Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Dejme cihlu k cihle (dokument k dokumentu…)

(CEST/ 23.8.2011, 7:00, 11:00; 24.8.2011, 1:30; 27.8.2011, 7:30; 28.11.2014, 22:00)

Se zájmem jsem přijal zprávu o Otevření výstavy Cihly se značkami (ohlas).

Chříč (okres Plzeň-sever), pivovar

(Zde jsem doplnil několik ukázek exponátů.)

Při průzkumech staveb, ale třeba i při kulturně zaměřených procházkách za památkami si nelze nevšimnout často až tajemně působících značek na starších i novějších cihlách (připomínají kamenické značky, kterým se nejednou přičítá téměř magická moc a hledají se spojitosti se zednářskými lóžemi, či nějaké záhadné vzkazy budoucím generacím). Kamenické značky i značky (kolky, razítka) na cihlách tu samozřejmě byly „už za starých Římanů“. Římské cihly jsou v našich podmínkách známé především z vykopávek vojenských táborů na jižní Moravě (většinou jsou označené kolkem příslušné legie, jak se to dělalo v celé římské říši). Ve středověku se užívaly především příznačné kamenické značky, zatímco cihly většinou značené nebyly, i když jsou na nich odhalovány různé obrazce či otisky (typické jsou tlapky koček, které pobíhaly po sušících se vlhkých cihlách před vypálením, ale nejednou byly zřejmě takové stopy vytvářeny i záměrně; občas jsou nalézány otisky dlaní apod.).

Pro středověk (a pak v období historismů i dalších) byly v řadě zemí typické i cihelné tvarovky; hlínu bylo snadno možné vtlačovat do tvarovaných forem; následně pak bylo možné z cihel konstantního formátu snadno „skládat“ a kombinovat prvky různého druhu (ostění portálů, oken, soklové či korunní římsy atd. atp.).

Kralovice (okres Plzeň-sever), kostel
Příklad gotizujícího ostění renesančního okna lodi kostela v Kralovicích (okres Plzeň-sever). Profilace je sestavena z tvarovek (velmi pravděpodobně bylo zamýšleno její omítnutí).

Tvarovky se tak „objevovaly“ pro zdění (či obezdívání) fasád ještě v době moderny (někdy byly vytvářeny i z jiných materiálů, např. betonu, jako vápenopískové apod.). Ve všech obdobích od středověku se objevovaly i cihly glazované.

„Rozkvět“ značení cihel nastává především s rozvojem polo- a průmyslové výroby od 19. století, kdy bylo „razítkování“ cihel, pracovně zcela nenáročné, logickou součástí obchodně důležitého zviditelňování výrobce (nevylučuji, že bylo vyžadováno i od úřadů např. kvůli kontrole kvality či dodržování norem, ale to bych hádal, protože jsem náležitě nestudoval; mohlo jít i o pomůcku k revizi kvality práce jednotlivých dělníků apod.). Tak se ale dostáváme k tomu, co činí značky na cihlách významnými i pro dnešní studium a ochranu památek. Značky na cihlách nám mohou pomoci pátrat po distribuci jednotlivých výrobců (např. loděmi moři, kanály, řekami, či železnicí transportovatelné na stakilometrové vzdálenosti), mohou být oporou pro datování konstrukcí vytvořených z daného materiálu (zejména v rámci stavebně-historického zkoumání). Samozřejmě se také stávají předmětem sběratelství (vč. metadat: popis, rozměry, výskyt, souvislosti, atd.) i samostatného studia.

Cihly dominovaly tam, kde nebyl např. dostatek stavebního kamene (severní Německo, Holandsko), ale není to jednoznačná podmínka (jak svědčí např. cihlový gotický kostelík v západočeských Čečovicích, široko daleko jediná středověká památka z tohoto materiálu (i když cihly se i v „kamenných“ oblastech používaly pro některé tvarové elementy – římsy, ostění oken atp.); naopak byl mnohdy „z flancu“ dovážen na veliké vzdálenosti i kámen (většinou tam, kdy byla k dispozici vodní cesta; např. Dánsko, ale to bychom se dostali ke složitému tématu „uměleckých transportů“ a etnografie všeho druhu…).

Čečovice (okres Domažlice), kostel sv. Mikuláše
Gotický cihlový kostel v Čečovicích (okres Domažlice).

V novověku cihly ovládly stavitelství hlavně proto, že umožňovaly relativně levnou „proudovou“ výrobu všude tam, kde byl dostatek vhodné zeminy (naplaveniny, spraše aj.).

Proto je na nich skutečně co sledovat z řady hledisek souvisejících s památkovou péčí a výzkumy památek. Ale právě proto, jak takové výzkumy probíhají, by bylo ideální, kdyby ti, kdo informace o cihlách sbírají, spojili své síly. Pokud bychom disponovali jednou databází, mohli by ji specializovaní zájemci zásobovat stovkami či tisícovkami položek, naopak by jiní mohli ocenit možnost přispět tu a tam jedním „kouskem“, pokud se přímo cihlami nezabývají, ale při detailní dokumentaci nějaké stavby získají užitečná data (specialista pak může přispět k jejich interpretaci; na první pohled nadbytečný údaj o nějaké cihle může doplnit „puzzle“ výzkumného projektu neznámého kolegy…).

Žižkov (Praha 3), čp. 542, Krásova 35 (OPD)
Příklad jednoduché dokumentace cihly při poměrně zběžné dokumentační akci OPD.

Doksany (okres Litoměřice), klášter, kostel

Abensberg (Deutschland, Niederbayern, Kelheim), Brauerei zum Kuchlbauer
Příklady improvizovaných „sbírek“, poskládaných více méně náhodně ze sesbíraného materiálu.

Jenže nejde jenom o cihly. Vlastně jde o spousty kategorií, které se mohou různě doplňovat či překrývat. Komplexní sbírka dat by umožnila „sbírat“ informace o různých typech dílů a prvků z jedné památky, ale současně je porovnávat „křížem krážem“ různými oblastmi, epochami apod.

Dnes je také nutností, aby taková srovnání „fungovala“ i napříč jazyky, historickými zeměmi apod. Vzorem nám musejí být Europeana, kde nám již na dotaz „cihla“ jsou nabízeny i ekvivalenty v jiných jazycích (Ziegelstein, brick, brique…). Jenže Europeana pracují jen s daty dodávanými oficiálními institucemi (muzei, archivy, knihovnami, galeriemi, ale také organizacemi památkové péče…).

brique

Je možné, že Europeana se časem „otevřou“ i „amatérským“ dodavatelům dat (to totiž mohou být i soukromníci/podnikatelé, kteří při své praxi např. v oboru restaurování či projektování stavebních oprav vytvářejí úplná vlastní muzea). Ostatně známe i „sbírky“ někde za stolem či ve vitrínách na pracovištích památkářů (většinou aktuální zaměstnanci nevědí, odkud který prvek pochází; kdysi jsem se pokusil začít s evidencí těchto lapidárií, ale nedalo se to stačit…), či na středních i vysokých školách. Mnozí by možná rádi na zcela dostačující kvalitativní úrovni svá data také poskytovali pro sdílení v „obecném“ informačním prostoru (např. na školách by k tomu měli být vedeni). Navíc by bylo jen ke škodě takových globálních zdrojů dat, kdyby apriori vylučovaly některé typy poskytovatelů dat.

Věřím, že se takové možnosti otevřou, protože jinak bude dál každý sběratelský či muzejní projekt nějak izolovaný, což jistě nemusí být na škodu, pokud jde o vcelku odpočinkové trávení vlastního volného času (pivní tácky, poštovní známky, izolátory apod., ovšem též často shromažďované na základě plnohodnotně spravovaných informací).

Co by tedy mohl zpracovatel dat udělat pro to, aby mohl data poskytovat možným zájemcům pokud možno „bez bariér“?

Na jedné straně působí celkem vtipně http://talesofthings.com/, nástroj, který umožňuje prakticky komukoliv zpřístupnit jakoukoliv „věc“. Jenže se nezdá, že by se příliš rozvíjel a získal velký ohlas. „Věci“ zde ovšem mohou být lokalizované, což spolu s časovými údaji v budoucnosti může dovolit třeba pátrat po tom, kudy předmět „putoval“ (vzhledem k intenzitě naplňování je to spíše jen hypotetická možnost).

Jenže k lokalizaci pomocí souřadnic se již dopracovávají i Europeana. Zřejmě se ještě „učí“ lokalizovat současně např. místo uložení nějakého obrazu a místo, které je na obrazu zachyceno (případně další místa, která „objekt“ během času „navštívil“). Vývoj je však velmi dynamický (ostatně je podporován i firmou Google).

Je otázkou, jak dopadne smělý projekt Centra stavitelského dědictví v Plasích. Protože jde o muzejní zařízení, lze předpokládat, že data dospějí i do European. Zdá se logické, že by Centrum „sbíralo“ i data o předmětech, které „nevlastní“, jak k tomu jinak muzea nic nenutí (nejsou v přírůstkových knihách). Pak by asi bylo ideální s ním data sdílet. Tím by se dosáhlo toho, že i data „soukromníků“ budou respektovat potřebné strukturní, terminologické apod. standardy metadat a budou tak schopná i globálního sdílení (problémy mohou být s identifikací, protože kdyby se o ni nedbalo, mohly by vznikat – byť jistě vzácně – vícenásobné údaje; s tím se ovšem setkávají i galerie /duplikáty grafik apod./ a knihovny, takže jde zřejmě o problém již zvládnutý).

Pokoušel jsem se však upozornit na to, že by podobné soubory informací neměly být přednostně vytvářeny jako výběrové (anebo by měly být schopné začlenění do „nadřazených“ systémů). Typické je např., že i střešní tašky (ale samozřejmě mnohé další cihlářské výrobky, včetně terakotových prvků fasád atd.) byly vyráběné cihelnami, takže by se „záběr“ neměl omezit na cihly. (Toto jsem se pokoušel vyjádřit i ve výzvách k hlavicím či kamenickým značkám, nebo v „úvaze“ o perspektivách dokumentace kulturního dědictví „jako celku“). Následný krok ovšem nutně vede k tomu, že není na praktické oddělit databázi nějakých cihlářských artefaktů od dalších jinak stejných, „jen“ vyráběných z jiného materiálu.

Dokladem toho, že to je možné, je původem dobrovolnický projekt Portable Antiquities Scheme (jehož se ovšem v loňském roce oficiálně ujalo Britské muzeum), ve kterém jsou na vysoké kvalitativní úrovni zpracovávány prakticky všechny předměty v Anglii získané náhodnými či amatérskými výkopy zasahujícími do terénu (jasněže nejspíše s rezervou). To vše s respektem k nejvyšším informatickým standardům (CIDOC-CRM/ISO 21127:2006), v zásadě kompatibilně s Europeany. (Tím nechci podporovat „pirátské“ počínání detektorářů! Nicméně ti již sami databázi nálezů vytvářejí, pokud se někteří chtějí o informace o nich podělit. Tohle sice není katalog, ale i tak je to sympatické…)

Hledal jsem způsoby, jak své jednotlivosti případně poskytnout tak, aby mohly být dostupné v širších souvislostech. Pár cihel je spíše pro přesnější kladení a snad i řešení otázek ve fotobance. Něco jsem před časem zpracoval do pokusných katalogových listů, např., ale práce se plně nerozvinuly…

Celkem chápu snahu většiny sběratelů cihel (samozřejmě i jiných věcí) sami se těšit svými „nálezy“ i informacemi o nich, chápu i jejich potěšení z účasti na burzách či FB profilech podobně zaměřených nadšenců. Mrzí mě však, že se nejeví účinná snaha o nějaké sdílení dat (pokud možno s informatickou „podporou“ z centra). Ale třeba právě tato výstavka přispěje k tomu, aby nějaké podobné snahy i reálné kroky vznikly. Věřím, že případným návštěvníkům bude problém po prohlídce výstavky jasnější, a že přijdou tací, kteří budou schopní konstruktivních kroků.

Chříč (okres Plzeň-sever), pivovar

Výstavka jednoduchými prostředky názorně ukazuje význam značek pro poznávání památek. Pořadatele jsem se pokoušel vyzývat, aby alespoň část informací již nyní zpřístupnili na webu, že to spíše přiláká další připravené návštěvníky. Měli opačný názor. Tak snad se něčeho skutečně dočkáme po skončení výstavy (pokud realizátoři v té době již nebudou plni příprav další záslužné akce…).

Mně samotnému nejsou zdaleka všechny podobné projekty evidence a výzkumu cihel známé (především právě proto, že nepatřím k těm, kdo by cihly do hloubky systematicky studovali, ale jsem tím, kdo by chtěl i jednotlivými zdokumentovanými položkami přispívat k obecnému informačnímu „bohatství“). Vím třeba o „muzeu“, které vytvořila na chodbách pražského územního odborného pracoviště NPÚ arch. Jana Růžičková, která spolupracovala s řadou specialistů.

Praha, malé lapidárium v sídle NPÚ-ÚOP v Praze

Ale jde mi o to, nějak se snad aspoň hláskem bez rozhodovacích kompetencí zasadit o posilování trendů ke sdílení informací.

Rád jsem se proto musel pokusit o něco podobného po prohlídce podnětné výstavy v Chříči.

S poděkováním přidávám odkazy, získané vstřícností diskutujících zde nebo na FB:

Za pozornost stojí nedávno (28.11.2014) zprovozněný projekt zejména na jižní Moravě:
http://www.laterarius.cz/
„…cílem je vytvořit archiv značek na cihlách nalezených na území České republiky, sdružovat sběratele cihel se značkami výrobců, rozvíjet aktivity v zájmové oblasti a to samostatně nebo ve spolupráci s dalšími sdruženími, institucemi i jednotlivci a sdružovat zájemce  o tuto oblast historie.“

Děkuji paní Vladimíře Kotruszové!

Kolkované cihly z Maďarska.

Laterarius. Cihlářské značky na Slovensku.

Dolní Rakousy a okolí. (29.10.2013)

Advertisements

2011/08/23 - Posted by | dokumentace památek, dostupnost dat, evidence památek | , , ,

komentářů 25 »

  1. pre informaciu http://www.laterarius.eu/

    komentář od Vladimira Kotruszova | 2011/08/23 | Odpovědět

  2. Platí, co jsem narychlo zkusil na FB: Díky. Skvělé. Přidám do odkazů u „stati“. Jen se zřejmě neděje moc aktualizací (a to je právě jeden z problémů atomizovaných projektů; tím více za link děkuji).

    komentář od ceskaplacka | 2011/08/23 | Odpovědět

  3. […] s nekompatibilními daty?) Na základě podnětu výstavy „razítkovaných“ cihel v Chříči jsem se na ČP pokusil sumírovat důvody pro to, aby pokud možno všechny výzkumné a dokumentační práce dodržovaly jednotné […]

    Pingback od Dokumentátoři spojitého kulturního dědictví světa, spojte se… « MONUDET | 2011/08/26 | Odpovědět

  4. […] předem vyhodnotit, ani se jimi u jednotlivého snímku zabývat, občas navrhuji (např. zde), aby podobné sbírky byly zpřístupňovány na webu vhodnými způsoby, protože samotným […]

    Pingback od Tak nakonec mě strašáci přeci jenom malinko vyvedli z míry « Česká placka | 2011/10/18 | Odpovědět

  5. Sběratelství cihel a jejich identifikace.
    Zhruba šest roků se zabývám sbírání cihel se značkami. K dnešku jich mám ve sbírce více jak 1400 a z toho mám cca 80 procent identifikováno. Dal jsem dohromady data k cihelnám především z Moravy kdy mám k dnešku cihelny v 1014 obcích – 2736 firem. Začal jsem také vytvářet datový soubor k českým zemím. Dříve jsem spolupracoval také s paní růžičkovou na NPU v Praze, ale ta již zde nepracuje. V Čechách i na Moravě je několik sběratelů s velmi početnými sbírkami, ale jen málokdo se zabývá identifikací neboť k tomu je třeba složitě získávat podklady. Na Moravě je asi větší spolupráce . V Opavě existuje také rozsáhlá sbírka střešních krytin. Velký mínus patří ovšem především institucím,které by z povahy své činnosti mohly mohly udělat něco takového jako například Slovenská Akademie Věd (Laterarius). To co a jak vzniká v Plasech to podle toho co se tam děje nebude asi to pravé ořechové. Horymír Kubíček , který byl již odvolán byl ,,tím správným reprezentantem´´.

    Zdravím Petr Vondrák

    komentář od Petr Vondrák | 2011/11/27 | Odpovědět

    • Dobrý den pane kolego,
      zabývám se historií cihlářství ve východních Čechách a sbírám cihly z tohoto regionu. Rovněž dělám databázi cihlářských výrobků. Sbíráte cihly z tohoto regionu? Rád vyměním cihly i informace.

      S pozdravem Michal Hofman

      komentář od Michal Hofman | 2012/01/06 | Odpovědět

      • Dovolím si také komentář. Jak jsem uváděl za sebe, systematicky se cihlami nezabývám, avšak jsem si vědom významu systematické práce v tomto smyslu. Proto by mě samotného nejvíce zajímala možnost vkládat své i izolované fotky a dokumentace do nějaké databáze provozované na základě široké shody. Současně vidím i ten problém, že různými způsoby eviduje třeba i stejné produkty více zpracovatelů, kteří o sobě nevědí navzájem. Tak bych se zeptal: Je vaše databáze někde dostupná?
        Možná by to stálo za nějaké vystoupení typu společné konference a webu… Věřím, že by se zapojili i lidé, kteří se zatím slyšitelně či viditělně neprojevili… Netuším však, jak by to molo být organizačně, kapacitně a finančně zajištěno.
        Zdraví
        Sommer

        komentář od ceskaplacka | 2012/01/08

    • Pán Vondrák mohli by ste mi dať na Vás kontakt.
      Som zberatel zo Slovenska a som členom zruženia LATERARIUS.
      Máme novú stránku www: Laterarius.sk
      Satko

      komentář od Franta | 2012/02/10 | Odpovědět

      • Díky. Odkaz v textu jsem aktualizoval. Systém databáze je skvělý.

        komentář od ceskaplacka | 2012/02/11

    • Dobrý den, zdravím všechny cihláře, cihly sbírám teprve dva roky, hledám proto další kontakty a nové informace. Děkuji. Jsem z Prostějovska.Němcová

      komentář od Libuše Němcová | 2014/11/18 | Odpovědět

  6. Pro Michala Hofmana bych měl informaci o několika sbírkách cihel v jeho kraji. Jedná se o velmi početné sbírky, které ovšem mají společný problém a to je identifikace. Ne všichni sběratelé identifikaci své sbírky potřebují mít . Co se týká sbírek ve východočeském kraji tak dobrou sbírku má pan Bečvář . Koukněte na http://www.briplate.estranky.cz. Kontakt na mou sbírku je pouze mail: pevon@tiscali.cz. Další dobrá inspirace jak by se to mohlo dělat jsou slovenské stránky: laterarius.eu V Bratislavě se pořádají pravidelná setkání sběratelů . Na Slovensku oslovili sběratele a výsledek se dostavil. Jsou vydán tři obsáhlé a kvalitní Sborníky. V Česku se o historii cihlářství zajímají pouze nadšení sběratelé a instituce, které by z povahy své činnosti v této oblasti mohly či měly něco konat ,tak se nic neděje.
    V současné době se cihly drtí na recyklačních skládkách ve velikém počtu a za pár let nebude co hledat. Zůstanou pouze jednotlivé sbírky, které bude vlastnit malá skupina nadšenců.
    Jsou to smutné vyhlídky.
    Sbírejme tedy cihly se značkami dávných výrobců dokud je čas. Petr Vondrák

    komentář od Petr Vondrák | 2012/04/20 | Odpovědět

  7. […] souvislostí na odborných setkáních či v publikacích různého druhu a zaměření. Ale to bych se opakoval…] Share […]

    Pingback od NPÚ na workshopu NK ČR k aktuálnímu stavu projektu Europeana « Česká placka | 2012/05/12 | Odpovědět

  8. Jsme sběratelé cihel z jižní Moravy, v naší sbírce je cca 1500 cihel z celé monarchie. Jsme členy slovenského Laterariusu a maďarského spolku Monarchie. Už se pracuje na webových stránkách podobných těm Laterarius.sk, které by sloužily k evidenci českých cihel. Doufáme, že se připojí a bude přispívat co nejvíce sběratelů. Budeme vás informovat o spuštění stránek.
    Zde je pár fotek ze setkání sběratelů cihel v Maďarsku (a zároveň kontakt na můj FB):
    https://www.facebook.com/media/set/?set=a.3224212766151.2128830.1291457247&type=3&l=a8afc94b76

    komentář od Alena Andělová | 2012/06/07 | Odpovědět

    • Velmi rád bych nějak šířením těchto informací přispěl k tomu, aby se došlo k dohodě co nejvíce lidí na společném postupu. Sám zachycuji jen dokumentační paběrky, ale tím více bych chtěl, aby je bylo možné nějakým snadným způsobem připojit do jednotného archivu. Ten by bylo asi vhodné spojit s nějakou stabilní institucí typu velkého muzea. Ale i to je dnes sázka do loterie. Na FB by bylo možné vytvořit skupinu pro komunikaci mezi zainteresovanými (uzavřená skupina se velmi osvědčuje pro vzájemné sdělování aktualit, odkazů, ale i dojmů či názorů). Pro sdělování veřejnosti je asi vhodnější blog (třeba na WP :-)). Koncepčně i technicky sympatickým možným vzorem je třeba databáze Vodní mlýny http://vodnimlyny.cz/. Čili kdybych mohl nějak propagačně aj. podpořit, rád se pokusím.

      komentář od ceskaplacka | 2012/06/07 | Odpovědět

  9. […] K cihlám pak glosa “Dejme cihlu k cihle (dokument k dokumentu)“. […]

    Pingback od Hrozí ztráta fotografické paměti? « Česká placka | 2013/02/03 | Odpovědět

  10. Po delší době jsem nakoukl na tuto stránku a nějak se to neposunuje. Sběratelů cihel sice přibývá, ale, systematické práce se moc neobjevuje. Nabízí se zhruba dvě možnosti jak sběratelství značených cihel
    posunout dále. Jsou pravděpodobně dvě cesty. První a lepší cesta je slovenská
    a to několika léty ověřená.
    Druhá možnost je také několik roků používaná a to cesta dílčích katalogů,
    kterou používají v Maďarsku.
    Já bych se raději přiklonil k cestě slovenské a to proto , že máme k sobě daleko blíže.
    Po letošním setkání v Bratislavě jsem se sám rozhodl se slovenskými sběrateli aktivně
    spolupracovat a již mám dohodnutá dílčí setkání.Tady trošku odbočím a musím připomenout loňský
    nezájem o plánované setkání v Moravské Třebové.
    Mám za to, že sběratelů je v Čechách a na Moravě slušný počet a také některé sbírky jsou kvalitní.
    Pokud chceme naše sbírky nějak prezentovat, tak asi nestačí nasbírat hromadu cihel, ale je také potřeba dohledávat další údaje k cihlám a cihelnám. Ze své zkušenosti vím , že to je asi to nejsložitější. Jednoduší to mají ti, kteří sbírají jen střešní tašky neboť na tašce je zpravidla uveden výrobce.
    Znovu se musím vrátit k tomu, že bez komunikace a setkávání za absence přístupu k zdrojům informací
    se velice obtížně cihly identifikují.

    Petr Vondrák

    komentář od Petr Vondrák | 2013/04/29 | Odpovědět

  11. Zajímavá sbírka cihel identifikována a v orientační podobě prezentována na FB zámku Hrubý Rohozec: https://ceskaplacka.wordpress.com/2013/07/14/zajimava-sbirka-signovanych-cihel-na-hrubem-rohozci/

    komentář od ceskaplacka | 2013/07/14 | Odpovědět

  12. Dovolím si odkaz na dva příspěvky o sbírání značených cihel a jejich identifikaci na stránkách internetové revue-richard v rubrice sběratelství. Takovým způsobem by to možná šlo.

    Petr Vondrák

    komentář od Petr Vondrák | 2013/07/21 | Odpovědět

  13. V komunikaci na této stránce se pořád jen tak trošku opatrně našlapuje a nic moc nového se neobjevuje. Každý si opečovává tu svoji sbírečku a jen velmi malá skupinka skutečně komunikuje. Chci tedy upozornit na zajímavou a velmi dobře zpracovanou publikaci Technické stavby Frýdlantska, vydal NPU v Liberci v roce
    2011. Zhruba jedna třetina obsahu se týká cihlářství a jedná se o velmi kvalitní práci. Taková informace má
    bezpochyby význam pro sběratele.
    V současné době chystám dokončení databáze cihelen a jejich majitelů pro období 1897-1946 a to pro celou českou republiku. Soubor se týká tisíců firem. Samozřejmě nadále sbírám značené cihly , k dnešku
    jich mám ve sbírce něco přes 1800.

    Petr Vondrák

    komentář od Petr Vondrák | 2013/08/24 | Odpovědět

    • Zdravím Vás, jsem začínající regionální sběratel značených cihel a chtěl bych poprosit o radu týkající se vyčištění cihel. Jak provádíte čištění od malty, mechu a jiných nečistot, aby jste nezničili značení? Předem děkuji za odpověď a přeji hodně úspěchů při hledání cihel. Dušek

      komentář od Soběslav Dušek | 2014/01/08 | Odpovědět

      • Osobně se tím nezabývám, protože bych neměl sbírku kde uchovávat. Snažím se ale uchovat nějaký dokument. Třeba toto určitě dokumentovali při obnově památky, ale výsledky mají někde v archivu… Tak to aspoň dám na web a co možná popíši, aby to mohl někdo využít.
        Věřím, že by Vám někdo zkušený mohl poradit. Zcela obecně a vlastně jen pro sebe jsem si zkoušel, jestli by se nedal využít i FB.
        Vodítko by mohly poskytnout návody pro restaurování apod. (např. na kámen silonové kartáče apod.). Pokud by někdo odpověděl zde, mohlo by to být k užitku i dalším zájemcům. JS

        komentář od ceskaplacka | 2014/01/08

  14. Vyčištění nalezené cihly je ve většině nálezů jednoduché,stačí opatrně odstranit zbytky malty a další nepatřičnosti. Obtížněji se ale odstraňuje zavápněná cihla, ale i s tímto problémem se můžeme vypořádat
    a to tak, že k rozpouštění vápeného povlaku použijeme Savo a postupnou aplikací se nám tento povlak
    podaří odstranit za pomoci kartáče. Zadehtované cihly jsou velmi obtížně čistitelné. Pro sběratele cihel je
    hlavním úkolem především značku na cihle identifikovat a přiřadit k cihelně která ji vyrobila.

    komentář od Petr Vondrák | 2014/02/03 | Odpovědět

  15. […] těchto hledisek lze cihly chápat téměř symbolicky, jako základ “konstrukce” systému informací o elementech […]

    Pingback od Cihly kam se podíváš – mohly by se k evidenci připojit i památky NPÚ? « Česká placka | 2014/04/13 | Odpovědět

  16. Dobrý den, jsem z Prostějovska, cihly sbírám necelé dva roky. Ráda bych uvítala výměnu zkušeností, popř. i výměnu cihel. Děkuji Němcová

    komentář od Libuše Němcová | 2014/11/18 | Odpovědět


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

K-blogg - Riksantikvarieämbetets blogg

Riksantikvarieämbetets blogg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Handed on

Being a random register of long-held private country houses not generally open to the public