Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Jak spolehlivě archivovat obrazová data? Moc šancí asi není…

Svět si postupně uvědomuje, že data, která v nynější komputerizované době vytváří lavinovitým tempem, mohou mít i nějakou hodnotu. Izolované informační systémy v osobních počítačích či serverech institucí se obecně jeví jako obstojné řešení z hlediska ochrany dat. Vymýšlejí se postupy pro trvalé uchování dat (repozitáře). Současně se ovšem zjišťuje, že metody zpracování dat jsou velmi různorodé, takže velmi komplikují snahy o agregaci dat, jejíž potřebnost je stále zřejmější, protože úměrně nárůstu kvant dat se snižuje jejich využitelnost (dohledatelnost v rozumné době a s přiměřeným procentem úspěchu, zejména „jednou cestou“, nikoliv vyhledáváním separátních databank různých institucí či jejich skupin, jak je to dnes nejběžnější). Z hlediska institucí přitom stále mají přednost archivní dokumentace či dokumentace sbírek muzeí.

Snahy o řešení značně neutěšené situace se hledají ve vysokých standardech provozu repozitářů (spolehlivost dat) a v nástrojích pro agregaci dat (dohledatelnost dat, standardy metadat; Europeana).

Odborné využití dat (různými obory) stojí přitom u velkých správců dat (orgány státní správy) na okraji zájmu.

Zcela „mimo“ pak zůstávají producenti dat „pro zábavu“. Jejich fotografie nepřijme žádná institucionální fotobanka, jež se většinou spokojuje se zaměstnaneckými díly. Soukromé fotogalerie asi mají ambici trvalé existence, ale garance ve skutečnosti dát nemohou (i když ve smluvních podmínkách mohou slibovat kde co). Pokud firma zanikne… Co vím, zatím se v podobných případech firmy v určitém předstihu obracejí na zákazníky – fotografy, aby své snímky z jejich serverů stáhli, případně je přesunuli jinam.

Proto mě také zaujala nedávná diskuse na Flickru ohledně spolehlivosti uložení a dostupnosti dat. Uvážíme-li, že touto cestou zpřístupňují někteří fotografové památek (ale i památkové, muzejní a archeologické instituce) i desítky tisíc snímků, často velmi detailních a odborně cenných (dokonce jinak nedostupných), v principu z velké části nenahraditelných (pro příklad), je zřejmé, že je otázka po budoucnosti takových fondů zcela na místě. Nejde o fotografie pro zábavu či z rodinného prostředí, které by asi mohly být přesunuty bez ztráty kytičky na jiné místo, či se vrátit na fotografův disk.

Jako cesta se snad jeví budovaná sbírka na Wikipedii (Commons), ale ta je zřejmě omezena kapacitně, a také technologie neumožňuje rychlé prohlížení velkých množství snímků.

Nevidím tedy spolehlivé východisko, leda snad, že by státy začaly budovat sbírky amatérských a dokumentačních snímků. Vymínily by si od přispěvatelů dodržení nutných standardů (formáty, metadata) a vhodným způsobem by mohly snímky k zařazení schvalovat. Mohly by i spolupracovat se soukromými producenty webů. Zatím se tak nějak spoléhá na to, že velcí hráči na tomto poli svá datová megapole udrží v chodu…

2010/04/05 Posted by | archivace | , | Napsat komentář

Mezinárodní den památek a historických sídel by si v Paříži asi zasloužil více pozornosti

Jako každý rok, již po řadu desetiletí opět připadá na 18.4. Mezinárodní den památek a historických sídel, k jehož připomenutí vyhlašuje ICOMOS každým rokem hlavní téma. Letos je jím „Dědictví zemědělské kultury“. Protože je pro naši památkovou péči „politicky“ přínosné tyto mezinárodní aktivity zviditelňovat, vždy mě udiví, s jakým minimálním předstihem (většinou jen něco přes měsíc) k vyhlášení dochází. Dokonce je nutné se poptávat. Myslím si, že témata jsou většinou vhodně volená a že by je bylo možné využít k výrazným cíleným mediálním kampaním, odborným konferencím, pořádání tématických výstav, koncipování poznávacích tras. Příslušné památky by tak bylo možné výrazně zviditelnit. Odborná spolupráce by přitom mohla být rozvinuta i v nadnárodním měřítku. Jenže nic z toho není myslitelné za měsíc nebo dva.

Podle mého je tedy na místě, aby ICOMOS svůj postup změnil. Vzhledem k tomu, že témata nejsou motivována aktuálními společenskými souvislostmi, což je správné, lze považovat za reálné, aby ICOMOS témata vyhlašoval rok dopředu. V národních měřítkách by tak bylo možné s vědomím širších vazeb pojmout „oslavy“ skutečně velkoryse. Nyní to zase bude jen pár přednášek domluvených na rychlo. Někdo se možná pokusí o rozsáhlejší akci, ale času na odbornou přípravu nejspíše nebude tolik, co by bylo třeba (ledaže někdo uplatní již dříve připravené projekty).

Oč lépe jsou na tom v tomto směru Dny evropského dědictví, i když ty jsou zase atomizované preferencí národních témat. V tom by se ale oba významné památkové dny mohly doplňovat. Kdyby se tedy o tématu dne ICOMOS vědělo více dopředu!

2010/04/05 Posted by | prezentace | , , | Napsat komentář

   

the incluseum

Inclusion | Museums

Spitalfields Life

In the midst of life I woke to find myself living in an old house beside Brick Lane in the East End of London

Museum and the City

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

The Bunget Arts & Culture

the propaganda of art and history

ARK MAGAZINE

Patrimonio en libertad

Albanécar

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmäler & Denkwürdigkeiten

Blog zu Kunst-, Kultur- & Architekturgeschichte

Archeo Kyrgyz

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Les Cahiers du Mont d'Or

Ecrits et recherches sur le patrimoine du Mont d'Or lyonnais...

Colectivo A Rula

Asociación Cultural Colectivo a Rula

Comments for Projekt Forlǫg

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Classic Planning

Creating places where people can flourish

Bridging Eurasia

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

190 Jahre DAI

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

biblonia

A daily blog by Cristian Ispir about the past, present and future of books, reading and writing.

CNRS Le journal

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Restauratoren Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.