Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Mobil-izace kulturního dědictví?

Kulturní dědictví je z velké části imobilní, zčásti je mobilní, zčásti imateriální. Ale ať je jaké je, je nám pro poučení a studium k dispozici jen tehdy, když se vypravíme za ním – do galerie, muzea, na zámek, do terénu na masopust… To je tradiční pohled. Tradiční nejen technicky, ale také ideově. Vyžaduje se, aby výhradní cestou „autentického“ zhodnocení dědictví pro uživatele – občana byla osobní prohlídka přes sklo vitríny.

To má ovšem několik nevýhod. Vidíte jenom to, co Vám někdo vybral, seřadil a umístil do vitríny. Vidíte to jenom tehdy, když je to vystaveno. Je to jakýsi obřad, který když prošvihnete, máte smůlu. Třeba na několik desetiletí, až zase bude nějaká výstava. Některé předměty během Vašeho života depozitáře vůbec neopustí. Případně je nemůžete sledovat synchronně, což je potřebné pro srovnání apod.

Tento tradiční přístup měl mnohé důvody historické (jejich historickou „podmíněnost“ dotvrzuje poznámka jedné vážené kolegyně, která při stručném hodnocení roztříštěné situace v systémech evidence památkových dat uvedla, že to považuje za „pochopitelné“; možná to byla ironie – pak se omlouvám, že jsem to špatně pochopil). Do doby internetu byl také jediný možný, takže o něm ani nevznikala pochybnost.

Jeho nevýhody v řadě směrů jsou vcelku zřejmé, takže ve světě nyní prakticky kulminuje vlna digitalizace a zpřístupňování fondů on-line. Po knihovnách archivy, postupně i veškeré další sbírky (viz Europeana). Jako zásadně důležitá se ukazuje strukturní a technická koordinace dat (číselníky/slovníky, datové formáty). Zbývá ještě mnoho práce, ale koncepce se v zásadě prosadila, a to včetně financování (ve většině kulturních zemí, v evropském měřítku). Zpřístupněných dat neustále přibývá. Je to trochu zmatené, protože o mnohých aktualizacích se dozvíte jen z namátkového vyhledávání (i kvalifikované cílené vyhledávání je náhodné), z kvalitních blogů či profilů FB. V tomto směru je zatím šance na zlepšení v nedohlednu. Ale samozřejmě je to pořád lepší, než kdyby data ležela po šuplíkách a archivních regálech (i kdyby to bylo v podobě digitalizátů na CD). Přehledného rejstříku 2.0 se zřejmě nedočkáme. Modla vyhledávačů to asi hned tak nedovolí.

Mezi časem se však již prosazuje, logicky, nový trend zpřístupňování kulturního dědictví pro mobilní zařízení. Nabídne dvě nové základní možnosti. Cestou mobilních zařízení zvát možné zájemce k návštěvě muzeí, galerií či památek. Odborníkům pak např. vyhledávat ke zkoumanému předmětu paralely, přesněji cílit svou návštěvu lokality či sbírky, ale také z terénu data upravovat, komentovat apod.

S tímto vědomím (či jeho tušením) se také při loňském rozhodování o koncepci nového webu NPÚ ze strany jeho redakce vehementně prosazovala myšlenka od počátku počítat i s mobilní verzí webu. „Kupodivu“ neuspěla, ačkoliv např. možnost v terénu ověřovat památkový status objektů, získávat o nich odborné informace pro lepší poučení, by nepochybně prospívala jak kultivaci a angažovanosti obecenstva, tak by byla užitečná i pro odborné účely.

Je zajímavé sledovat, jak se z řady důvodů (včetně autorskoprávních) zpřístupňují „stará“ data z archivů, muzeí či knihoven. Aktuální snímky jsou poskytovány jen ty institucionální (ale i u těch bývají přístupy k autorskému právu různé, především opatrné). Takže vzniká dnes již gigantická „šedá zóna“ privátních snímků, nejednou ovšem zachycujících i části kulturního dědictví, jinak nedokumentované. Asi není snadná cesta, jak je využít. Na místě by však bylo, aby oficiální digitální sbírky umožňovaly spolupráci externích dokumentátorů. Naprostým minimem by mělo být vydání doporučení pro tvorbu „metadat“ – pojmenování a další označení snímků, lokalizace. Ve svém počítači i ve veřejných fotobankách (Panoramio, Flickr, Rajče…) je totiž také možné snímky označit kvalitně. Tím se nejspíše zvýší jejich úspěšnost ve vyhledávačích, ale hlavně budou identifikovatelné i po letech, kdy třeba již nebude ani existovat harddisk, ze kterého autor snímky sdílel. Je sice malá naděje, že se fotografové podle doporučení zachovají, ale nějací to určitě udělají.

Od koho bychom však takovou charakteristiku správného postupu chtěli, když jednotně nepostupují ani muzea, galerie a památkáři (situace se ovšem pod tlakem European/y zjevně lepší). Možná by stačilo převzít doporučení pro dokumentující obecenstvo vydané Library of Congress (zdá se to být elementární, ale často se ve spěchu postup zjednoduší pod únosnou míru; pro praxi by však stálo za to stručně popsat a ilustrovat několik osvědčených postupů).

Ale to jsem trochu odbočil. Lze z toho jen tušit, že otázky mobilního přístupu možná nejsou pro našince až tak důležité…

2010/10/28 Posted by | archivace, dostupnost dat, standardy | , | 1 komentář

K aktuálním trendům elektronického zpřístupňování kulturního dědictví

Vývoj je hektický. I když z naší perspektivy to tak ani moc nevypadá. Průběžné sledování je skoro nemožné a bez dobré znalosti technického (HW i SW) pozadí ani není moc efektivní. Ale pro orientaci se může hodit tento přehled (pdf). Bohatý soubor odkazů.

2010/10/28 Posted by | dostupnost dat, weby | , | Napsat komentář

Metodické vodítko pro vytvoření a prezentaci vědecké práce

Publikace v němčině, vydaná v Zürichu. Volně dostupné pdf. Pro případ, že by se někomu hodilo třeba pro inspiraci či srovnání – u nás pár takových publikací také vyšlo. Nevím, jestli jsou k dispozici on-line; vysokoškolské asi ano… Via Archivalia.

2010/10/22 Posted by | metodiky | | Napsat komentář

Výstavka „Meziválečná architektura Střešovic“ v sídle pražského pracoviště NPÚ

Info o výstavě:

Výstava Meziválečná architektura Střešovic

Veřejná prezentace výsledků vědeckovýzkumné práce NPÚ je stále poměrně vzácná. Je to škoda jednak pro další rozvoj výzkumu, i když je známo, jak se badatelé rádi pídí po archivních regálech – tak proč jim to kazit nějakým veřejným zpřístupněním údajů. Jednak mohou být shromážděné poznatky a vytvořená dokumentace využity k propagaci (v tom nejlepším slova smyslu) našeho kulturního dědictví. Přeci, jak jinak se obecenstvo o hodnotách kulturního dědictví dozví, nežli ze srozumitelného výkladu – ne podbízivého, ale seriózního a přesného, ale bez „zbytečných“ komplikací. Jen poučená a zaujatá veřejnost se také může stát oporou prosazování památkových požadavků v běžné odborné a administrativní praxi, ale také při vznášení požadavků např. pro budoucí památkový zákon či územní plánování.

Úplně se nabízí využívat hory zpracovaných dokumentací uložených v archivech památkářů. Výstava je jedním ze vhodných řešení, neboť je po určitou dobu veřejnosti značně na očích. Vily nedávné i vzdálenější minulosti se v nynější době staly skoro módou, k čemuž významně přispěla edice publikací o „Slavných vilách…“ jednotlivých krajů, která zjevně vhodně využila „mezery na trhu“. Jenže takových různých mezer, zatím možná málo nápadných, se nabízí více. Možná právě autorům z řad památkářů. Snad si je mezi zpracovateli památkových výzkumů najdou prozíraví nakladatelé, protože památkové instituce, k vydávání nejspíše nejsou plně vybaveny a jejich základní úkoly jsou jiné. Pro tyto účely jsou také výzkumy prvotně směřovány – k upřesnění poznání památkového fondu a k vytipování dosud opomenutých hodnot. Však také jedním z výsledků výzkumu střešovických vil bylo podání několika návrhů na prohlášení kulturní památkou.

Na rozdíl od zmíněných „Slavných vil…“ nebylo zpracováno rozlehlé území celého kraje či Prahy, ale poměrně úzce vymezené území meziválečné vilové čtvrti (zpracovány však byly i další doplňující objekty, vč. technických), ovšem známé vysokou architektonickou a uměleckou hodnotou zástavby (badatelský tým však již zpracoval i další areály a objekty). Kromě dokumentace ke vzniku čtvrti a jejích uměleckých kvalit výzkum prokázal překvapivě vysokou míru dochování původního stavebního i mobiliářového vybavení. Kromě úředního prohlášení několika objektů za památku tak snad přispěje k posílení vztahu majitelů k těmto z ekonomického hlediska poněkud imaginárním kulturním kvalitám a k chuti zachovat toto kulturní dědictví i pro budoucí generace. Návštěvníci z jiných míst by si snad mohli po prohlídce spíše uvědomit, že také oni třeba i při běžné cestě do místa zaměstnání zhlédnou podobné stavby či jejich prvky, či je dokonce sami vlastní, a třeba pocítí zájem o jejich další osud. (Zajímavý je panel s tématem plotů, rovněž velmi ohroženého druhu památek, svého času též pojednaného v ČP.)

Účastníci vernisáže nahlíželi také do impozantních svazků zpracované dokumentace. Ty jsou ozdobou zdejšího archivu…

Výstava Meziválečná architektura Střešovic

Pro památkovou péči by se další z výstavek v sídle pražského pracoviště NPÚ mohla stát impulzem k rozhojnění podobných prezentací. Za redakci webu NPÚ bych se rád vrátil k jednomu již dříve opakovanému podnětu, aby v podobných případech pokud možno vždy výstavní panely ve vhodné podobě (pdf) byly prezentovány na webu NPÚ (je zřejmé, že je třeba s tím počítat nejlépe již v době jednání s vlastníky objektů a se zúčastněnými autory a zpracovateli výzkumu i výstavní prezentace, neboť zpětně by taková licenční administrativa nebyla zvládnutelná). Také vzhledem k aktuální situaci lze jedině pobízet hojnějšímu využívání zpřístupnění výsledků na webu. Mezi památkáři je tento postup hodnocen spíše rozpačitě až odmítavě. Ale přitom je dnes již vysoce účinný (přeci jde především o to, zpřístupnit vhodně uspořádané výsledky zájemcům), ale také je vytvoření prezentace lacinější.

Na vernisáži bylo plno. V běžných návštěvních dobách se však budete moci na předkládané obrázky i povídání docela dobře soustředit. Výstavka však jakoby skoro zvala na vycházku… Budete muset více méně po paměti, neboť v tištěné podobě není k mání nic. Škoda, že zřejmě nebudou ani ty panely na webu.

Autorům nelze než gratulovat. Jak k výsledkům rozsáhlé výzkumné práce, pečlivě zpracovaným, tak k velice úpravné výstavě, sestávající z přehledných elegantních panelů s historickou i aktuální dokumentací i reprodukcí stavebních plánů. A současně jim přát vytrvalost do další práce. Zájemcům o památky pak snad lze přát, aby se mohli k informacím o hodnotách památek dostávat stále snáze a lépe jim rozumět.

O obsahu výstavy samé jsem se zbytečně nerozpovídával, protože ten je Vám k dispozici při návštěvě, kterou doporučuji.

Na závěr pár snímků z vernisáže:

Výstava Meziválečná architektura Střešovic

Výstava Meziválečná architektura Střešovic

Výstava Meziválečná architektura Střešovic

Výstava Meziválečná architektura Střešovic

Výstava Meziválečná architektura Střešovic

2010/10/22 Posted by | architektura, evidence památek, prezentace, výstava | | Napsat komentář

Za standardizaci informací o památkách

Informace o kulturním dědictví jsou z hlediska praktického života většiny občanů spíše podružné. Nejspíše právě proto trvá neuvěřitelně dlouho, než se do praxe prosadí standardní postupy, struktury dat či datové formáty informací o památkách. Samozřejmě každý odklad jen zvyšuje kvantum práce, které bude třeba vykonat. O řešení neusiluje ani většina památkářů. Tak snad aspoň k zamyšlení odkazuji na propracovaný výklad z velké země s velkým kulturním „nábojem“.

CIDOC-CRM je vynikajícím plodem lidského ducha (podle mého měl být ohodnocen nějakou prestižní kulturní cenou). Věřme, že to bude rychle poznáno i v ČR.

2010/10/16 Posted by | dostupnost dat, standardy | Napsat komentář

Archeologický prezentát v kostele v Dolních Chabrech bude zřejmě ochráněn zásypem

Před několika desítkami let byly rozkopány podlahy a terén v interiéru i v okolí kostela sv. Jana Křtitele v Dolních Chabrech (stalo se tak mj. za mé částečné kopáčské brigádnické účasti). Po zhodnocení vynikajících výsledků archeologického výzkumu, kdy byla zejména překvapivě pod románským kostelem odhalena ještě značně starší raně středověká rotunda, bylo rozhodnuto nálezy v interiéru kostela ponechat nezasypané, občasně zpřístupnitelné pod rozebiratelnou dřevěnou podlahou. Přestože již bylo nemálo zkušeností se záhubou archeologických prezentátů v exteriéru, zdálo se existovat dostatek důvodů pro možnost nálezy v interiéru ponechat přístupné. Pro vědecké revize výzkumu i pro poučení široké veřejnosti. Prohlídka autentických nálezů má nepochybně pro velkou část lidí mnohem větší citovou i poznávací intenzitu, nežli nějaké archivované dokumentace či výklady ve vědeckých článcích.

Přesto se nakonec – celkem logicky – ukázalo, že odhalené konstrukce podléhají sice velmi pozvolné, ale evidentně neodvratné zkáze. Odhalená zdiva dříve či později vyžadují konzervační zásah, často spojený s „repasí“ částí konstrukcí, doplňováním spojovacího materiálu apod. Prakticky nepozorovatelné změny vlhkosti a teplot vyvolávají dilatace vedoucí k destrukci pojiva ve zdivu i hlinitých výplní. Připojují se biotická poškození. Občas někdo o nějaký kámen či hranu hlinitého bloku zavadí obuví.

Proto asi lze jen uvítat, že přišlo rozhodnutí o zasypání nálezové situace. Nicméně lze věřit, že to bude provázeno ještě řadou diskusí a také vyvozením zkušeností směrem k poznání, že ponechání odhalených archeologických nálezů je z hlediska jejich budoucnosti vždy riskantní. Samozřejmě připouštím, že může být zdůvodněno i jinak, od zřetelů vědeckých přes pocity investora až politické „zájmy“. Archeologické památky zřejmě nejsou věčné ani při ponechání pod terénem. Vzdát se vědomostí, které lze získat při jejich prozkoumání, to bych po nikom nechtěl. Ale při rozhodování o prezentaci by obecně prospělo méně odvahy a vynalézavosti. Uspořené prostředky by mohly být využity k produkci vhodných informačních materiálů.

2010/10/12 Posted by | archeologie, ohrožení památek, prezentace, ze života památek | , , | Napsat komentář

Odkazy měsíce října 2010

Filmová místa. Propracovaný nástroj pro lokalizaci a zpřístupnění dvojic (není možné přidávat další snímky?) snímků – obrázku z filmu, seriálu apod. a aktuální fotky z daného místa. V některých případech se může jednat o cenný dokument pro evidenci proměn zachyceného místa. Nejednou na snímcích samozřejmě figurují i hrady a zámky ve správě NPÚ.

Již delší dobu se chystám sestavit a možným zájemcům snad nabídnout výběrový přehled, postupně doplňovaný, představující soubory fotek na flickru. Možná víte i o jiných (na Panoramiu či jiných fotobankách) – doplňte linky!  Hledání na flickru není tak úplně snadné, byť nástrojů pro identifikaci snímků je dost (klíčová slova, mapa, skupiny…). Leckdy tak najdeme zajímavou sbírku více méně náhodou. Snad tedy může být užitečné navzájem se na zajímavé soubory vzájemně upozorňovat. Zkusím postupně přidat pár nálezů:

FLICKR

Letecká archeologie na Středním Východě.
K pilným fotografům památek napříč zeměkoulí patří euroschmau.
Památky řady kontinentů nabízí Codognanais – François CANTO.
Systematické přehledy památek i spousty jejich detailů od „Arnima Schulze„.
Lékař maďarského původu žijící ve Vídni fotografuje velmi pilně v mnoha zemích, zejména v ČR. Sbírka je pěkně utříděná, všechno se najde podle abecedy. Např. Bouzov. Ale nechybějí ani všelijaké perličky, např. secese s „postmodernou“:
Belényes (28)

Drobnosti ze světa

Výběr křtitelnic v Anglii:
Aylesbury - St Marys

Mnoho snímků zejména z Anglie nabízí Aidan McRae Thomson, umělecký sklář a restaurátor sklomaleb.
Fan Vault

Příklad dokumentace rozpadající se technické památky:
Grist Mill Gears

PANORAMIO

Dobře přehledné z památkového hlediska není ani Panoramio. Většina snímečků je z dovolenkových rejů nebo z mejdanů, samozřejmě nechybějí první krůčky a zoubky. Přesto budují četní autoři galerie obsahující snímky stavebních i jiných památek.

Teď vidím třeba snímky pana Hynka Miloty.

VIPWWW (Vynikající weby)

Předem děkuji za Vaše návrhy adeptů na ocenění.

A UKOLN Blog for the Cultural Heritage sector.

Muzeum výtvarných umění v Bostonu: CAMEO – obsáhlá anglická databáze historických i současných materiálů (více než 10 tis. pojmů z oblastí umění, architektury, archeologie); vysvětlivky, synonyma, cizojazyčné ekvivalenty, ilustrované příklady; propracované vyhledávání, procházení.

EUROPEANA

Na webu Europeana.eu je prakticky nemožné efektivně sledovat aktualizace (pokud vidím, chybí obdoba např. francouzské Jocondy s průběžným statickým seznamem přírůstků s linky na jejich výběry). Proto lze jen doporučit alespoň možnost výběrového přehledu na FB: http://www.facebook.com/Europeana. (Dříve jinde zmíněný profil projektu Carare je aktualizován více namátkově a poslouží spíše ke komunikaci zúčastněných odborníků.) Méně oficiálně vyznívá živější komunikace europeanistů a interesentů na Twitteru.

2010/10/04 Posted by | odkazy | | Napsat komentář

Kolik památkové péče potřebujeme?

Každý ekonomický stav je reálným ukazatelem závažnosti všech požadavků či představ o prioritách. Někdo investuje do pozlacených kohoutů v koupelně, jiný (nebo i tentýž) se smíří s tím, že stát z vybraných daní mj. financuje provoz památkových institucí a organizací a snaží se efektivně dotovat obnovu kulturně cenného společného dědictví. Nyní má být zachován rozsah státní památkové péče za mzdové (jak to bude s těmi ostatními?) náklady nižší o 10%. Nevím, jestli to má nějaké reálné podklady např. v posledním auditu, ale já tam četl, že úměrně zadávaným činnostem mají pracovníci přibýt. Podle sebe i jiných vím, že řada památkářů tráví prací mnohem více času, než je uzákoněná pracovní doba. Znamená to, že když již dosud pracovali více, denně jim prostě přibude jen pár minut, tak to ani nepoznají?

Anebo prostě bylo dosud památkové péče víc, než veřejnost chtěla mít. Uvidíme, které činnosti v památkové péči budou jak hodnoceny, které budou „decimovány“ více, a které méně.

2010/10/03 Posted by | organizace památkové péče, památkář | Napsat komentář

   

Les Cahiers du Mont d'Or

Ecrits et recherches sur le patrimoine du Mont d'Or lyonnais...

Colectivo A Rula

Asociación Cultural Colectivo a Rula

Comments for Projekt Forlǫg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Collective Intelligence

Creating places where people can flourish

EAHN | Site-Wide Activity

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Bridging Eurasia

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

190 Jahre DAI

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

biblonia

a medievalist's blog about reading, writing and the impact of books from ancient times to the digital age

CNRS Le journal

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Restauratoren Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Interpretace - AKTUALITY

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge