Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Zprávy památkové péče, roč. 69, 2009, č. 6

Sešit je připraven po všech stránkách na vynikající úrovni. Skvěle působí barevnost obrázků, zaujme i pestrá skladba příspěvků.

Obsah.

Jan Kaigl pokračuje v sérii článků věnovaných po formální stránce pozoruhodně kompaktní skupině vesnických kostelů v západních Čechách. Usiluje o upřesnění jejich časového zařazení a identifikaci jejich vzájemných vztahů. Předpokládá, že řada těchto staveb více či méně bezprostředně souvisela s vlivem gotické huti, která přestavovala klášterní kostel v Kladrubech. Tento vztah je velmi pravděpodobný, ale tím více by bylo potřebné disponovat poznatky z nedávných průzkumů z Kladrub, dosud publikovanými jen velmi omezeně.

Příspěvek je zaměřen na tři objekty, jejichž vazba na klášter je vcelku nesporná. Vzájemné formální vazby autor dokládá na řadě detailů, vhodně ilustrovaných obrázky.

O nálezu rozsáhlého souboru fragmentů z Kladrub zatím např. v souvislosti s rozborem kamene zde (pdf; Jan ŠRÁMEK, Karel NOVÁČEK: Provenience kamene rozbitých gotických skulptur z kladrubského kláštera u Stříbra).

Pokud je mi známo, není zatím soustavnější publikace kladrubského souboru k dispozici (leda samozřejmě v archivech příslušných institucí, mně zatím vzdálených).

Proto by bylo na místě pokusit se o nějaké srovnání nad rámec slovních zmínek o tom, že se gotické prvky v Kladrubech vyskytují. Věřme, že článek J. Kaigla bude dalším z impulzů k prohlubování zájmu o pozoruhodný fenomén západočeské („kladrubské“?) gotiky. Jestliže se však v citovaném článku dozvídáme, že velké množství prvků nalezených v Kladrubech je zhotoveno z opuky pražské provenience, můžeme si myslet, že i souvislosti slohu vesnických kostelů mohou být širšího dosahu.

Dosud v souvislosti zkoumání gotických venkovských kostelů zřejmě neprávem stojí poněkud stranou městský kostel v Tachově. Ostatně je celá skupina natolik rozsáhlá, že si lze těžko představit, že by byla ovlivňována důsledně z jednoho výtvarného centra. V předchozích článcích ukazoval J. Kaigl, že stavby přes řadu nápadně podobných prvků vznikaly postupně po několik desetiletí. Nyní studovaná trojice památek je snad právem řazena do staršího období hned po roce 1300. Osobité formy oken snad mohly souviset se specifickým prostředím klášterní huti. Na druhé straně propracovaná stereometrie klenebních výběhů v Prostiboři snese srovnání třeba s Čečovicemi.

Každopádně pozoruhodný článek ukazuje, že přes výsledky katalogu stále ještě nedávné výstavy západočeské gotiky lze od detailního zkoumání očekávat mnohá pozoruhodná upřesnění.

Nepochybně potřebný typ článků reprezentuje příspěvek Květy Křížové o zpřístupnění zámku ve Šluknově. Za sebe mohu jen vyjádřit lítost, že tyto přínosy k prezentaci našeho kulturního dědictví nejsou mnohem častěji prezentovány i na webu NPÚ, protože mají velký obecnější význam pro památkovou péči, přičemž stať v časopisu ZPP přeci jenom nevyvolá živější obecný zájem.

Vynikajícím dokladem památkové rehabilitace barokní synagogy v Jičíně se s příznačnou důkladností zabývá Petr Uličný. Stať stojí za pozornost po metodické stránce jako doklad významu podrobného zkoumání spojeného s precizní dokumentací. Také výsledek obnovy se zdá být podle fotografií velmi přesvědčivý.

Stať Renaty Skřebské je přínosným výsledkem soustavného průzkumu sochařské výzdoby staveb konce 19. a prvních dvou třetin 20. století symbolizující úctu k lidské práci jako zdroji kultury i bohatství společnosti. Tyto památky mohou být nejednou ohrožené nezájmem vlastníků staveb, takže článek lze vítat jako obohacení škály pohledů na mnohovrstevnatost kulturního dědictví.

Pečlivou inventuru informací o vzniku a osudech sochy sv. Václava ve svatováclavské kapli v pražské katedrále přináší Václav Rybařík. Je pravdou, že takové bilance mají smysl, protože záplava literatury již klade velmi značné nároky na každého, kdo by ještě chtěl Parléřovou plastikou zabývat. Většina příspěvků přitom obsahuje drobná zjednodušení či je postižena nedostatky, což by vlastně vyžadovalo při každé další studii pátrat po věrohodnosti každého výroku. V. Rybařík navazuje na své dřívější příspěvky k soše publikované v ZPP. Ostatně mi to připomíná, že by možná nebylo od věci zase po pár letech vyzvat arch. Chotěbora k poskytnutí „etapové zprávy“ o péči o katedrálu. Nepochybně je vhodné pokračovat ve sledování průběžných konzervačních i restaurátorských zásahů na této památce z nejcennějších, neboť pečlivostí a dlouhodobou koncepcí mohou být v mnoha případech vzorem.

Potřebnou součástí odborného časopisu je i článek chemiků (na významné téma koroze umělého kamene na bázi epoxydů.

Petr Kuneš si jako chemik-technolog klade otázky po vztahu mezi ideálními významy památky a její objektivní materiálovou podstatou. Hledá souvislosti mezi ideály péče (konzervování, restaurování) a fyzickou podstatou, tedy tím, co na základě zkušeností i představ očekáváme od památkového zásahu a jaké budou jeho skutečné následky. Především však sleduje, jak složité – a v praxi nejednou zase nadměrně schematizované – jsou vazby mezi objektivními poznatky a tím, jak jsou specifikovány požadavky na konzervaci či restaurování památky. Nakonec přes nástin přehledu nabídek současné exaktní vědy dochází k tomu, že památková péče se nikdy nestane bezvýhradně exaktní procedurou, ale vždy bude a má být provázena zájmem a zaujetím lidské duše (její pohnutky se však zatím brání exaktnímu vyhodnocení ve vztahu k památkám, ač je nejspíše možné). Mezi aktuálními nabídkami moderních technologií neopomíjí také možnosti precizního dokumentování forem v 3D a možnosti evidence. Je však třeba říci, že k systematickému počínání máme značně daleko (největší pokrok asi slibuje IISPP), a to hlavně proto, že není vytvářen jednotný informační systém (jehož by informace o památkách musely být jen nedílnou součástí).

Pestrou skladbu čísla doplňují kvalitní referáty z konferencí.

O pěkně reprodukovaných obrázcích jsem se již zmiňoval. Nicméně z tohoto hlediska nelze než litovat používání kuléru…

K sešitu je připojena příloha metodického rázu, což mi vyhovuje, protože to podle mého vhodně sleduje kdysi zahájený systém samostatných příloh, který umožňoval jednak jejich rozeslání předplatitelům, jednak jejich samostatnou distribuci, což je zvláště u metodik potřebné. Stále si myslím, že je vhodný i formát (menší než A4, což je technicky velmi praktické pro vkládání do časopisu, jehož formát je větší). Osobně mu dávám přednost před příliš drobnou A5 metodik, i když chápu, že to většině uživatelů vyhovuje a podřizuji se tomu.

Věřím, že nastíněný systém evidence historických knižních fondů je použitelný (třeba aspoň jako základ) i pro veřejné zpřístupňování vybraných údajů o knižních fondech, i když je specificky určen především pro „účetní“ evidenci. Rozhodně by to umožnilo šířit informace o bohatství sbírek na památkách spravovaných NPÚ, neboť jinak není zcela spravedlivé vyčítat odborníkům, že „naše“ fondy opomíjejí, jak to bylo činěno na podzim opakovaně v souvislosti s vydáním velkého „katalogu“ zpřístupněných památek ve správě NPÚ.

Redakčnímu kolektivu gratuluji k úspěšnému završení ročníku a přeji zdar v novém roce.

Reklamy

2010/01/02 - Posted by | publikace | ,

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Research Center Sanssouci

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog

varia, curiosa et memorabilia

vienna, glasgow & beyond

MONUDET

Lapidária. Prvky staveb. Dokumentace. Evidence.

WebUrbanist

Urban Art, Architecture, Design & Built Environments

Zapomenuto.cz

Opuštěné a zapomenuté stavby

Medieval Art Research

Send in your call for papers, conference programmes, new book suggestions and other medieval art history things to mail@medievalartresearch.com for us to share them with our community of researchers

Europeana Blog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

History From Below

Musings on Daily Life in the Ancient and Early Medieval Mediterranean By Sarah E. Bond