Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Nedílné kulturní dědictví – nedílná evidence památek

Hodnoty kulturního dědictví nemají nějaké apriorní meze ani členění. Historicky samozřejmě různé vnitřní hranice vznikly a nepochybně mají svůj význam samy o sobě jako doklad kulturního vývoje společnosti a pro naše počínání vytvořily právní rámec. Nebylo by tedy správné rozdíly mezi paměťovými institucemi (muzea, knihovny, archivy) chtít smazat, ale z hlediska aktuální práce s informacemi musejí být překonány. Dnes disponujeme technickými možnostmi k tomu, aby data o artefaktech byla bez bariér a prodlev sdílena. Přesto jsou stále udržovány tradiční překážky. Samozřejmé jsou ty jazykové, i když s nimi se v některých oborech energicky bojuje budováním tezaurů a jejich převodníků. Přitom sehrává velkou roli EU a RE, neboť konfrontace s velkým počtem jazyků je pro Evropu v tomto směru velmi motivující.

Projekt Europeana je naplněn velikým étosem. Přesto není snadné v řadě zemí, např. i u nás, realizovat skutečně energické koordinační procesy. Vzorem má být především Francie, kterou však není snadné napodobit, protože tam využívají ovoce desítky let rozvíjené systemizace dat, digitalizace a neobyčejně rozsáhlého zpřístupňování digitalizovaného obsahu. Kdyby se podařilo v našich podmínkách s podobně systematickým přístupem začít, mohli bychom to jen a jedině uvítat. Nikdy by nebylo pozdě.

Základní podmínkou efektivity pro uživatele zpřístupněných dat jsou řízené slovníky a efektivní vyhledávání (geolokace – souřadnice i historicky vymezené hranice; nabídky tezauru, nikoliv jen odmítání dotazu kvůli odlišnosti jedné litery; mobilní přístup – památky zvoleného typu v libovolně vymezené vzdálenosti od mé aktuální pozice; jazykové verze – jako např. propojení verzí ve Wikipedii). K takovým požadavkům mají zatím daleko i Europeana. Před Evropou v tomto směru stojí skutečně majestátní úkol, hodný kulturní tradice „Starého Světa“.

Nemalou roli v tom může sehrát i Česká republika. Nabízí se úvaha, jestli v nynější konstelaci na MK právě taková možnost nenastala. Pod jedinou náměstkyní jsou (asi ne poprvé, to nedovedu vyhodnotit) sloučeny galerie, muzea, památková péče i regionální kultura (škoda, že „vypadly“ knihovny, asi považované za „kulturně živější“). Nyní by mohly nastat podmínky ke sjednocení všech evidencí. (Ministr kultury ČR … jmenoval … PhDr. Annu Matouškovou do funkce náměstkyně pro oblast památkové péče, muzeí a galerií a regionální a národnostní kultury.)

Nemyslím předělat všechny evidence. Opět se to pokusím ilustrovat otřepaným příkladem. Zabývám se středověkou architekturou. Každý, kdo sleduje toto téma, se dostává do situací, kdy dohledává informace o nějaké do jisté míry ruinované či v minulosti restaurované stavbě. Typické je, že některé její architektonické prvky jsou dosud zachovány na původním místě, další se nacházejí sice na původním místě, ale pod terénem či pod zásypem, takže budou odhaleny až archeologickým výzkumem, další se po destabilizaci stavby ocitly pod terénem v okolí a bývají vyzdviženy a evidovány jako archeologický nález, další mohly být při částečné destrukci či po nahrazení v průběhu restaurátorského zásahu vyjmuty a uloženy v muzejní (či podobné) sbírce (třeba soukromé), „nejlépe“ v několika takových sbírkách (viz prvky z Kláštera Hradiště nad Jizerou či z hradu Vízmburk), další byly již dříve či z památkové piety nedávno druhotně vezděny do nějakých konstrukcí téže stavby, ale mohou třeba sloužit jako součást zdiva či výdlažby aktuálně funkční stavby, další najdeme třeba ve sbírkách vědeckých či vzdělávacích institucí, ve vitrínách architektonických či výzkumných kanceláří, ve sbírkách plánů či skic významných architektů nebo v souborech kresbiček dětských školních „projektů“… Stále se může jednat o prvky téže stavby.

Jaký je dotaz při zkoumání stavby nebo dalších souvislostí? Škála je nepochybně širší, než si dovedu představit, takže je třeba koncipovat vyhledávací nástroje maximálně otevřené. Primárně je v naznačeném případě nutné dohledat informaci o rozmístění fragmentů. Současně je potřeba zhlédnout dostupná vyobrazení (jde o nepominutelnou možnost ověřit souvislosti, protože v metadatech mohou být nepřesnosti; proto vedle klíčových slov mluvíváme o „klíčových obrázcích“). Klíčová slova a tagy mají umožnit dohledávání dalších souvisejících prvků např. v případech, kdy zpracovatel evidence nemohl znát některé souvislosti či původ evidovaného předmětu. Vždy má existovat možnost upřesňovat vyhledávání ve výsledcích předchozího vyhledávacího kroku (zde se zřejmě jedná o těžko řešitelný požadavek, ale v mnoha případech právě to rozhoduje o použitelnosti databáze; se značnou dávkou vtipu je to na některých webech řešeno lidovým tagováním či grupováním).

Součástí nedílné evidence se mají stávat i výstupy restaurátorských průzkumů a dokumentace restaurátorských zásahů, inventáře prvků v rámci projektů obnovy stavebních památek apod. Na komplexní informační systém pak mohou na jedné straně navazovat akademické soupisy památek, na druhé straně průběžný monitoring stavu kulturního dědictví cílený k iniciaci včasných drobných zásahů (dříve, než rozvinutá závada vyvolá masivní rekonstrukci) či aktualizace údajů definujících památkovou hodnotu v úředním seznamu památek chráněných zákonem (jistě by bylo vážným nedostatkem seznamu, kdyby údaje nebyly aktuální, nereflektovaly výsledky restaurátorských, vědeckých aj. vý-/ průzkumů).

Takové možnosti jakoby se nabízely v situaci, kdy se konečně na MK zdá vznikat sekce kulturního dědictví, bez tradičního, ale zbytečného odlišování muzeí, galerií či památkových objektů, popírajícího univerzalitu kulturního dědictví (i když trochu neradi připustíme, že tato ctihodná uspořádanost je neodstranitelnou a specifického zkoumání hodnou součástí kulturních procesů). Je to krásný sen, disponovat bezbřehým zdrojem informací o kulturním dědictví. Zpracování dat dá stejně práce, ať už respektuje standardy, anebo je bojkotuje. Nestandardní data „jen“ brání směně poznatků.

Advertisements

2010/07/17 - Posted by | evidence památek, organizace památkové péče, standardy |

1 komentář »

  1. […] i ve výzvách k hlavicím či kamenickým značkám, nebo v „úvaze“ o perspektivách dokumentace kulturního dědictví „jako celku“). Následný krok ovšem nutně vede k tomu, že není na praktické oddělit databázi nějakých […]

    Pingback od Dejme cihlu k cihle (dokument k dokumentu…) « Česká placka | 2011/08/23 | Odpovědět


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond

Penn Museum Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Inclusive Archaeology Project

Campaigning for Diversity & Accessibility for Everyone in Archaeology

MuseWeb

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

K-blogg - Riksantikvarieämbetets blogg

Riksantikvarieämbetets blogg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Handed on

Being a random register of long-held private country houses not generally open to the public