Česká placka

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Poznámky k 10. konferenci Archivy, knihovny, muzea (a památky?) v digitálním světě 2009. Dojmy účastníka

Řada příspěvků letošní již 10. konference (opět skvěle zvládnuté organizátory v čele s iniciátorem i noblesním moderátorem Vítem Richterem) vypovídala o výrazné změně v přístupech k prezentaci digitalizátů kulturních památek, knih, archiválií apod., i když se jedná spíše o přísliby pro budoucnost. Je otázkou, nakolik dojde k reálným posunům z hlediska uživatele. Pro prezentace paměťových institucí v našich podmínkách je příznačná atomizace dat a velmi rozdílné strukturování metadat. Proto také aktuálně se projevující trend může spočívat ve více méně formální snaze vyhovět důrazným požadavkům „Bruselu“ na zapojení do European, podporovaným několika projekty, které v zásadě mají umožnit úpravy dat pro jejich zpřístupnění nadnárodními agregátory. Na druhé straně řada odborníků bude nepochybně s to nabízených příležitostí využít – já sám k nim nepatřím, neb se zmohu jen na uživatelský zájem a laické glosy).

V mnoha našich památkových či muzejních institucích také dosud převládá přesvědčení, že ochraně sbírek by škodilo, kdyby byl známý jejich obsah, že zpřístupnění informací povede k cíleným loupežím a ohrozí tak domněle základní úkol ochránit dědictví pro budoucí generace, a tím jaksi nepřímo omezit či vyloučit využití tohoto dědictví našimi současníky. Na to je sice jednoduchá odpověď, že pokud nebudou údaje lokalizovány, je riziko zneužití prakticky nulové. Takový odborný zájemce, který by přiměřeně doložil důvod zájmu a nějak se „legitimoval“, by mohl zjistit další podrobnosti. Pro různá srovnávací studia často nejsou detaily momentálního uložení podstatné. Naopak je to jediná cesta, jak efektivně sbírkové předměty do takových studií zařadit (připomeňme, že např. v souvislosti s vydáním publikace o zpřístupněných památkách ve správě NPÚ bylo opakovaně zdůrazňováno, že bohaté sbírky jsou zejména v uměleckohistorickém bádání minimálně respektovány). Cestou ke zlepšení tohoto tristního stavu by jednoznačně bylo zpřístupnění alespoň identifikačních fotografií a základních odborně relevantních údajů. Jde také o určitý „občanský“ rozměr, který zřejmě i EU spatřuje v tom, že poplatníci jsou vlastně investory těchto sbírek, a jestliže existuje způsob, jak jim je zpřístupnit v té míře, která nepovede k ohrožení sbírek, má k takovému zpřístupnění dojít.

Připomínány bývají i další důvody, totiž posílení obecného pojmu o vlastnostech, kterými se vyznačují předměty kulturní hodnoty, určité zvýšení vyhlídek na nalezení uloupených předmětů a zkomplikování jejich případného zpeněžení, jestliže budou jejich snímky obecně dostupné.

Samozřejmě je nutné respektovat práva vlastníků, autorů, držitelů licencí apod. Ta však ve veřejných institucích nemají být uplatňována k omezování práv těch, kdo chtějí pro sebe z veřejných statků nějak kulturně těžit. Ohled na autorská a podobná práva samozřejmě povede v řadě případů k nemožnosti informace zpřístupnit (situace bude podobná, jako např. při zpřístupňování digitalizovaných knih, komplikovanému ohledem na práva autorů či vydavatelů). Lze však počítat s tím, že v blízké budoucnosti i zde bude docházet k posunům. Podobně jako u knih, řeší se otázky zpřístupňování v archivech, knihovnách, audio či videotékách apod. Krom obchodních zájmů tu sehrává roli i veřejný zájem na budování a zpřístupňování takových sbírek, kolidující s přáními většiny autorů, jejichž respektování je ovšem ve veřejném zájmu taktéž. Těžko na to mít konečný názor, protože v současné době na tato témata debatují mnohé právní kapacity na mezinárodních konferencích.

Určitou lítost vyvolává nepochybná skutečnost, že přinejmenším od momentu obecného rozšíření internetu muselo být všem jasné, že je třeba data standardizovat. Ostatně mezinárodně uznané standardy existovaly již v době papírových kartoték. Pro elektronické zpřístupnění je ovšem nutná dosud podceňovaná závaznost slovníků. V tomto směru se u nás zatím velká snaha po dohodě všech institucí neprojevuje, i když ve spolupráci NK zejména s CITeM i s dalšími institucemi bylo vykonáno mnoho. Bylo by potřebné zastřešení těchto potřeb a kroků dohodou mezi MK a MV, ale zatím se nezdá, že by se tím příliš zabývala. Z hlediska památkové péče je zřejmý odstup od snah vytvořit celočesky platné slovníky (autority). Záliba některých odborníků v nestandardních termínech, zpravidla založených na nadhodnocení nějakých výrazů vystudovaných ze starých pramenů, nebo častěji vštípených neortodoxním pedagogem v době studií, mohla do doby veřejného zpřístupňování dat vypadat možná až roztomile, od doby sítě sítí však již jde skoro jen o komplikaci.

Protože se této problematice již roky věnovali i odborníci v pokročilých zemích světa, tyto standardy je již třeba jen aplikovat – nechci říci, že je to snadné (sám většinu programátorských souvislostí nedovedu ani vyhodnotit a ani posoudit jejich pracnost), ale každý postup jiným směrem vede k maření energie a měl by být zapovězen. Navrhováno je (zřejmě ne poprvé) zřízení příslušného odboru MK a dostatečné finanční zajištění. Chvílemi to dělá dojem, že peníze budou očekávány spíše z EU, jakoby reálně nešlo o náš národní zájem, který je jen třeba vhodným způsobem v nadnárodních měřítkách propojovat.

Jestliže jsem po několik let (2004, 2005, 2007) žehral na nezájem o účast na konferenci mezi pracovníky NPÚ, tentokrát jsem mohl být vysloveně spokojen. Příspěvek ing. Volfíka sice neposkytl úplnou jistotu zejména po stránce vyhlídek na finanční zajištění rozsáhlých záměrů a potřeb v souvislosti s digitalizací a zpřístupňováním dat. Ale postup naplňování rozsáhlého projektu vedeného ing. Volfíkem svědčí o zaujetí velkého množství pracovníků NPÚ a dává velmi reálné vyhlídky na udržení nynější podpory ze strany vedení NPÚ.

Reklamy

2009/12/06 - Posted by | evidence památek | ,

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

Thomas Ash

Adventures in Library and Information Science

Before Chartres

Appunti sull'arte romanica e sul tempo romanico

Medieval Histories

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Ghost Signs

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

GroovyHistorian

A Groovy Historical World

Czy leci z nami archeolog

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Zamki na nowo

Blog poświęcony odbudowie historycznych zamków w Polsce

Heritage Times

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Research Center Sanssouci

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ďobo-CADzone, true men don't kill coyotes and use AutoCAD...

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Tomáš Stěhule

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

ArcHerNet

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Denkmalberatung

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Picarrsa's Blog

Just another WordPress.com site

KACHNA SE KOCHÁ

Výzkumy památek. Památková péče. Architektura.

Art History Teaching Resources

Peer-populated resources for art history teachers

Bodleian Digital Library

A Bodleian Libraries blog