Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Ministerstvo kultury to nyní dotáhlo až na 1*!

Dr. Bečková na blogu vyzdvihla až odvážný postoj MK ČR, když rozhodlo prohlásit vskutku ojedinělý funkcionalistický komplex budov Nákladového nádraží Žižkov v Praze za kulturní památku. Výsledek sice není ještě právoplatný, protože nejspíše poběží odvolání. Pochvala kroku MK má zřejmě za cíl jaksi zvednout sebevědomí instituce, která bývá mezi vášnivými obhájci památek podezírána z ústupků vůči developerům apod. Článek je tedy asi i osvětovým příspěvkem, majícím propamátkově naladit jak veřejnost, tak i nejvyšší státní památkové instance. Asi vyvolá i živou diskusi. Čili doporučujeme k nahlédnutí.

Se vztahem k průmyslovým stavbám a zařízením je to skutečně zvláštní. Neohromují krásou, ale zapůsobí řadou mnohovrstevnatých souvislostí (historických, technologických), „lapidárností“, všelijakým „zemitým“, chladně rezivě ocelovým… Většina těchto půvabů ovšem při případné opravě/konverzi vezme za své. Je-li však oprava provedena s citem, může vzniknout kvalita skutečně až ohromující (zvláštní silou zapůsobí četné konverze francouzské).

Přesto je asi třeba věnovat více prostoru poznávání a zpřístupňování dokumentace. Ztráty na památkové dokumentační hodnotě totiž přicházejí jak při likvidaci objektu, tak při jeho úpravě pro aktuální využití. Samozřejmě nepopírám jednu ze základních památkových tezí, že právě přiměřené využití je nejvhodnějším cestou k záchraně maxima možných hodnot, a dokonce nejlepším prostředkem pro jejich předání budoucím generacím. Je pravdou, že v tomto smyslu je to i nejlepší řešení pro zachování „památkové autenticity“. Nicméně i opravený objekt již jen v malé míře vypovídá o původním stavu, protože jej již z větší či menší části hodnotíme jako výraz památkového slohu naší doby.

Dokumentace v podobným případech bývají zpracovávány s velkou pečlivostí a podrobností. Většinou však „skončí“ v archivech. Někdy bývají vydány poměrně honosné publikace s vybranými emotivně laděnými snímky. Prakticky zatím nedošlo k tomu, že by se ve větší míře využily možnosti prezentace daleko rozsáhlejších souborů dokumentace na internetu. Samozřejmě je tomu potřebné vytvořit vhodné orientační systémy (značení prostor, konstrukcí, technologických elementů), které by měly respektovat existující mezinárodní (u nás pomalu objevované a snad již i prosazované) standardy. Jinak nebude možné v datech pátrat v uživatelem volených souvislostech (prostorových, tématických). Ideální by samozřejmě bylo, kdyby všichni pracovali na jednom systému – dokonce by to možná bylo i pro účastníky pochopitelné, protože jim je asi technika více méně vlastní…

Metodicky vyspělý informační systém nabízí Výzkumné centrum průmyslového dědictví se svým registrem. Zde najdete i nákladové nádraží (Vaše registrace do registru je nutná, ale v zásadě bezbolestná; vyhledávání nepříliš intuitivní, ale dá se v něm do jisté míry orientovat). Vydavatelé se přitom snaží sledovat aktuální stav; tak je tomu zřejmě i u nákladového nádraží (orientaci uživatele by však pomohlo, kdyby u hesla bylo uvedeno datum poslední úpravy). Avšak takové jemnosti, jako je třeba srovnávání typů oken, konstrukčních či technologických prvků, to již zůstává skryto asi někde v neveřejné části databáze.

Proč se o tom zmiňuji v takové odbočce, která jakoby se netýkala otázek ochrany? Hlavně proto, že šíření srozumitelných informací považuji pro efektivitu ochranářských snah za zásadně významné (většina z nás, kdo máme pro památky jakési pochopení, vychází tak či onak z informací, které během času získala a zpracovala). Proto je také dobré, že se o žižkovském nádraží píše a stala se z něj kauza.

Detailní informace však zatím chybějí – zřejmě není poptávka. Asi stačí, že oslovuje to prostředí, pro většinu městských lidí dnes už vyloženě exotické. Ale když o tom tak přemýšlím, je vidět, jak hodně záleží na jakémsi naladění doby. Přeci to není mnoho let, co byl podobně provozně zaměřený objekt v samém centru Prahy odstraněn prakticky za potlesku všech. Jednalo se o skladovou vestavbu v bývalém kostele sv. Anny, dnes Pražské křižovatce. Ta nezaměnitelná industriální atmosféra je fuč. Nicméně ji snad jakási kvalita nahradila… Uvidíme, jak kulturní konec to vezme na žižkovské křižovatce…

Reklamy

2011/01/08 Posted by | ohrožení památek, památky v médiích | , | komentáře 2

   

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Patrimoine-en-blog

Just another WordPress.com site

El romànic

Un estil arquitectònic desenvolupat entre els segles X i XIII que ha deixat autèntiques obres mestres a les terres catalanes.