Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Hradozámků na Facebooku „utěšeně“ přibývá

Co na tom, že velmi často obsahují informace, které by bylo vhodnější umístit na „kmenový“ web a z něj třeba umožnit odběr aktualizací. Čemu lze asi spíše rozumět, to je skutečný profil již dlouhodobě komunikující specifické skupiny, jako je stránka Průvodci a průvodkyně po hradech a zámcích ČR, protože tam si skutečně kolegové sdělují zkušenosti a poznatky. Teď např. o vývoji návštěvnosti na památkách. Takže navzájem debatují o tom, jestli v krizi může pomoci zvýšení či snížení vstupného. Na to zřejmě má cenu si názory vyměňovat, protože napřed na to stejně může mít každý jen hypotézy. Zajímavé je, že aktuálně mezi sebou hledají „správce profilu“. Na tom je znát to, o čem obecně svědčí řada zkušeností, že takové úkony připadají časově zanedbatelné jenom tomu, kdo to nezkusil a nerozhodl se vytrvat. Nicméně držím palce, protože si myslím, že právě takové diskuse kolem památek a jejich provozu (případně oprav, výzkumů apod.) na FB patří spíše, nežli odbočky oficiálních webů (dokonce s celými sklady fotografií či videí).

Možná zajímavým pokusem je FB Kokořína, kde ale také aktualizacemi příliš nehýří. Podle mého je v takových případech lepší věnovat energii kmenovému webu (může to být jen má hypotéza).

Pokud se ale má jednat o výstupy typu článků, glos či poznámek nebo recenzí, je podle mého podstatně lepší blog na nějaké solidní adrese. Třídění témat apod. je již na vysokém stupni vývoje, propracované je linkování, případně i archivace. Řada blogů má podstatně lepší pozici ve vyledávání, než FB (i když ten se začíná stále objevovat na lepších pozicích, protože poptávka nepochybně je).

Pro naše oblasti zájmů by asi bylo nejlepší, kdyby nějaká „blogosféra“ existovala při webu NPÚ. Jenže ze zkušenosti vím, jak tam mají blízko k tomu nějakou pochybnost či kritiku považovat jen za podezřelý nedostatek loajality. A těm, kdo by si troufli, stejně v zápětí dojde výdrž, protože vymýšlení textů také nějaký čas zabere, i kdyby byly tak neuspořádané jako toto (je zajímavé, že i to je jeden z důvodů, proč řada lidí preferuje „aforistický“ Twitter).

2010/06/28 Posted by | participace, weby | , | Napsat komentář

Tak puntíky z fotografií v Google Street View zase zmizely – pokrok se nezastaví ani na chvíli…

Šlo jen o vývojovou fázi, která byla rychle překonána… Nyní se obrázky uživatelů (Panoramio, Picasa, výběr z Flickru) Zobrazují přímo v záběru GSV. Případně v „rozhlédni se“ či „poblíž“ lze zcela plynule přecházet z jedné fotky do druhé plynulým pohybem. K virtuální zeměkouli je tedy zase o značný krok dále. Tempo je ohromující.

mm100627-sc-GSV-03-praha-vit
Obrázky se při pohybu kurzoru plynule pohybují a přecházíme z jednoho do druhého.

mm100627-sc-GSV-02-colosseo
Na obrázku Colossea vidíme snímky vpasované do Google Street View.

mm100627-sc-GSV-01-colosseo
Někdy se program jaksi přehlédne, ale to rozhodně není často…

mm100627-sc-GSV-04-praha-mikulas
Jen občas dojde k tomu, že některá fotka se při propočtech trošku poplete (můžou v tom hrát roli třeba dráty tramvajového vedení).

Těmito manipulacemi se zajímavě Google vypořádává s omezeními pro GSV. Dopočítává si panoramata i tam, kam nemohl zajet se svou technikou, nebo kde v důsledku tahanic o ochranu osobních údajů musí mít své obrázky bez užitku pro… nás uživatele uložené v archivu…

Tady ještě pro názornost sídlo NPÚ, také s jednou fotkou, vloženou do Street View.

mm100627-scr-GSV-05

2010/06/27 Posted by | dostupnost dat, weby | | Napsat komentář

Zajímavý doklad využití soustruhu v kamenické huti v antickém Římě

Drobná poznámka na MONUDET.

Roma (Řím, Itálie), Palatin, museum

2010/06/25 Posted by | architektura | Napsat komentář

Archivní památka měsíce

Zmiňoval jsem se o možnosti propagovat hodnoty kulturního dědictví prezentací „Památek měsíce“. Tak pro doplnění zajímavý příklad – Archivalie měsíce v rakouském Státním archivu.

2010/06/21 Posted by | prezentace, weby | | Napsat komentář

Jak představit obecenstvu archeologické naleziště? Příklad s otázkami

Před pár týdny jsem zmínil zájem pokusit se o nějaké komentáře metod, jimiž jsou fyzicky prezentovány archeologické nálezy. Snad také o poukázání na evidentní problémy těchto postupů, nejednou vedoucí i k ohrožení samotných památek, či alespoň ke snížení jejich životnosti, což je významné v souvislosti s často zdůrazňovanou potřebou památky uchovat co možná neporušené pro budoucí generace.

Související dilemata se projevují i v základních proklamacích o ochraně archeologického dědictví. Kdy je na jedné straně doporučováno zkoumání omezovat na minimum tak, aby bylo možné v budoucnu použít méně destruktivní (pokud možno zcela neinvazivní) a efektivnější metody zkoumání. S tím zjevně souvisí požadavek co možná nezasahovat z čistě výzkumného důvodu a soustředit se na záchranné výzkumy. Jedním z důsledků takového postupu by pak většinou bylo, že archeologické nálezy nebude třeba prezentovat veřejnosti, leda v publikacích (jakkoliv technicky provedených, od tradičních tiskovin až třeba po vizualizace rekonstrukcí původní zástavby promítané do mobilního telefonu s navigací) a že bude možné omezit výskyt nalezišť prezentovaných „in situ“. S těmi je totiž spojena velká řada problémů, které není možné ve stručnosti vyhodnotit. Také to asi na jiných místech již bylo provedeno příslušnými odborníky. Někdy mi ale připadá, že je o čem zkoušet hovořit, protože se stále velmi často setkávám se snahami co nejvíce „autentické“ nálezy obecenstvu zpřístupňovat, protože je to nejvíce názorné a asi i didaktické.

Velmi často to však vede k tomu, že to, co po nálezu uchvátilo odborníky, novináři vylíčili význam, takže si povšimli i politici, nakonec musí být zviditelněno. Dojde tedy ke konzervaci, vybudování nějaké ochrany před klimatem, pokud se jedná o situaci v exteriéru, případně jsou zvláště ve městech oblíbené vykopávky zasklené pod podlahami úřadoven, restaurací či hotelových prostor.

Nevím, jestli jsou takové zásahy vyhodnocovány z hlediska trvanlivosti prezentovaných památek. Ale zdá se, že moc ne, neboť podobných prezentací zřejmě přibývá.

Příčiny mohou být i lokální a jaksi historické. Jde o to, nakolik význam nálezů „osloví“ na místech, kde jsou přidělovány prostředky, ale i to, jak jej prezentují odborníci, zda projektant ochranných opatření zaujme vynalézavým řešením přístřešku apod.

Připojený příklad naznačuje i jednu z možných „historických“ příčin. Zejména v komunikačně komplikovaných centrech měst dochází k rozpadu některých nevyužívaných nemovitostí. Pak se může stát (nevím, jestli ovšem zde byla příčina právě tato), že dům je odstraněn. Protože zde nepochybně bylo známo, že jde o antickou lokalitu, ve které nepochybně nálezy vypovídající o minulosti místa budou učiněny, proběhl záchranný archeologický výzkum. Pak bylo zřejmě rozhodnuto, že nálezy budou prezentovány. Kolem okolních domů byly vybudovány můstky s chodníčky, v zásadě odpovídající okolním komunikacím. Nad nalezištěm byla vztyčena subtilní ocelová konstrukce, zastřešená „trubičkovým“ plastem. Střecha se uplatňuje na vzniklém „plácku“ skutečně podivně. Z horní části prostranství vlastně ani nevíte, jestli jde třeba o nějaké skladiště nebo o garáže. Při pohledu z dolní strany vidíte vcelku obvyklou scenérii. Nepochopitelně přes sebe křížem vedoucí zdi z různých stavebních období, úseky dlažeb komunikací i místností, fragmenty omítek na různých typech zdiva. V řadě míst se degradované malty sesýchají po obnažení konstrukcí, množí se v nich jemné prasklinky a rozpadají se. To vše je aktuálně doplňováno odpadky pestrých barev a býlím, kterému se na žírném podkladu a pod vlhkost zadržující střechou „skleníku“ výtečně daří. Nejednou při prudkém lijáku nepochybně zateče do prohlubně voda, po které zůstávají jemným prachem vyznačené obrysy na podlahách i stěnách. V daném místě dokonce není ani žádná vysvětlující cedule, i když ty jsou zejména v centrální části Itálie značně oblíbené a většinou dokonce dvojjazyčné.

Terracina (Itálie, Lazio)

Terracina (Itálie, Lazio)

Návštěvník se tedy leda dozví, že v dané lokalitě proběhl archeologický výzkum, a už jen odhaduje, že jeho výsledky měly nějaký význam. Přitom je naleziště vystaveno trvalé, i když pozvolné degradaci (italské klima je mnohem příznivější než naše).

Pro kompetentní názor by samozřejmě bylo potřebné vyhodnotit i to, co by se v daném místě dělo jinak. Asi by se dům postupně rozpadal, ohrožoval kolemjdoucí a poskytoval útulek „živlům“. Řadu komplikací z vnějšího pohledu nelze ani odhadovat.

Zbývá však i otázka, zda byl zvolený způsob prezentace a zastřešení nejvhodnější, a případně samozřejmě možnost brát si z podobných výsledků poučení. Třeba aspoň takovými obrázky někomu pomohu v praxi k vyhledání optimálního citlivého „řešení“. Vycházím přitom z toho, že veřejně není podobných snímků příliš prezentováno.

2010/06/20 Posted by | archeologie | , | Napsat komentář

Volný přístup k informacím? Asi bez problémů, pokud na to máte

Jestliže jsem zmiňoval aktuální evropskou snahu o uvolňování sdílení zejména odborných dat (takovými daty jsou např. i odborné dokumentační snímky památek), můžeme poukázat i na opačný trend. Nebo spíše nejde o protiklad, ale o vytváření jiné možnosti využít vytvořená díla tam, kde jsou potřeba. Je známo, že velké fotobanky úspěšně obchodují s fotografiemi, zachycujícími též památky. Snímky (či autory) většinou kontrolují a snaží se o vysokou úroveň kvality nabízených obrázků. Ceny bývají docela vysoké (pokud to srovnáme s možností sám si na místo dojet a fotku si také „cvaknout“), jen výjimečně se lze setkat se vstřícností třeba pro nekomerční vědeckou publikaci (možná pro vzdělávací užití ano, ale na nic takového jsem při zběžných prohlídkách nenarazil). Počítá se především s využitím na obálce časopisu, na úvodní stránce navštěvovaného (např. turisticky orientovaného) webu apod. Jde tedy o komerční uplatnění. Pokud si ale uživatel výnos vykalkuluje, tak je to prostě jeho „volba“.

Samozřejmě se tím cesta k dílům technicky usnadňuje. Pokud tedy hledáte „zrovna tuto“ fotografii, je jen na Vás, jestli ji využijete leda při bezplatném zpřístupnění, anebo si na ni nějak vyděláte… (každý není škudlil).

Docela by mě zajímalo, zda těchto cest k výdělku mohou užívat i veřejné instituce či jejich zaměstnanci s díly vytvořenými v pracovním úvazku (aby nedopadly jako jeden ten zastupitelský úřad, co prodával pořadí na víza tak, že peníze kasíroval někdo jiný).

Předním prodejcem licencí fotografií (ale také budovatelem vynikající sbírky špičkových uměleckých snímků reprezentujících tvorbu z celého světa) je Gettyho nadace. Nyní prodává i fotky z Flickru (pokud autor vyznačí dotyčný požadavek a redakce jeho „přihlášku“ přijme; do podrobna zde). Obrázků lze touto cestou nahlížet a nakupovat mnoho miliónů, protože jde o agregaci z několika velkých zdrojů, ale asi i tvorbu jednotlivců (asi je to výhodné pro všechny zúčastněné). Fotky např. z Prahy tam mají cestovatelé z celého světa. Proč tedy ne i nějací tuzemci (ale v seznamu zemí, kde lze snímky užít, Česká republika chybí…).

Flickr na Getty Images - Praha

Ale nemyslím to jako nějaký návod, protože pro odbornou komunikaci je spíše třeba pobízet k volnému zpřístupňování. Nicméně to se třeba po úvaze autora může týkat jen náhledového snímku, kdežto za vysoké rozlišení by si dal zaplatit. Čili si stejně budou lidé hledat různé cesty. Na Flickru také přibývá snímků, u kterých autoři vyznačují možnost volného užití.

2010/06/20 Posted by | dostupnost dat | | Napsat komentář

Konečně se snad přiblíží potřebné uvolnění našeho autorského zákona

Samozřejmě musí tlak přijít z jiných stran. My jej můžeme jen podporovat. Redakční práce, na kterých se podílím, i vlastní autorská činnost vždy počítají s dodržením autorského zákona. Přesvědčení o spoustě zbytečných omezení a zarážejících protimluvů v AZ však stále narůstá. Jakoby jeho autoři považovali za hlavní cíl takového právního nástroje ochranu obchodních zájmů v hudebním či filmovém průmyslu apod. Jenže takových věcí, které jsou samozřejmě zábavnímu průmyslu přány, proč by ne, se přeci dotýkají jiné předpisy. Ostatně to souvisí i s tím, jak se postupně „dílem“ stávají mnohé projevy či výtvory, které podle všeho výkladu o znacích jedinečnosti díla v AZ nevyhovují. Jistě nemá dojít k tomu, aby byli autoři ožebračováni, a musejí se hledat cesty, jak jim další vytváření hodnot neztrpčovat. Ale tyto cesty by vždy měly mít za cíl ve veřejném zájmu cestu uživatelů k dílům usnadňovat, resp. komplikovat stále méně.

Ochrana autorů výtvorů, které nejsou přímo „díly“, je také potřebná, ale asi bude třeba je nějak odlišit.

V těchto souvislostech se snad začne jevit jako protismyslná i snaha některých našich kulturních institucí ztěžovat či znemožňovat užívání děl ve státních (obecních apod.) sbírkách. Jde o to, že tyto sbírky jsou veřejným majetkem. Proto by se požadavky na zpřístupnění od příslušníků veřejnosti měly do budoucna řešit mnohem vstřícněji, než jak to zažíváme na kdekterém hradě či zámku. Samozřejmě musí zůstat v platnosti, že takové dílo ani případné výnosy z jeho užití si nesmí nikdo přisvojit a případně z něj ekonomicky těžit na úkor veřejnsoti.

Snahy o usnadnění přístupu uživatelů k výplodům duševní práce společnosti i jedinců budou překonávat ještě nejednu překážku, budou se potýkat s obhájci tradic i s možnými vyvolanými škodami na straně některých autorů. Nicméně prakticky žádný produkt lidského tvoření se neobejde bez široké společenské podpory (např. společnost platí povinnou školní docházku mj. i proto, aby nadaným spisovatelům umožňovala tvorbu). Proto mají i uživatelé určitá práva, která možná ani nemohou autoři v plné míře popřít.

Vím ale, že se v těchto velmi složitých předivech souvislostí snadno člověk dopustí nadměrného zjednodušení. Tak chci spíše na aktuální trendy odkazem na článek v Ikaru (Manifest o volných dílech) zkusit upozornit, i když mám důvody předpokládat, že toto záslužné periodikum sledujete.

2010/06/19 Posted by | participace, prezentace | | Napsat komentář

Památky a turistika na FB

K FB profilům nabízející informace z oblasti kultury, památek a turistiky si lze započítat „pobočku“ oficiálního portálu Kudy z nudy. Do jisté míry se to možná projevuje to, co jsem již v některých případech naznačoval ohledně vztahu mezi „základním“ webem jeho možná až módou vynucenou pobočkou. Zatímco základní web se postupně vypracoval ke skutečné „továrně“ na shromáždění i zpřístupnění ohromného množství informací a dá se říci, že svým zřizovatelům nedělá ostudu a uživatelům je schopen skutečně pomáhat jako jeden z největších zdrojů svého druhu, profil na FB působí dojmem testovacího provozu. Informací zde není mnoho. Možná příliš nepochybím, když se budu domnívat, že si redaktoři sami uvědomují, že data vložená na web mají značnou hodnotu i v tom, jak je lze třídit, prohledávat, archivovat atd. Téměř nic z toho (zatím?) FB neumožňuje. V zásadě dává možnost produkovat jen málo ovladatelný jediný sled upozornění různého druhu.

Je možné, že něco takového se osvědčuje jednotlivým pořadatelům, jakými mohou být muzea či správci jednotlivých památek ve správě NPÚ. Ale co s tím na tak velikém a členitém portálu. Možná by se mohlo hodit, kdyby touto cestou redakce informovala o inovacích ve své technologii či o budoucích vylepšeních a dalších záměrech. Případně by mohla doplnit upozornění na nějakou opravdu významnou událost, jejímž je např. web či jeho vydavatel mediálním partnerem apod. Pro soustavné sledování pohybu na webu je nejlepší nabídnout přírůstkové řazení „novinek“, aby se na ně mohl každý podívat, má-li potřebu (bohužel tato možnost není příliš obvyklá), a dále pokud možno nabízet využívání RSS informačních přehledů o aktualizacích (tento nástroj je často vhodné propagovat, protože řada uživatelů jej docela zbytečně opomíjí; jiní jej možná nadužívají).

Pro informování o dění v redakci a kolem webu se pak asi nejvíce hodí blog, protože jej lze začlenit mezi další součásti databáze a účelně propojovat s ostatními stránkami webu. Inovace na blogu by nemusely být tak vysoce frekventované, což by možná snižovalo zájem čtenářů. Pak by možná bylo vhodné na FB či jinde stručně na novinku upozornit a připojit link.

Není mým cílem v tomto poučovat a ani nemám k tomu způsobilost. Spíše se snažím si vyjasnit, nakolik by též pro prezentace NPÚ byla přínosem „posila“ v podobě FB.

2010/06/19 Posted by | weby | | Napsat komentář

Země EU směřují k propojení výzkumných aktivit týkajících se kulturního dědictví

Zdá se, že tento aktuálně představený záměr Evropské komise by mohl významně podpořit, ale možná také ovlivnit aktuálně připravované vědecko-výzkumné záměry NPÚ. To, co je např. z hlediska logiky jasné, že totiž data o kulturním dědictví musejí být maximálně standardizována a mají být dle možností veřejně dostupná, ale realita k tomu má velmi daleko, to lze nyní chápat jako politický zájem a věc, na kterou by měly být směrovány nějaké prostředky. Současně by měly všechny již existující aktivity být s tímto zřetelem korigovány. My, kteří hledáme a studujeme informace o kulturním dědictví, musíme v tom vidět šanci a dle možností bychom se měli na tomto trendu podílet.

Shrnutí záměrů: (pdf)

O CO JDE?

  • V důsledku válek, zanedbávání, vykrádání a vandalismu, přírodních katastrof, znečištění, urbanizace a změny klimatu ztratila Evropa hodně ze svého kulturního dědictví.
  • Samotné výzkumné programy jednotlivých zemí nestačí k zachování kulturního dědictví Evropy jako celku. Je nutná koordinace na úrovni EU.

CO PŘESNĚ SE MÁ ZMĚNIT?

  • Navrhuje se, aby země EU spolu podnikly kroky k ochraně a správě kulturního dědictví

Evropy a své výzkumné programy připravovaly společně.

  • O osvědčené postupy by se členské státy dělily efektivněji a používaly by je harmonizovanějším způsobem.
  • Omezené finanční prostředky EU na výzkum a rozvoj by se používaly mnohem efektivněji.

PRO KOHO BUDOU TATO OPATŘENÍ PŘÍNOSNÁ A JAK?

  • Iniciativa by pomohla zachovat kulturní dědictví EU, z čehož by měly prospěch jak současné, tak budoucí generace.

PROČ JE TŘEBA PŘIJMOUT OPATŘENÍ NA ÚROVNI EU?

  • Jedná se o celoevropský problém, který nemohou úspěšně vyřešit jednotlivé země.
  • Iniciativa by zemím EU umožnila připravovat a provádět společný plán výzkumu, který by zajistil, že jejich úsilí nebude omezené nebo naopak zbytečně zdvojené.

KDY VSTOUPÍ TENTO NÁVRH PRAVDĚPODOBNĚ V PLATNOST?

  • Do konce roku 2010.

DOPORUČENÍ EVROPSKÉ KOMISE ze dne 26. dubna 2010 o výzkumné iniciativě společného plánování „Kulturní dědictví a globální změny: nová výzva pro Evropu“ (pdf)

EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 181 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Kulturní dědictví ve smyslu úmluv UNESCO o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví a o zachování nemateriálního kulturního dědictví (1) je velmi křehké a je vystaveno mnoha nebezpečím v důsledku stárnutí, nepříznivých podmínek prostředí a působení lidské činnosti.
(1) Definice „hmotného a nehmotného kulturního dědictví“ viz: Úmluva UNESCO o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, Paříž, 16. listopadu 1972; Úmluva UNESCO o zachování nemateriálního kulturního dědictví, Paříž, 17. října 2003.

(2) Pro většinu evropských občanů jsou hodnoty kulturního dědictví jedinečné a nenahraditelné ve svém zhmotnění v podobě historických budov, sbírek, památek a movitých předmětů, jakož i ve své nehmotné podobě, která zahrnuje dějiny, kolektivní paměť a identitu.

(3) Společné účinky změny klimatu, dalších změn životního prostředí, lidských zásahů a bezpečnostních rizik ohrožují kulturní dědictví Evropy. Zejména změna klimatu může vést k nenapravitelnému poškození nebo ztrátě statků kulturního dědictví v důsledku jejich křehkosti a stáří. Fyzickou podstatu statků kulturního dědictví jakožto symbolů a pozoruhodností evropských měst a památkových lokalit navíc ohrožují katastrofy a bezpečnostní rizika.

(4) Je nutné vynaložit koordinované úsilí, aby tato kombinovaná rizika ohrožující evropské kulturní dědictví nezpůsobila nevratné škody.

(5) Na svém zasedání dne 3. prosince 2009 Rada ve složení pro konkurenceschopnost uznala iniciativu „Kulturní dědictví, změna klimatu a bezpečnost“ (tento název byl později změněn na „Kulturní dědictví a globální změny: nová výzva pro Evropu“) za oblast, ve které by společné plánování významně přispělo ke zlepšení stávajícího roztříštěného úsilí členských států v oblasti výzkumu. Z toho důvodu přijala závěry, v nichž uznala, že je nezbytné zahájit iniciativu společného plánování věnovanou tomuto tématu, a vyzvala Komisi, aby přispěla k její přípravě. Rada také potvrdila, že společné plánování je proces vedený členskými státy a úlohou Komise je tento proces usnadňovat.

(6) Společné plánování výzkumu kulturního dědictví a globálních změn by umožnilo koordinaci výzkumu v této oblasti, což by významně přispělo k vytvoření plně funkčního Evropského výzkumného prostoru zaměřeného na zachování kulturního dědictví a posílilo vedoucí úlohu Evropy a konkurenceschopnost výzkumu na tomto poli.

(7) Za účelem dosažení cílů vytyčených v tomto doporučení by členské státy měly spolupracovat s Komisí při zvažování možných iniciativ Komise, které by členským státům pomohly při přípravě a provádění strategického plánu výzkumu.

(8) Aby Komise mohla pravidelně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávy, měly by členské státy pravidelně podávat Komisi zprávy o pokroku této iniciativy společného plánování,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

1) Členské státy se vyzývají, aby vytvořily společnou vizi, jak může spolupráce a koordinace v oblasti výzkumu na úrovni Unie pomoci zachovat kulturní dědictví ve všech jeho formách a zajistit jeho bezpečnost a udržitelné využívání.

2) Členské státy se vyzývají, aby vypracovaly společný strategický plán výzkumu stanovující střednědobé až dlouhodobé potřeby a cíle výzkumu v oblasti zachování a využívání kulturního dědictví v souvislosti s globálními změnami. Strategický plán výzkumu by měl obsahovat prováděcí plán, který stanoví priority a časové rozvrhy a přesně vymezí činnosti, nástroje a zdroje potřebné k jeho provádění.

3) Členské státy se vyzývají, aby do strategického plánu výzkumu a prováděcího plánu zahrnuly tato opatření:

a) zjišťování a výměnu informací o příslušných národních programech a výzkumných činnostech;

b) posílení kapacit pro společné prognózy a posuzování technologií, zejména co se týče dopadu globálních změn na statky kulturního dědictví a příslušných reakcí v oblasti prevence a ochrany;

c) výměnu informací, zdrojů, osvědčených postupů, metodik a pokynů;

d) určení oblastí nebo výzkumných činností, které by měly prospěch z koordinace nebo společných výzev k předkládání návrhů nebo sdružování zdrojů;

e) definování způsobů výzkumu, který má být společně prováděn v oblastech uvedených v písmenu d);

f) zvážení měnících se potřeb návštěvníků a spotřebitelů při definování cílů programů výzkumu kulturního dědictví;

g) ve vhodných případech sdílení stávajících výzkumných infrastruktur nebo budování nových zařízení, například koordinovaných databank, nebo vývoj modelů pro studium procesů zhoršování stavu kulturního dědictví;

h) podněcování lepší spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, jakož i otevřené inovace mezi různými výzkumnými činnostmi a podnikatelskými odvětvími týkajícími se kulturního dědictví, včetně cestovního ruchu, udržitelné správy a budování nebo rekonstrukce pamětihodností, budov nebo krajiny a souvisejících podnikatelských služeb;

i) poskytování a šíření znalostí, inovací a mezioborových metodických přístupů;

j) budování sítí středisek, která se věnují výzkumu kulturního dědictví.

4) Členské státy se vyzývají, aby zřídily společnou řídící strukturu pro oblast kulturního dědictví a globálních změn, pověřenou stanovením společných podmínek, pravidel a postupů pro spolupráci a koordinaci a sledováním provádění strategického plánu výzkumu.

5) Členské státy se vyzývají, aby společně prováděly strategický plán výzkumu, mimo jiné prostřednictvím svých národních programů výzkumu nebo jiných vnitrostátních výzkumných činností.

6) Členské státy se vyzývají, aby spolupracovaly s Komisí s cílem prozkoumat možné iniciativy Komise na pomoc členským státům při přípravě a provádění strategického plánu výzkumu a koordinovat společné programy s jinými iniciativami Unie v této oblasti.

7) Členské státy se vyzývají, aby pravidelně podávaly Komisi zprávy o pokroku této iniciativy společného plánování.

V Bruselu dne 26. dubna 2010.

Za Komisi
Máire GEOGHEGAN-QUINN, členka Komise
CS 28.4.2010 Úřední věstník Evropské unie L 106/19

2010/06/17 Posted by | standardy | | Napsat komentář

Street View už i tam, kam auta Google nedojela

(Anebo kde dosud snímky nepublikovali, že to nemají úřady rády.)

Na mapách Google se objevily krom modrých „cestiček“ vyznačujících trasu Google aut, kolem kterých lze pozorovat téměř souvislé „kulovité“ snímky pořizované soustavou kamer na střeše vozidel (vč. šlapacích tříkolek, sněžných skútrů apod.), nově též modré puntíky. Těmi jsou vyznačeny pozice snímků zejména z galerií Panoramio a Picasa.

mm100614-cp-google-maps-puntiky

Při najetí „panáčkem“ na puntík se objeví náhled snímku z dané pozice. Mnoho lokalizací je vadných, což je většinou dáno tím, že se fotografové moc v prostoru neorientují (typickým přispěvatelem fotogalerie je protinožec). Přesto to docela dobře funguje (problém se vyřeší, pokud budou zakázány fotoaparáty bez GPS). Po kliknutí na vybraný puntík se v „režimu“ „rozhlédni se“ objeví snímek, ze kterého lze přecházet na sousední obrázky, jak to již funguje nějakou dobu. Pokud máte zapnuté zobrazení náhledů snímků (po volbě položky pod tlačítkem „Další…“), puntíky se neukáží.

Další zatím trochu v tichosti zavedenou novinkou jsou mračna puntíků, která se objevují při přechodech mezi snímky v těch místech, kde již je k dispozici fotografií skutečná spousta. Tam se programátorům daří dohledávat ve fotografiích lícovací body. Ty se v těchto dnech zobrazují v momentě přechodu mezi jednotlivými obrázky.

mm100615-cp-google-maps-puntiky-04

Zřejmě se tak směřuje k zobrazování prostorové iluze, vypočtené z „turistických“ obrázků (puntíky vidíme kolem Colossea, pyramid, Notre Dame a jiných fotografy pilně navštěvovaných destinací). Samozřejmě by byl hřích jejich data nějak sofistikovaně nevyužít.

Čili to teď pro fotografy – dodavatele fotogalerií Google vypadá zase o kus příznivěji. Vidím to podle svých fotek. Také mají své modré puntíky, i když většinou v oblastech, kde ještě není tolik snímků, aby se začlo s počítáním „prostoru“.

mm100615-cp-google-maps-puntiky-05

To bude i tím, že hlavně flickruji. Ale prakticky všechny mé flickreaty jsou geotagovány, i když Yahoo! mapy jsou leda k zahození. Doufám, že už nebude dlouhá doba, než se s tím něco uděje…

2010/06/15 Posted by | weby | | 1 komentář

Les Cahiers du Mont d'Or

Ecrits et recherches sur le patrimoine du Mont d'Or lyonnais...

Colectivo A Rula

Asociación Cultural Colectivo a Rula

Comments for Projekt Forlǫg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Collective Intelligence

Creating places where people can flourish

EAHN | Site-Wide Activity

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Bridging Eurasia

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

190 Jahre DAI

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

biblonia

a medievalist's blog about reading, writing and the impact of books from ancient times to the digital age

CNRS Le journal

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Restauratoren Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Interpretace - AKTUALITY

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge