Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Nestandardní data o památkách – k čemu budou?

Standardizace informací je v současné době pro oblast kulturního dědictví klíčová. Samozřejmě tomu tak bylo již před tím, než vůbec někoho mohlo napadnout data sdílet v globální síti. Byly standardizovány i papírové evidenční karty. Dnes je však vytváření dat bez ohledu na standardy pro tato data téměř vražedné. Chápu, že někteří pracovníci vůbec smýšlejí tak, že data o památkách nemají být veřejně dostupná, i když s takovou úvahou nesouhlasím.

Také ve světě až překvapivě dlouho přežíval názor, že je možné nechat vývoj evidenčních systémů na tržních mechanismech. Nicméně to vedlo k zřejmému roztříštění a nespojitému prostředí, ve kterém zejména není možné informace porovnávat a efektivně vyhledávat.

Nyní je však tlak řady nadnárodních institucí na prosazení již vytvořených standardů stále silnější. K nám zatím zřejmě doléhá jen okrajově (Athena).

Standardy jsou ovšem mezinárodně uznány již nějakou dobu a měli by se k nim přihlásit jako odborníci, tak politici či vedoucí úředníci. Pokusím se je to trochu sledovat, i když je mi jasné, že každý, kdo se zajímá, si může informace prohledat úspěšněji než třeba já. Třeba bych ale mohl aspoň malinko přispět k propagaci.

V projektu CARARE nějak figuruje NPÚ! Škoda, že o tom někde nečteme jakoukoliv informaci (opravte mě, pokud jsem něco přehlédl). Takové informace jsou podle mého důležité proto, že s takovými projekty by se měla sžít odborná i obecnější veřejnost.

Dlouhodobě se standardy (tezaury) zabývají i v Gettyho institutu. Nyní ovšem také zde registrujeme řadu aktuálních aktivit.

Tradičně jsou (vedle knihovníků) na vedoucích pozicích standardizace muzejníci, v Německu v neposlední řadě. Tam se významně projevuje i aktivita archeologů (tak, aby standardům odpovídala nejen nová data, ale i metadata digitalizovaných starých dokumentů).

Optimálním řešení zřejmě je vytvořit standardy a včetně poradenské služby je poskytovat veřejnosti. Jde totiž také o to, aby standardní nebyla jen data institucí, ale aby se co možná podporovalo i zapojení soukromníků, až po obyčejné sběratele či soupisce památek. Nynější situace je zatím trochu schizofrenní i v tom, že např. muzejníci v zásadě zpracovávají data o sbírkách více méně standardně, ale přitom přijímají předměty s daty zcela heterogenními – musejí data konsolidovat. Ale přitom by bylo možné, aby řada předmětů byla provázena standardními daty již ve své „předmuzejní“ éře, optimálně již od svého vzniku, když to zkusím přehnat. Nejednou asi dochází k tomu, že jen kvůli nedostatku informací vznikají dnes díla či věci, které při svém budoucím přenesení do nějaké sbírky teprve data získají (trochu to připomíná praxi archivní, kde je již uzákoněno, že „původci“ archiválií musejí provádět „předarchivní“ péči o data).

S tím asi trochu okrajově souvisí i jiný problém, že v oficiálních databázích jsou schraňovány především staré předměty či reprodukce, zatímco aktuální nikoliv. Ty musejí zřejmě projít neřízeným „ředěním“ náhodnými procesy ztrát dat i jejich nečitelnosti pro standardizované systémy. Přitom by mohly být i oficiální sbírky (typicky fotobanky) budovány za účasti občanů i institucí, kterým není osud jimi vytvořených dat lhostejný. Mohl by se přitom zajišťovat standard metadat takový, aby od počátku data byla způsobilá pro vyhledávání a komparaci. Zmínit zaslouží skotský projekt. Zase: je možné, že něco takového již existuje, jen já to nevím. V případě Vašeho zájmu napište.

Reklamy

2010/04/21 Posted by | archivace, evidence památek, participace, standardy | , , | Napsat komentář

Dajli, nebo nedajli?

Již před pár měsíci jsem na webu NPÚ kvůli vyslechnutým pochybám o tom, že mnou psané či vedené větve diskusních fór na oficiální web státní instituce nepatří, smazal více méně odlehčenou diskusi na téma vyznamenání osobností oboru památkové péče. Toto vyznamenání totiž bylo udíleno řadu let při příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel. Zpravidla dostala jednu ze dvou cen významná osobnost památkové péče, druhá byla udělována in memoriam. Ocenění předával ministr kultury při slavnosti na Pražském hradě. Oceněné vybíralo MK ČR na základě vyžádaných návrhů, když se obracelo na významné instituce památkové péče (typicky např. památkových ústav nebo ČNK ICOMOS). Když se před lety prvně stalo, že ceny uděleny nebyly, založil jsem diskusi dajli medajli (nebo podobně). Pak už jsem jen každý rok přidal někdy počátkem roku příspěvek s dotazem, jestli to letos dopadne stejně jako loni, a po 18.4. jsem doplnil konstatování „zase nic“. Tak to dopadlo i letos. Přitom minimálně jedna vynikající osobnost památkové péče se letos dočkala osmdesátky. MK zřejmě takové příležitosti nepotřebuje… Kdoví, jestli potřebuje památkáře. Protože už nemám tu diskusi, poznamenávám to zde.

2010/04/21 Posted by | personálie | 1 komentář

   

Restauratoren Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Interpretace - AKTUALITY

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Baukunstarchiv NRW

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

moderneREGIONAL

Online-Magazin zur Architekturmoderne

Savoirs d’Histoire

« Il faut savoir s'instruire dans la gaieté. Le savoir triste est un savoir mort. » (Voltaire)

Actuel Moyen Âge

L'Histoire continue

LA CHARPENTE DES DEUX OURS

Le Trait de charpente mais pas seulement...

Blog – 3AS poradna

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Décoder les églises et les châteaux

Les clefs pour visiter les monuments du Moyen Âge

Historic Environment Scotland Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

http://bauforschungonline.ch/fr/feed.xml

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Le blog de l'APAHAU

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

WienSchauen

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

LES AMIS DE VEYRINES

Association de sauvegarde et de valorisation de l'Eglise de Veyrines

the Virtual Curation Laboratory

@ Virginia Commonwealth University. Make It Virtual.

ProArt

ProArt pretende difundir diversos contenidos relacionados con la Historia del Arte