období (v principu ale bez omezení, protože je třeba uvést např. údaje o opravách či změnách dokumentovaného objektu /i když ne povinně, protože o tom třeba fotograf nemůže mít solidní ponětí/, restaurování fotografie, její prezentaci na výstavě apod.). Nemělo by to být povinné, ale mělo by být vhodné a požadované tagy doplňovat (jak jsem již zmínil jindy, přihlášený uživatel to již dnes dělat může). To platí i pro „geotagy“, které spolu s „timetagy“ mohou např. umožnit sledovat pohyb obrazu po výstavách, s jakými dalšími díly tam byl společně k vidění, určit polohu toho, co je na obrazu zaznamenáno, atd. Celá struktura European (vyplývající z CIDOC-CRM a dalších systémů) k tomu směřuje. Sledujte a případně upozorněte na novinky, protože na blogu či FB profilu European se ne vše signalizuje.

K danému snímku je ještě na místě podotknout, že „geotagy“ (jméno lokality apod.) se již netýkají fotografie, ale místa fotografované věci. Čili v kombinaci vlastně pokrývají jen „akci“, kdy dr. Mencl v roce 1930 zhotovuje snímek… Z toho by asi mohlo plynout, že by bylo vhodné již při vkládání např. geotagů nastavovat, kterého se týkají timetagu, atd.

Hlavně aby se už začaly objevovat sbírky našich muzeí, galerií, archivů, NPÚ…

2011/09/29 Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat, weby | , | Napsat komentář

Drobné pozorování při opravě fasády Valdštejnského paláce v Praze

V těchto týdnech a měsících probíhá oprava „vnějšího pláště“ Valdštejnského paláce v Praze na Malé Straně. Týká se především omítek a části střech, některé uměleckořemeslné prvky jsou restaurovány, injektovány jsou nevelké praskliny (částečně jsou pozorovány také vrty po nějakých injektážích, jejichž umístění nelze spojit s nějakými viditelnými závadami). Opravy se v současné době týkají vnějších fasád budov při Valdštejnském náměstí.

čp. 17/III, Valdštejnské nám. 4, Praha, Malá Strana
Hlavní západní průčelí paláce z Valdštejnského náměstí během opravy.

K dříve komentovaným dokladům stavebního vývoje lze znovu upozornit na výraznou svislou prasklinu, v rámci opravy zčásti odhalenou v úzkém meziokenním pilíři mezi 1. a 2. okenní osou severozápadního průčelí (do Valdštejnské ulice), počítáno od severozápadního nároží. Ne zcela pravidelná, ale zcela evidentní stavební spára nepochybně odděluje dvě části stěny, vybudované postupně. Protože jsem spáru nemohl pozorovat z bezprostřední blízkosti (či v ní aspoň drobně sondovat), nemohu posoudit, který úsek zdiva je starší. Lze mít za to, že nejprve došlo k vyzdění první okenní osy při nároží, nejspíše stavěné spolu s hlavním západním průčelím paláce.

čp. 17/III, Valdštejnské nám. 4, Praha, Malá Strana
Část severozápadního průčelí při nároží u Valdštejnského náměstí s patrnou svislou spárou mezi dvojicí okenních os. (Barevnost je trochu korigována ve snaze redukovat zelený odstín ochranné sítě na lešení.)

Spára zřejmě souvisela s postupnou realizací rozsáhlého palácového komplexu. Lze mít za to, že průčelí bylo stavěno do jisté míry nezávisle na vnitřní dispozici, která se pak částečně zejména v severním křídle během stavby proměňovala. Sled jednotlivých fází zřejmě souvisel také se situací na staveništi, kde zřejmě teprve postupně docházelo k likvidaci starších domů a nakonec i městské hradby, která areál od severu k jihu protínala.

Existence spáry v daném místě je drobným dokladem k průběhu pozoruhodného dynamicky se proměňujícího procesu vzniku paláce.

2011/09/25 Posted by | Valdštejnský palác | | Napsat komentář

CIDOC 2011 – Knowledge Management and Museums. Ohlasy konference

Chtěl bych se pokusit zde postupně shrnout nalezené ohlasy konference, protože se objevují na různých místech a z konferenčního webu linkovány nejsou. Přínosy akce jsou nepochybné a je třeba je sledovat i z hledisek evidence a sdílení dat o památkách.

Konferencja „CIDOC 2011 – Knowledge Management and Museums”. Stručné hodnocení na blogu sdružení digitálních knihoven v Polsku.

“Data as Evidence”???. Tom Moritz – blog.

2011/09/25 Posted by | dostupnost dat, evidence památek, standardy | , | Napsat komentář

   

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Patrimoine-en-blog

Just another WordPress.com site

El romànic

Un estil arquitectònic desenvolupat entre els segles X i XIII que ha deixat autèntiques obres mestres a les terres catalanes.