Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Fotografování státních památek

Tyto otázky jsou značně složité. Nechci je vyřešit, ale ke komentáři či úvaze, samozřejmě nepokrývající všechny souvislosti, jsem se odhodlal na základě dotazu v diskusi na webu NPÚ týkajícího se omezování amatérského fotografování.

Je logické, že fotografování v příbytku, firemních prostorách či jiných pracovištích se nemusí majiteli líbit, resp. má plné právo s ním nesouhlasit, případně zakázat veřejné zpřístupnění snímků. Asi se všichni smíříme s potřebami chránit soukromí anebo nepodporovat průmyslovou špionáž. Souhlasíme i s tím, že některé doklady přítomnosti osob jsou chráněny (i když tady už není logika tak zřetelná, když prostě člověk v danou chvíli na daném místě při fotografování byl; to je „problém“ např. produktu Google Street View, kde jsou předmětem sporu většinou osoby a auta na veřejném prostoru; v běžně dostupných obřích fotogaleriích typu Panoramio najdete miliony stejně „vadných“ fotografií – nakonec i z nich budou „inkriminující“ obličeje či SPZ mazány?). V případě památek jsou některé typy dokumentů podezřelé jako vodítko lupičů. Technicky si lze celkem snadno představit, že nějaká odsouzeníhodná osoba prochází snímky na webu a tipuje podle nich předměty pro objednání loupeže. Proto je asi logické chránit i veřejné sbírky před volným šířením dokumentů. Rovněž se jako oprávněná jeví úvaha, že instituce, která pečuje o historické sbírky a obstarává jejich veřejnou prezentaci, by měla získat určité právo na výnos, pokud si některý návštěvník chce nad rámec běžné prohlídky chce pořídit fotografie. Rovněž se jeví jako logické, aby rozhodovala o případném komerčním využití a jeho podmínkách, protože zde lze docela logicky operovat tím, že výnos z publikování fotografie je založen i na tom, jak je předmět ošetřen a instalován apod. Zde se dostáváme do kontaktu s autorským právem.

Naše autorské právo není příliš průhledné, ale dá se mu vyhovět, pokud se „držíte při zdi“. Bohužel je „zaneseno“ nástroji pro ochranu ekonomických zájmů výkonných umělců. Nicméně lze mít za logické, že pro publikování např. fotografie uměleckého díla je po určitou dobu třeba získat souhlas autora, případně jeho dědice, přičemž limit je stanoven na 70 let od skonu autora (tento nástroj ochrany autora je pozoruhodný skoro nadpozemsky inspirovaným zacházením s náhodnými procesy; zcela náhodné je, zda autor vytvořil dílo 50 let před svou smrtí, anebo týden před ní – čas pro trvání autorské ochrany se prostě sečte s tou sedmdesátkou; ostatně i to jaksi napůl kulaté číslo je divné a svědčí asi o nějakých rozpacích tvůrce zákona). V mezinárodním měřítku je však velký tlak na nějaké revize, protože potřeba otevřené komunikace např. ve vědecké sféře je evidentní, její technické možnosti jsou nyní epochálně rozvinutější než před 20 lety, ale přitom je často omezována bazírováním na předpisech působících skoro středověkým dojmem (i když autorské právo je překvapivě nový vynález, související právě s kulturním „byznysem“).

V Německu jsme před nedávnem sledovali snahu státní nadace pro správu zpřístupněných památek v Berlíně a Braniborsku (Schlösserverwaltung Berlin-Brandenburg) zamezit fotografování v „objektech“. Výsledkem bylo soudní rozhodnutí (upozorňuji, že jde o mou zjednodušenou interpretaci a projednávání snad po odvolání ještě nebylo ukončeno), že veřejné prostředky jsou tu vynakládány právě proto, aby památky byly všemožným způsobem užívány ke kulturním potřebám společnosti, takže zejména správce není povolán k tomu, aby některé typy vyžití zakazoval, případně aby z nich požadoval další výnos nad rámec toho, co získal od poplatníků a na vstupném na svůj provoz a na údržbu památek. Prostě přístup k památkám a jejich užívání v přiměřeném rozsahu k individuálním duševním potřebám lidí je veřejným zájmem. To je ovšem můj postoj, který nemá žádnou rozhodnou platnost. Je totiž současně zřejmé, že je nutné památky chránit (k tomu patří např. to, že se nebudou např. akvarely fotografovat s bleskem, anebo potřeba nevytvářet návody pro lupiče).

Reklama pro provozovatele.

Bude nyní např. NPÚ jako správce „objektů“ požadovat odstranění „nevhodných“ fotografií z veřejných fotogalerií? (Takovými snímky mohou být podle některých přístupů např. snímky z interiérů – také u nás je editoři některých galerií odstraňují; podle některých domněnek tak činí i galerie Panoramio, ale možná se tak děje po nějakém označení snímku jako „nevhodného“) U řady vydavatelů takových webových platforem by patrně pochodil, protože ti se snaží postupovat velmi obezřetně a oprávněné osoby nedráždit (i když hlavním terčem čištění takových galerií jsou tzv. nemravné snímky, což je logické, protože jejich záplava by běžné prohlížení např. rodinných snímků z dovolené prakticky znemožnila), protože spory ohledně ochrany osobnosti či autorských práv by je zdržovaly a mohly být nepříznivé i z hlediska reklamního.

Nicméně je zřejmé, že přítomnost památky na webu má reklamní efekt, zvláště je-li vhodně otagována a rozmístěna (např. se může opakovat na více zvláště navštěvovaných webech). Možná by bylo dokonce na místě amatérským fotografům nebránit a na největší galerie umísťovat snímky z vlastního popudu, optimálně na základě vytvoření vlastní galerie editované pověřenými pracovníky v našem případě NPÚ.

Zpoplatnění možnosti fotografování pro soukromé účely. Domnívám se, že takové poskytnutí možnosti nad rámec běžné prohlídky za úplatu má svou logiku, zvláště, pokud poplatek není horentní. Konkrétní postup je však nepochybně výsledkem širších i specifických souvislostí zákonných či provozně ekonomických.

Se zájmem proto očekávám další vývoj a názory.

Reklamy

2010/07/26 - Posted by | NPÚ, organizace památkové péče, památky v médiích, participace |

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Thomas Ash

Adventures in Library and Information Science

Before Chartres

Appunti sull'arte romanica e sul tempo romanico

Medieval Histories

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Ghost Signs

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

GroovyHistorian

A Groovy Historical World

Czy leci z nami archeolog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Research Center Sanssouci

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog