Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Flickr si polepšil na mapách Google

Již před pár měsíci (možná rokem?) došlo k dohodě Flickru a Google, že v mapách Google a v Google Street View budou zobrazovány i fotografie z galerie Flickru. Záměr je to rozumný, protože Google mapy jsou neskonale lepší, než mapy Yahoo! standardně užívané pro lokalizace fotek na Flickru (na konkurenčním boji firem v těchto oborech sice ve finále možná něco získají i uživatelé, ale moc bych tomu nevěřil, protože pro ně by samozřejmě bylo lepší najít fotky i další informace ze zájmové lokality na jednom místě, ale to je téma na jindy).

Dosud však fotek z Flickru bylo na mapách Google málo. Skoro to vypadalo na nějakou diskriminaci, ale zřejmě se jednalo i o nějaké problémy s propojením dat, protože u snímků Flickru se často k náhledu nestáhl velký snímek. Nyní ovšem nastalo výrazné zlepšení! Snímků je mnohem více a dokonce jsou mezi nimi i moje (to není nějaké chlubení, ale říkám to proto, že o svých snímcích mám přeci jenom přehled). Platí to hlavně pro pražské, i když jde samozřejmě o výběr, protože ostatně ani z Panoramia či Picasy nejsou v mapě všechny snímky.

Mapování fotek pro Flickr je snadné, pokud používáte editor, který vloží do EXIF dat souřadnice. Já používám API loc.alize.us, kde se souřadnice klikají do map Google, což je pro přesnost úplně uspokojivé (když tedy vím, kam kliknout).

Hlavní, co z toho myslím plyne, že je na každém, aby si položil otázku, zda má všechny fotky jen „sulcovat“ na svých CD/DVD, co pár let je několik dní „přepalovat“ na nová a dál „sulcovat“… Jak jsem tu již psal a jak pobízí Kongresová knihovna ve svých naučeních pro lid, lepší je aspoň o část sbírky se podělit na nějaké velké webové galerii. Památkářské fotky jsou stále efektivněji dostupné v MIS.

 Pro příklad fotky z galerií MONUDET a Česká placka na Flickru, viditelné v Google Street View a v mapách Google.

„Udal“ jsem několik malostranských snímků – zde Pětikostelní náměstí:
mm101118-scr-flickr-GSV-02
Link Google.

Detail „zadrátovaného“ kostela sv. Mikuláše byl na rozdíl řady detailů říms oken či portálů akceptován:
mm101118-scr-flickr-GSV-01

Např. fotka z Revoluční ulice na Novém Městě v Praze, kterou jsem si pořídil pro představu ohledně jedné z aktuálních památkových kauz:
mm101118-scr-flickr-GSV-06

Krom celků budov jsou včleňovány i detaily různého druhu:
mm101118-scr-flickr-GSV-04

Uspěl i detailní snímek jednoho celkem obyčejného novorenesančního činžáku:
mm101118-scr-flickr-GSV-05

Z venkova zatím stále převažují snímky z Panoramia.
mm101118-scr-flickr-GSV-03

Reklamy

2010/11/19 Posted by | dostupnost dat, weby | , | Napsat komentář

Tak nám padají Pompeje! Jste šokováni?

Pokud si trochu s chladnou myslí prohlížíte senzační vykopávky nejen v Pomejích, ale i na tisících dalších míst v Itálii, Řecku, Španělsku, Turecku…, ale i na severu Evropy, musíte si všimnout, že odhalená místa více či méně trpí. Jedná se jednak o střídavé vysychání a vlhnutí, kdy některé části zejména v podloží (zemina) mění objem (vídáme, jak jsou zvlněné jinak dokonalé antické mozaikové podlahy), mechanické účinky případně protékající vody (dynamické účinky tekutiny a jí unášeného abraziva), rozměrové změny při změnách teploty (dilatační praskliny, drolení malty a její oddělování od bloků ve zdivu), narušování kořenovými systémy náletových bylin i dřevin (u nás se věří na blahodárné účinky zatravnění koruny torzální zdi), zvýšenými riziky transportu solí z podloží (lepší odpařování urychluje vzlínavý pohyb „solanky“ kapilárami) – a v neposlední řadě neblaze působí i stále opakované očistné, konzervační a konsolidační „kúry“ (typicky mechanickým odstraňováním kořínků porostu dochází k destrukci uvolněné malty i kamenů apod., nevhodně zvolené malty „stabilizačních“ nadezdívek zhoršují korozi překryté starší konstrukce). Připočtěme pohyb návštěvníků. V našem klimatu pak fatální účinky mrazu úměrné zavlhčení konstrukce (pokud na koruně zdiva leží sníh, ze kterého při oblevě vsakuje voda do konstrukce, kde opět při poklesu teplot zmrzne, je jen otázkou času, kdy půjde památku nabrat lopatou; víme ovšem, že např. ruiny hradů bývají velmi masivní a jejich malta byla v mnoha případech speciální, daleko odolnější, než u jiných staveb, které již zub času rozhlodal). Přesto i u nás stále znovu dochází i z vůle archeologů ke zviditelnění vykopávek i po skončení výzkumu. Vlastně až letos v ZPP (Starý Plzenec, Kašperské Hory) zaznělo objektivnější vyhodnocení dopadů odhalení vykopávek, v případě staroplzeneckého kostela zakončeného zavezením zeminou.

Procházíme-li tedy hektary odhalených antických lokalit v Itálii, můžeme sice pozorovat odhalené konstrukce, ale současně trneme nad tím, jak byla tímto zpřístupněním dramaticky snížena jejich životnost. Působivost těchto „autentických“ míst je samozřejmě hluboká a nezadatelná, nelze ji žádnou iluzí a hmotným či virtuálním modelem nahradit. Nicméně by se měly hledat cesty, jak těch originálů prezentovat ve fyzické podobě co nejméně (nebo přiměřené množství). Některá odhalená naleziště navštěvuje evidentně tak minimální množství lidí, že to nikdy nezaplatí provoz (kasu, úklid, údržbu, osvětlení). Řadu takových míst by bylo vhodné po prozkoumání zavézt a vhodně na povrchu upravit (nejlépe pěstováním travin, výsadbou stromů tam, kde je výzkumem doložena absence nálezových situací, zajistit odvod dešťové vody povrchovými strouhami). Jestliže staré konstrukce vydržely pod terénem v dobré kondici 2000 let, zajistili bychom jim takto přinejmenším stejnou perspektivu. Očumováním je ničíme. Lepší by bylo, kdyby se zaplatily precizní výzkumy a jejich výsledky se v určité stupnici komplexnosti a komplikovanosti bez skrupulí (konečně odhozených, kdovíproč vzniklých) kompletně zpřístupnily veřejnosti.

Daleko více pozornosti je třeba věnovat vývoji metod srozumitelného sdělení o hodnotách nalezišť co nejširší veřejnosti. Poznané památky nemají upadnout v zapomnění. K tomu je v EU aktuálně nasměrována řada projektů. Může se tak dojít i k tomu, že se ve veřejnosti projeví větší zájem o aktuálně stojící stavby, jejichž vypovídací hodnoty, když to vezmeme do důsledků, jsou přinejmenším (abych stařešinům nekřivdil) stejné jako u vykopávek, o možnosti poznat další kulturní souvislosti.( Zájem o starožitnosti je v jistém smyslu epizodou v kulturních dějinách lidstva, i když nepochybně významnou; možná významnější, než nás zatím napadlo.) Je třeba více hledat metody, jak tomuto zájmu co nejméně svědků minulosti fyzicky obětovat. Je mi ovšem jasné, že finální řešení není a všechny staré vzácnosti zakrýt nejde, že tyto oběti jsou nutné, protože naším cílem nemůže být jen nespatřené věci předat dalším generacím; to by byl trochu divný a laciný výsledek.

2010/11/16 Posted by | archeologie, ohrožení památek, zánik památek | , | Napsat komentář

Vida, u Maxe Plancka to s autorským právem vidí tak, jako na České placce

Vítám navrhované změny. Odpovídají tomu, co jsem se zde již pokoušel sdělit vícekrát, i když samozřejmě ne tak fundovaně.

Das Urheberrecht passt nicht mehr.

2010/11/14 Posted by | dostupnost dat | | Napsat komentář

Odkazy měsíce listopadu 2010

Soupis vedut v českých archivech on-line

Skutečně vynikající příspěvek ke zpřístupňování sbírek. Věřme, že brzy přijdou na řadu následovníci.

Na stránce jste seznámeni se všemi okolnostmi edice a s pokyny pro využití. Nevidím nějaké licenční podmínky pro další využití, nejspíše se počítá jen s prohlížením a vlastním využitím, ale je uvedeno © firmy Bach, takže lze předpokládat, že zejména pro komerční využití je třeba jednat s ní (ale vyjádření k této poněkud citlivé věci snad bude doplněno). U každé archiválie je ovšem uvedeno i místo uložení.

V databázi je skoro 10 tis. záznamů, velmi pečlivě zpracovaným (přesto fa Bach vyzývá k zasílání připomínek). K dnešku jich je 5554 přístupných k prohlížení (musíte ve vyhledávání zaškrtnout „digitalizované archiválie“ a klepnout na „vybrat“). Celkem operativní hledání „v okolí“ (lokalita, okres…) či podle autora apod. však už na tento přednastavený výběr zřejmě nepamatuje (přitom se zřejmě výsledek např. pro „ČR, okr. Plzeň-sever“ drobně liší od „Plzeň-sever, okres“; ale to může být dáno genezí databáze a nejednotným přístupem zpracovatelů např. k historickému začlenění; na geografické souřadnice lze zapomenout; ale počátky soupisu jsou zřejmě již v době, kdy ještě na tato vylepšení ani nešlo pomýšlet; řadu poloh by ani nebylo možné určit). Objeví se sbírka také v Europeanech? Lze věřit ano.

Snímky v solidním rozšíření jsou snadno k prohlížení v programu Zoomify (který také do jisté míry znesnadňuje případné neuatorizované převzetí velké reprodukce).

V každém případě se jedná o naprosto vynikající vymoženost. Samozřejmě najdeme i mnoho památek ve správě NPÚ.

(Via cesarch: Dovolujeme si upozornit, že byla zprovozněna aplikace Veduty v českých archivech na adrese http://veduty.bach.cz/. Aplikace vznikla za spolupráce OASSS MVČR, firmy Bach systems s.r.o. a Archivu hlavního města Prahy, data dodávají všechny archivy v České republice.
 

Deutsche Inschriften Online. Nápisy německé jazykové oblasti ve středověku a raném novověku.

Soupisy nápisů mají v historickém bádání, ale i v dějinách umění pozoruhodnou tradici. Ta již před staletími vyvolala vznik soupisných edic zejména antických nápisových památek. Také u nás již vniklo několik svazků specializovaného soupisu nápisů. Musím říci, že pevná struktura by měla být inspirací i pro památkové soupisy, které bývají značně rozdílné ve struktuře hesel i v terminologii (což je velká chyba, která se vymstí hlavně při zpřístupňování dat na webu). Věřme, že i náš nápisový inventář brzy vstoupí na web, jak se o přípravách už nějakou dobu mluví. Německý soupis je vzorný celou koncepcí. Hesla jsou podrobná, obrazové dokumentace dostatek. Nechybějí informace o aktualizacích databáze (to je důležité, protože u většiny databází se o aktualizaci nemáte jak jinak dozvědět; toto je koncepční chyba většiny z nich, že neposkytují data zveřejnění záznamu a případných aktualizací; tak je tomu bohužel i ve zde komentovaném případě). Metodicky výborné jsou podrobněji komentované příklady v „edici“ Nápis v ohnisku (Inschrift im Fokus) anebo „Epigrafické tipy“. Podrobný je i glosář (u kterého by také jen neškodilo vyobrazit instruktivní příklady a odkázat na jejich heslo; odkaz na Reallexikon zur deutschen Kunstgeschichte uspokojí jen částečně, protože končí tuším někde u „L“, ale je pravdou, že už je dnes též on-line; ale pak na něj zase trochu chybí odkaz). Jak tomu bývá, je vyhledávání dosti osobité, ale dá se po pár pokusech ověřit, co která kolonka (anebo její nevyplnění) způsobí. Sympatické je zobrazení v mapě, avšak její využití pro vyhledávání zřejmě není plně funkční.

Každopádně v souhrnu špička!
 

1000 a 1 dánský příběh

Web „2,9“. Vše zobrazeno v mapě, řada přednastavených témat, vše je v mapě. Každý může poslat fotku, video apod., a tím informace o památkách a historických místech obohatit. Tomu jsou přizpůsobena i licenční ustanovení. Jen se zase vnucuje ta otázka, kolik „vrstev“ takových projektů páté přes deváté na zájemce o památky útočí. Žádný neobsahuje všechno a specializovaných jich je tolik, že si nesestavíte rozumný přehled o možnostech v určité lokalitě. Ani to všechno nenajdete…

2010/11/07 Posted by | archivace, dostupnost dat, evidence památek, weby | , , | Napsat komentář

   

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte

Medieval Studies Research Blog: Meet us at the Crossroads of Everything

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Patrimoine-en-blog

Just another WordPress.com site

El romànic

Un estil arquitectònic desenvolupat entre els segles X i XIII que ha deixat autèntiques obres mestres a les terres catalanes.